Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejstarší Praha se jmenovala Mezigrady, rostla pro Němce

  7:11aktualizováno  7:11
Je to kotel, ve kterém se vaří historie Prahy od jejích počátků. Speciální mapa s měnícím se obsahem měří dva a půl metru a najdete ji na Vyšehradě. Vrací nás do časů, kdy byl opevněný Ungelt stanicí mezinárodního obchodu a pod Pražským hradem sídlili maltézští rytíři.

Petr Kučera

Vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor architektura a urbanismus. Od roku 2011 pracuje jako architekt a projektant.

  • V roce 2005 začal při studiu pracovat jako lektor a průvodce populárně-naučných přednášek pro Pražany. Nabízí netradiční pohled na metropoli, její stavebně historický vývoj, opomíjené industriální památky nebo zmizelou podobu skrze staré fotografie a plány.
  • Nejbližší přednáška se koná v Cihelné bráně na Vyšehradě ve středu 27. května od 18 hodin.

Architekt Petr Kučera.

Architekt Petr Kučera.

Laserové ukazovátko lítá po kruhové mapě širšího centra Prahy, na kterou se promítá historie. „Nic podobného v Praze není,“ říká pro deník Metro architekt Petr Kučera, který v Cihelné bráně na Vyšehradě provází každý měsíc tematickou přednáškou. Objevují se přes tisíc let staré cesty vedoucí k brodům na Vltavě i nejstarší opevnění.

Čím začíná Praha ve vašem unikátním pojetí?

Model je zhasnutý, nejprve svítí jenom řeka, ke které vedou cesty. První brody se nacházely mimo ni v dejvicko-bubenečské kotlině, tam se rozkládalo nejstarší trvalé osídlení, jakási pra-Praha. Pro rozvoj osídlení byla zcela klíčová místa, kde se lidé dostali snadno přes řeku. Naše mapa zabírá městské centrum a přilehlé čtvrti jako Karlín, Vinohrady, Vršovice… Na tomto modelu se postupně promítá, kudy vedly městské hradby, jak se vyvíjela pražská města. Je to takový pomyslný kotel, ve kterém se vaří Praha. Vidíme, kde se objevovaly kupecké osady, které postupně srůstaly v jednotlivá opevněná města. Končíme pak v dnešní době.

Objevuje se na mapě první Pražský hrad, nebo Vyšehrad?

První se objevuje Pražský hrad, záznamy jsou o něm starší, i když historicky je dříve doložený Vyšehrad. My začínáme Pražským hradem, protože měl klíčovou roli pro rozvoj města, právě kvůli tomu, že brody byly pod ním. Zde vznikalo první jádro osídlení, to podhradí. Pod Vyšehradem, který střežil přístup z jihu, byla Vltava divoká.

A kdy se na mapě objevuje Pražský hrad?

Lokalita dnešního Pražského hradu výrazně ožívala od 9. století. Skalnatému vrchu se tehdy říkalo Opyš, dodnes také existuje ulice Na Opyši. Nejvyšším bodem byl posvátný pahorek Žiži, který sloužil jako kultovní místo již v pohanských dobách. Nejprve zde vzniklo hradiště, kterému se říkalo Praha. Podle něj se pak nazývala města pražská. Zajímavé je, že teprve zase zpětně název města dal název Pražskému hradu.

Byl tu i nějaký další hrad? Třeba Děvín?

To je mytologie. Praha tehdy měla dva zmíněné hrady, proto se také tomu osídlení zpočátku říkalo Mezigrady, tedy Mezihradí. K tomu zde ale byla celá řada samostatných opevněných areálů. Třeba na předmostí Juditina mostu, který byl předchůdcem Karlova, se nacházela komenda maltézských rytířů s vlastní správou, přes cestu pak ležel opevněný biskupský dvůr, ze kterého zbyla brána. Stanicí mezinárodního obchodu se stal opevněný Ungelt neboli Týnský dvůr, před kterým se zformovalo Staroměstské náměstí. A na Poříčí byl další samostatně opevněný dvůr. Mimoto měla Praha opevněný most, protože Juditin most měl dvě věže s branami.

To jsme ve 12. století.

Ano. A kolem mostu nebyly žádné městské hradby. To byly prostě brány na most.

Jak jste se k projektu na Vyšehradě dostal?

Jako slepý k houslím. Měnila se expozice v Cihelné bráně na Vyšehradě, která tam byla od 80. let. Tvůrci z architektonického studia H3T to chtěli udělat moderně, audio-vizuálně, odlehčeně. Já jsem byl osloven po své loňské výstavě velkoformátových fotografií Příběh Václavského náměstí, která se konala přímo na Václavském náměstí, abych pomohl obsahově. Třeba i překreslit hradby do počítače. Podobné projekce existují na západě, velmi hezké promítání o historii má třeba Londýn. I když pravda, tam je mají mnohem dražší.

Asi to nebylo vždy jednoduché, stačí to datování Pražského hradu a Vyšehradu.

Tvůrci původně spolupracovali s historiky. Jenže historici jsou kovaní odborníci, kteří nejsou přáteli zkratek a kde není jasno, nechají bílou plochu. My jsme potřebovali, aby dějiny Prahy pochopili laici. Proto jsem byl přizván já, nejsem historik, ale přehled mám. Zdrojem mi byly hlavně staré knihy. Pravda, v deseti knihách je to čtyřikrát jinak. Tam právě historik řekne, že to není jisté a nemělo by se to zobrazit. Jenže já ty hradby někam musím umístit. Naštěstí při velikosti mapy se posunutí hradby o ulici vedle ztrácí. Vše jsem samozřejmě s historiky konzultoval a většina je podložena velmi dobře.

Co vás překvapilo při zdrojování informací?

První bylo ustaveno Staré Město Pražské počátkem 13. století. A zajímavé je, že v rámci něho bylo vymezené volné území, kde vzniklo první plánovitě založené město, a to Havelské Město. Mimochodem bylo založené pro severoněmecké kolonisty, stejně jako později Malá Strana pro jihoněmecké kolonisty. Nově zakládaná města byla prostě pro Němce, ne pro Čechy. České obyvatelstvo odsud bylo vyhnáno. Nositelé naší kultury tedy v této době přicházeli ze západu. Přijde mi, že pod vlivem smutných česko-německých dějin 20. století trochu opomíjíme někdejší německý vliv na rozvoj Prahy. Za druhé mě překvapilo, že Praha se svým složitým systémem hradeb uměla při napadení v minulosti skoro vždy otevřít své brány včas jako chytrá horákyně. Třeba císařovna Marie Terezie nám nemohla odpustit, že jsme jen za jejího panování takto otevřeli brány hned dvakrát. Dobře, abychom nebyli zlí, bránila se husitům nebo za třicetileté války…

Autor: Metro.cz


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.