Místní starostové se před několika lety místo prodeje pozemků na výstavbu obytných domů rozhodli raději nalákat firmy sázející na inovace.
Starosta Dolních Břežan Věslav Michalík.
Starosta Dolních Břežan Věslav Michalík tvrdí, že se tento krok vyplatil a nová výzkumná pracoviště, která se postupně rozrůstají na ploše šestikilometrového areálu, sem přinášejí nové pracovní příležitosti, prestiž i peníze.
Co vedlo k proměně Dolních Břežan v sídlo vědeckých center za miliardy?
Přelom nastal někdy kolem roku 2000. Do té doby měly Dolní Břežany sto padesát let stabilní počet obyvatel. Nastal však urbanizační boom a jejich počet se během několika let zdvojnásobil. S tímto vývojem nebyli spokojení ani starousedlíci a nakonec ani nově přistěhovalí. Jako novousedlíci jsme se pak ve volbách paradoxně ocitli s programem, který měl další rozrůstání strategicky a tvrdě regulovat.
Jaké firmy již v areálu působí?
Několik měsíců zde funguje laserové centrum Hilase a Eli, je zde také biomedicínské a biotechnologické centrum Biocev. Další instituce, které se k nim budou nabalovat, budou již pouze věděckého charakteru.
Jaké vědecké projekty se k nim přidají do budoucna?
Nově se chystá přidat také japonská technologická firma Rigaku, která sem chce přesunout své vývojové centrum, nebo významná česká biotechnologická firma Sotio.
Co tento vývoj přinese lidem z Břežan či Vestce?
Břežanský zámek, který je již léta v dezolátním stavu, se pražské arcibiskupství rozhodlo přestavět na čtyřhvězdičkový hotel, místní pivovar se dočkal nákladné přestavby. Jeho majitel to shrnul nejlépe: „Kdyby se Břežany vydaly jiným směrem, nebylo by pro koho pivovar otevírat.“ Jen pro čtyři tisíce lidí.
