Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stížnosti na zanedbané domy v Praze se množí. Radnice chtějí tvrdší zákon

  18:30aktualizováno  18:30
Na pražských radnicích se množí stížnosti na opuštěné domy, z nichž některé vypadají jako ruiny. Některé dokonce ohrožují bezpečnost lidí. Radnice jsou přitom v nápravě leckdy bezradné a volají po tvrdších zákonech. Nový občanský zákoník dokonce hovoří o vyvlastnění.

Chátrající dům v Praze (ilustrační foto) | foto: Yan Renelt, MF DNES

"I přes tlak na vlastníky objektů, aby je udržovali v řádném stavu, stále existují případy, kdy jsou některé domy nevzhledné, a dokonce mohou ohrožovat okolí," uvedl mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš.

"Nejvíce se potýkáme s brownfieldy zejména při ulici Kolbenova, přičemž areálové budovy neustále chátrají, neboť developeři, kteří pozemky nakoupili v převážné míře ze spekulativních důvodů, o ně nemají zájem," přidává se Karel Horejš z odboru výstavby v Praze 9.

"U nás je několik domů, které jsou v horším stavu, ale žádný z nich neohrožuje bezpečnost lidí. Výjimkou jsou stavby na Rohanském ostrově, kde již byla vydána demoliční nařízení," upozorňuje starosta Prahy 8 Jiří Janků.

Příklad: zachráněna Restaurace Expo 58

Chlouba světové výstavy v Bruselu, přemístěná do Letenských sadů, v 90. letech neuvěřitelně zchátrala. Privatizační projekty se nedařily a stavbu obývali bezdomovci.

Nakonec ruinu v roce 1997 získala rakouská firma A. I. V. a začala s rekonstrukcí. Místo obnovy restaurace se však rozhodla pro kanceláře, čemuž bránili památkáři. Budova je zachráněna, ale fakt, že neslouží svému účelu a vnitřek není původní, vyvolává rozpaky.

Tak by se dalo téměř bez výjimky pokračovat ve všech částech Prahy.

Zastupitel Prahy 6 Miloš Balabán pak upozorňuje, že do opuštěných domů se navíc stahují bezdomovci či kriminálníci, kteří v nich rozdělávají oheň nebo je rozebírají, a tím chátrání ještě urychlují.

Co však s tím? Stavební úřady sice rozdávají pokuty a nařizují opravy, ale dostatečně tvrdý zákon, který by umožnil efektivní vymáhání, neexistuje.

Krajní cestou je zanedbaný dům vyvlastnit. To se prakticky nestává a i oslovené radnice tento extrémní krok nepovažují za správný. Důvodem jsou zejména náklady, jež by na opravu vyvlastněného domu vynaložily, a přitom ho vlastně ani nechtějí.

Radnice: Máme to platit z daní?

Radnice je povinna zjednat nápravu sama a ze své kasy, když například rozpadající se římsa ohrožuje chodce nebo auta. Peníze pak od majitele domu vymáhá. "Máme to ale platit, když nemáme jistotu, že se nám to vrátí?" zlobí se úřady.

"Větší rozsah pravomocí bychom rozhodně přivítali zejména v rámci zákona o hlavním městě. Současná právní úprava není dostatečná," podotkla starostka Prahy 2 Jana Černochová.

"Bezpochyby je nutné nastavit vyšší sankce a zvýšit pravomoci stavebních úřadů, aby se již nestávalo, že vlastník nechá raději budovy zchátrat tak, aby se pak musely zbourat," souhlasí Horejš. Podobně reagují i další radnice.

Objevují se však i názory, že pokuty jsou kontraproduktivní. "Majitelé tvrdí, že nemají peníze na opravy, a tudíž ani na pokuty," říká vedoucí stavebního odboru jedné městské části, který nechtěl být jmenován.

"Desetitisícové sankce jsou spíše symbolické, aby majitele zchátralého objektu třeba donutily dům prodat movitějšímu vlastníkovi," dodává vedoucí.

Úředníci si navíc často stěžují, že vlastníka ani není možné dohledat či kontaktovat, nebo na výzvy dlouhodobě nereaguje. Jinde situaci komplikuje nevyřešené dědictví.

Za deset let vyvlastnit? Dlouho

"Od prvního ledna roku 2014 vstoupí v účinnost nový občanský zákoník a s ním i jeho paragrafy, které v rámci institutu přivlastnění řeší problematiku opuštěných budov," vysvětluje možné zlepšení situace zástupce starostky Prahy 3 Matěj Stropnický.

Státu tak podle něj může připadnout každá nemovitá věc, kterou její vlastník opustil a nestará se o ni. Zákon přitom praví, že za takovou nemovitost bude považována ta, k níž majitel nevykonává vlastnické právo po dobu deseti let.

"Ta lhůta je ale velmi dlouhá, myslím, že by měla být kratší, například tříletá. Obec má totiž poměrně omezené možnosti, jak údržbu vymáhat," zamýšlí se Stropnický.

"Dokážu si představit pětiletou lhůtu. Ze zkušenosti vím, že i tři roky stačí, aby se z normálního domu stala ruina," tvrdí zastupitel Balabán.

Majitelům zchátralých budov pak oba radí, aby zkusili zažádat o dotace. Nabízí je některé městské části, magistrát i stát.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.