Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zeman otevřel veřejnosti opravený palmový skleník u lánského zámku

  15:20aktualizováno  15:20
Exotický palmový skleník u lánského zámku otevřel ve čtvrtek prezident Miloš Zeman veřejnosti. Skleník byl loni za 23 milionů korun rekonstruován a vrátil se do podoby, jakou měl, když se o něj staral Masarykův dvorní architekt Josip Plečnik.

Prezident Miloš Zeman opět veřejnosti otevřel exotický skleník u lánského zámku (24. března 2016). | foto:  Michal Růžička, MAFRA

„Skleník zámecký jest úplně nepotřebný a bude tedy nutno týž úplně zbořiti,“ rozhodli státní úředníci, když zámek v Lánech na Kladensku zakoupil v roce 1921 stát jako přechodné a letní sídlo československých prezidentů. Naštěstí se tak nestalo.

Fotogalerie

Prezident T. G. Masaryk a jeho dvorní architekt Josip Plečnik viděli ve starém skleníku z dob fürstenberských potenciál. Plečnik pak rozvinul naplno své umění a kromě dalších architektonických skvostů v zámeckém areálu vytvořil i ze skleníku elegantní dílo s krásnými, jakoby křehkými liniemi.

Současný prezident Miloš Zeman ve čtvrtek odpoledne palmový skleník slavnostně otevřel pro veřejnost, která nyní může půvab stavby, exotické rostlinstvo a relaxační atmosféru obdivovat v turistické sezóně ve vyhrazených dnech.

V posledních letech poměrně zašlý a zarostlý palmový skleník, který se nachází v parku v Lánech vlevo od zámecké budovy, totiž během uplynulého roku prošel rozsáhlou obnovou do Plečnikovy podoby.

Už v roce 1785 zřídil zemědělský experimentátor a hospodářský správce rodu Fürstenberků M. G. Stumpf, který panství i zámek vlastnil do roku 1921, kolem lánského zámku malé arboretum a rozárium, ale byl stísněn valy a vodním příkopem.

Teprve po jejich likvidaci v polovině 19. století byl roku 1852 za knížete Karla Egona II. z Fürstenberka založen anglický park; tehdy módní přírodní krajina s okrasným rybníkem pro vodní ptactvo hnízdící na umělém ostrůvku, s mnohými druhy cizokrajných dřevin, s bažantnicí a s obůrkou pro vzácnou zvěř.

V roce 1875 Fürstenberkové vykoupili tři soukromé zemědělské usedlosti podél dnešní Zámecké ulice a na jejich místě vybudovali u zámku v letech 1879 až 1881 podle tehdejší módy palmový skleník a zelinářskou zahradu.

Projekt na stavbu skleníku navrhl Jan B. Urban. Železné konstrukce vyrobili dělníci ve fürstenberských železárnách ve Staré Huti, litinové dekorace dodal vídeňský dvorský zámečník a vyhledávaný dodavatel litiny Albert Milde, rodák ze Vsetína.

Skleněné tabule dodala firma pražského obchodníka Franze Götze, která je také osadila a zakitovala. Zdobení skleněných tabulí malovanými terči bylo objednáno v Mnichově a teplovodní topení v Rottweilu.

S Masarykem přišla i nová podoba

S Masarykem dostal palmový skleník nový vzhled, Josip Plečnik jej nechal rozšířit o kolmé křídlo zakončené manipulačním domkem. Zimní zahrada a nové křídlo byly dokončeny v roce 1923.

„Palmovnu a zimní zahradu Plečnik spojil nově proraženým mohutným obloukem a jednoduchým krátkým schodištěm, do jehož středu vložil zaoblenou nádrž s chrličem. Do zimní zahrady navrhl podlahu, pravděpodobně mozaikové terrazzo s meandry, a dřevěné obloukové skruže pod zastřešení,“ připomíná historii skleníku David Šebek z Pražského hradu.

Komunistický režim příliš estetice zimní zahrady nepřál, v 80. letech jej chtěl znovu zbourat. A znovu vyvázl. Pomohli mu památkáři z Kanceláře prezidenta republiky. Skleník byl nákladně rekonstruován a byly k němu přistavěny další kolmé užitkové skleníky.

Ještě za prezidenta Václava Havla skleník udržovali a mohli jej návštěvníci parku plně obdivovat. V posledních letech ale vypadal stále zanedbaněji.

Otevírací doba skleníku

Skleník bude spolu se zámeckým parkem přístupný veřejnosti od Velikonoc do konce sezony 31. října, a to vždy ve středu a čtvrtek od 14:00 do 18:00, v sobotu, neděli a ve svátky od 10:00 do 18:00. Vstupné bude 15 korun.

„V pátek 25. března bude otevřeno od 10:00 do18:00. Upozorňujeme návštěvníky, že však na Velikonoční pondělí 28. března bude zámecký park z důvodu státní návštěvy čínského prezidenta uzavřen,“ vzkázal David Šebek.

Do poslední obnovy, která skončila v prosinci loňského roku, stát investoval 23 milionů korun.

„Prioritou rekonstrukce bylo zachování historických železných konstrukcí a litinových dekorací z přelomu 70. a 80. let 19. století tak, aby nemusely být ani po 130 letech rozebírány či masivně vyměňovány. Neméně důležitá byla citlivá restaurátorská obnova výzdobných prvků navržených pro interiér i exteriér skleníku architektem Plečnikem. Opravili jsme také příčný skleník z doby první republiky, manipulační domek na jeho konci a terasu před hlavním průčelím skleníku. Novodobé produkční skleníky jsme ale odstranili, aby vyzněly detaily historické architektury,“ popisuje opravy David Šebek.

Pod dohledem památkářů se zimní zahrada opět stala reprezentativním prostorem pro procházky a posezení prezidenta, jeho hostů i turistů. Restaurátoři pracovali i na zaoblené kašně. Mozaiková dlažba se sice nezachovala, ale odborníci ji zrekonstruovali podle dochovaného Plečnikova návrhu.

Návštěvníci parku mohou od čtvrtečního odpoledne opět vkročit mezi exotické teplomilné rostlinstvo původními bočními vstupy, které v 80. letech minulého století kvůli stavbě produkčních skleníků zazdili. Do původní polohy mohlo být umístěno schodiště vedoucí na manipulační lávku na střeše palmovny. Na prosklenou střechu i stěny palmovny byly vráceny stínící rohože z dřevěných latí.







Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.