Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Malí noční letci umí překvapit. I na Mezinárodní noci pro netopýry

  9:51aktualizováno  9:51
Šest tisíc lidí navštíví v Česku Mezinárodní noc pro netopýry. Spousta akcí probíhá do 30. září také ve Středočeském kraji. Návštěvníci uslyší zajímavosti o netopýrech, uvidí je na vlastní oči zblízka či je budou moct sledovat pomocí ultrazvukového detektoru.

Petra Schnitzerová (na snímku) se netopýrům věnuje už zhruba dvacet let. Tito živočichové ji zaujali svým způsobem života i svou ohrožeností. | foto:  Michal Šula, MAFRA

Mezinárodní noci pro netopýry pořádá Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON). O Noci pro netopýry i o nich samých hovořila MF DNES s Petrou Schnitzerovou, zástupkyní ředitele ČESON.

Netopýrů je po světě odhadem přes 1 250 druhů, v České republice 27. Není to málo?
S ohledem na naše zeměpisné podmínky to úplně málo není. Netopýři jsou rozšířeni po celém světě s výjimkou nejchladnějších oblastí. Nenajdete je za polárním kruhem a na některých ostrovech, jinak je potkáte všude. Největší počet druhů je v tropech. Na naši malou zemi je 27 druhů docela dost.

Kde se netopýři vyskytují?
Řada druhů je synantropních a v podstatě jsou i závislí na lidských podzemních i nadzemních stavbách. Přirozenými původními úkryty jsou stromové dutiny či skalní spáry. V letním období, kdy samice odchovávající mláďata potřebují hodně teplé úkryty, lezou v našich podmínkách do budov. Jeskyně jsou u nás pro ně přes léto moc chladné.

Znamená to, že se lidí nestraní?
Tak dvě třetiny netopýrů u nás jsou na lidské stavby v určité fázi životního cyklu vázané. Jsou ale i druhy, které jsou lesní, třeba netopýr velkouchý a netopýr černý.

Na svých přednáškách obvykle hovoříte také o ohrožení netopýrů. Co pro ně v dnešní době představuje největší nebezpečí?
Především úbytek jejich úkrytů. V minulosti, například v 70. letech, je dost ohrožovaly i různé chemické postřiky ze zemědělství. Netopýři konzumovali přiotrávený hmyz, což pak vedlo k jejich úhynům. Dnes je problém hlavně v úbytku úkrytů v budovách i v podzemí. U budov to hodně souvisí s jejich zateplováním, při němž jsou všechny štěrbiny v domech zaslepovány. Pokud se tyto rekonstrukce dělají, je potřeba, aby se s netopýry počítalo a jejich úkryty se zachovaly i po rekonstrukci. K tomu slouží například speciální budky do zateplení.

Ve Středočeském kraji je prý největší tuzemská kolonie netopýrů...
Ano, jde o největší známou letní kolonii netopýra velkého. Nachází se na půdě hájovny v Ledcích na Mladoboleslavsku. Každoročně je tam přes tři tisíce samic s mláďaty. Ve Středočeském kraji jsou ale i jiné velké kolonie. Například v Mrači u Benešova, tam jsou také na půdě, konkrétně v jedné budově u lomu. Opět se tam jedná o netopýra velkého.

Mezinárodní noc pro netopýry

Hrad Točník
3. září od 19:00 do 22:00 hod.
Netopýří přírodovědná stezka pro děti, ukázka netopýrů, přednáška s promítáním a noční hradní procházka s ultrazvukovým detektorem. Info na telefonu 737 121 672 (Dita Weinfurtová).

Záchranná stanice AVES Kladno – Čabárna
5. září od 18:00 do 21:00 hod.
Přednáška s promítáním, ukázka netopýrů, vycházka s ultrazvukovým detektorem, pozorování lovících netopýrů. Info na 731 523 599 (Dagmar Zieglerová).

Hrad Zvířetice
9. září od 20:30 do 0:00 hod.
Ukázky výzkumu netopýrů včetně odchytu, ukázky péče o handicapované jedince, přednáška, hry pro děti. Info na telefonu 603 780 392 (Daniel Horáček).

Dobřichovice
24. září od 16:00 hod. u dobřichovického zámku.
Přednáška, hry pro děti, ukázka netopýrů. Info na 728 504 240 (Helena Jahelková).

Jaké podmínky musí taková půda splňovat, aby se netopýrům zalíbila?
Každý druh má trochu jiné požadavky. Když se budeme držet netopýra velkého, tak potřebuje, aby ta půda byla dostatečně velká s optimální teplotou, bez průvanu a s vhodným přístupovým otvorem. Měli by tam mít také klid.

Jak dlouho zůstávají v letních koloniích?
Od jara do začátku podzimu mohou být na půdách či někde jinde pod střechou. V průběhu podzimu se pak stěhují do zimovišť v podzemí. Zimu přečkávají zimním spánkem. Žijí ze zásob podkožního tuku. V podzemí potřebují relativně nízkou, ale stabilní teplotu bez mrazu a průvanu. Existují však i druhy, které zimují ve stromových dutinách či skalních spárách nebo dutinách panelových domů.

Jsou i nějaké další významné lokality v kraji? Tuším, že na Slapech je také jedna z největších kolonií.
Ano, tam se nachází zimoviště v podzemním kanálu. Zimuje tam několik tisíc netopýrů hvízdavých. Toto zimoviště bylo objeveno relativně nedávno. Z tradičně a dlouhodobě sčítaných lokalit jsou jednoznačně nejvýznamnější zimoviště v Českém krasu. Jinak netopýři žijí v různých starých štolách a opuštěných důlních dílech rozesetých po kraji. Zimovat ale mohou i v hradních a zámeckých sklepeních. Jedno takové zimoviště je například na Konopišti.

Co návštěvníky vašich akcí v rámci Mezinárodní noci pro netopýry většinou nejvíc překvapuje?
Těch překvapení je dost. Netopýry totiž většinou ukazujeme zblízka. Často jsou lidé překvapení jejich malým vzrůstem. Náš nejmenší netopýr, příznačně pojmenovaný netopýr nejmenší, váží asi pět gramů. Většina druhů má kolem deseti gramů. Jsou opravdu malí. Často potom lidi překvapuje, že netopýři mají jen jedno mládě za rok. Pouze některé druhy mohou mít dvojčata. Právě proto dlouho trvá, než se jejich populace s poklesem vyrovná. Překvapením bývá i délka jejich života. Jsou to dlouhověká zvířata, mohou se dožít až 40 let. Maximální zjištěný věk byl 41 let. Průměrný věk je ale samozřejmě nižší, pohybuje se do deseti let. Vyššího věku se dožívají jen šťastlivci.



19 tweetů ze života rodičů, které vás rozesmějí
19 tweetů ze života rodičů, které vás rozesmějí

Hlášky, které bez dětí nevymyslíte.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.