Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Úředníci posílali děti do ústavů. Přestože na ně čekaly rodiny

  16:05aktualizováno  16:05
Měli nabízet děti pěstounským rodinám. Místo toho ale posílali pracovníci orgánu sociálně právní ochrany dětí do ústavu. Problém, na který si stěžovalo i ministerstvo, už řeší pražský magistrát. Sociální pracovníci ale podezření, že jednají v rozporu se zákonem, odmítají.

ilustrační foto | foto: Kojenecký ústav s dětským domovem Plzeň

MF DNES již před několika týdny upozornila magistrát na případy profesionálních pěstounů, kteří i týdny čekají na dítě. Některým rodinám došla trpělivost, oslovily proto ostatní kraje a nabídly se jim. Podstata problému leží především v přístupu lidí. Části sociálních pracovníků totiž ministerstvo dosud nedokázalo vysvětlit, proč je důležité svěřovat novorozence pěstounům.

Situace je absurdní, jelikož stát pak platí za péči o dítě dvakrát. Jednou ústavu a podruhé profesionálním pěstounům, kteří berou celoročně plat. Ještě závažnější je fakt, že pobyt v ústavu opuštěným novorozencům škodí, prokázaly to výzkumy.

Rodina, třeba jen pěstounská na pár měsíců, je pro ně lepší. "Za nesprávný postup lze považovat umístění opuštěného novorozeného dítěte do ústavního zařízení v situaci, kdy je k dispozici volná pěstounská rodina na přechodnou dobu," říká za ministerstvo práce a sociálních věcí mluvčí Štěpánka Filipová.

Tento postup nařizuje novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí. "Dostali jsme několik stížností a vyřešili jsme je. Odešel vedoucí odboru a nahradila ho nová vedoucí. Uvidíme, jestli se situace uklidní a dojde ke změnám," popsal pražský radní Martin Dlouhý, jak Praha problémy vyřešila.

Sociální pracovníci po mluvčí Tereze Králové vzkázali, že odmítají podezření, že jednají v rozporu se zákonem.

Praha má třináct profesionálních pěstounů

Pokud stát služby pěstounů dostatečně nevyužívá, je to, mírně řečeno, absurdní. V celém Česku je totiž málo školených profesionálních pěstounů, kteří se umějí postarat i o novorozence, jehož matka byla závislá třeba na drogách.

O tom, že se v Praze mnoho nezměnilo, svědčí i čísla. Třeba v roce 2010 přijal kojenecký ústav v Krči zhruba 130 dětí. Letos to bylo podle ministerstva od ledna do srpna 81 dětí. Z toho plyne, že se počet kojenců v ústavech nesnižuje tak, jak si ministerstvo přeje a jak k tomu Česko vyzvaly mezinárodní organizace chránící práva dětí.

Magistrátní sociální pracovníci se hájí tím, že samotné matky dětí sepisují dohody, v nichž žádají, aby šlo jejich dítě do nějakého typu ústavu nebo třeba Klokánku.

"Praha má třináct těchto pěstounů, což je druhý nejvyšší počet v zemi, a jsou jim svěřeny pravidelně děti většinou přímo z porodnic," uvedla za radnici mluvčí Tereza Králová.

Převážně jde o miminka určená k adopci, jiní kojenci se později vracejí k biologickým rodičům. "Vzhledem k tomu, že tento druh náhradní rodinné péče může trvat jen jeden rok, je důležité zvážit, zda se dá během této doby situace vyřešit. Při špatném vyhodnocení hrozí, že dítě bude citově ohroženo častými změnami výchovného prostředí," poukazuje mluvčí na další argument úředníků.

S takovým vysvětlením však ministerstvo není spokojené. "První dny po narození dítěte jsou velmi důležité pro jeho další vývoj, a i několik dní, které by konkrétní dítě mohlo místo v ústavním zařízení strávit v náhradní rodině, byť na přechodnou dobu, má velký význam," apeluje na úřady Filipová.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.