Mobilní Metro.cz

Staroměstská radnice | foto: Pražská informační služba

Mistr Hanuš by se v Orloji nevyspal. Vypravili jsme se do jeho útrob

Vydáno 18.09.2016 Metro.cz
„Sem nesmíte. Tohle je soukromý prostor!“ odháníme zvědavé turisty od otevřených, zřídka používaných kovových dvířek. Do nejznámějšího a nejstaršího hodinového stroje na světě se totiž nepodívá hned tak někdo. Nás sem propašovali pracovníci hodinářské firmy L. Hainz, která zde jednou týdně provádí údržbu.

Podle Leoše Hybše, který sem s kolegy chodí stroj promazávat, nepatří vnitřek orloje mezi místa, kam byste vyrazili sami. „Věžní hodinářství je práce pro dva. Ve chvíli, kdy se sem zavřete a něco by se vám stalo, pomoci se nedovoláte,“ říká Hybš zatímco stoupáme po úzkých kamenných schodech do střední části orloje.

Jednou už prý kolegu, kterého při práci na věžních hodinách sklátil infarkt, musel snést dolů na židli. „Některé firmy se pak diví, proč jim účtujeme dva lidi. Dodržovat bezpečnost je ale bez diskuze,“ dodává jednatelka firmy Mariana Nesnídalová.

Po překonání třiadvaceti kamenných schodů se ocitáme ve středu orloje. Na betonem vyztuženém podlaží, jehož větší část zabírá obrovský kovový stroj s ozubenými koly, se ve třech sotva vtěsnáváme. Podle legendy tu ale přece měl svou komůrku slavný Mistr Hanuš, bájný tvůrce orloje.

Kde tedy sakra bydlel? „To je opravdu otázka. Tady by se určitě pohodlně nevyspal,“ míní Nesnídalová, které při naší rozpravě každou minutu výhrůžně prolétá obrovská kovová lopatka, takzvaný větrník, kolem obličeje. Ten má na starost plynulost stroje, tedy to, aby apoštolové okýnky projížděli dostatečně pomalu.

„Stačí, aby tady prasklo tohle kovové lanko, což se stalo naposled asi před pěti lety a už nám průvodci volají, že sochy uhánějí příliš rychle,“ usmívá se Nesnídalová.

Samotná věž Staroměstské radnice je vysoká šedesát devět a půl metru, z toho nejvyšší bod s dvanácti apoštoly, kam jsme museli po žebříku, dosahuje zhruba osmi. Ve víc než šest set let starém hodinovém stroji je díky pravidelným kontrolám vše jako ze škatulky.

Astronomickou část, za níž jsme strávili nejvíce času, pohánějí obrovská ozubená kola, kalendářní desku zas závaží pod ní. Samotné srdce orloje pak není ve skutečnosti větší než babiččiny pendlovky. „Je to takzvaný Božkův chronometr. Zvláštností je, že je kyvadlo zatíženo rtuťovou nádobou, která kompenzuje teplotní změny a zajišťuje potřebnou přesnost chodu,“ vysvětluje Hybš. U orloje může podle hodinářů dojít k většímu mechanickému poškození pouze zvenčí. Je tedy s podivem, že pravidelně přežívají silvestrovské oslavy,“ míní Nesnídalová.

Věž, orloj i kapli Staroměstské radnice by měla příští rok čekat velká generální oprava. Ta by měla věž uzavřít na mnoho měsíců a oblíbenou turistickou atrakci takřka vyřadit z chodu. Dělníci a restaurátoři by se na věž měli vrátit po jedenácti letech. Poslední velká oprava tu totiž proběhla v roce 2005. „Kdy se přesně oprava uskuteční, není zatím příliš jasné. Co týče nás, jsme připraveni,“ doplňuje Nesnídalová.

Sdílet článek

Komentáře