Tzv. mostné se přestalo vybírat 25. ledna 1925. Tuto povinnost dodnes připomínají jen mýtné domky. V 19. století se přitom za překročení řeky suchou nohou musel platit krejcar.
„Placení takzvaného mostného je v Praze už 90 let minulost. Naopak v jiných evropských zemích, například ve Velké Británii či Nizozemsku, se mostné platí dodnes,“ připomíná Václav Ledvinka, ředitel Archivu hlavního města Prahy.
První zmínky o placení mostného v Praze pocházejí ze začátku 12. století, tedy z období dnes již neexistujícího Juditina mostu.
Výběr poplatku, jehož výše se lišila pro chodce, povozy či jezdce na koni, měli tehdy na starosti johanité, později přešlo právo výběru na řád Křižovníků s červenou hvězdou.
Křižovníci posléze vybírali mýtné i na Karlově mostě - na oplátku jej řeholníci museli udržovat v provozuschopném stavu.
Výběr mýta na Karlově mostě fungoval až do roku 1815, kdy byl zrušen císařským dekretem.
Mostné se začalo znovu vybírat až v roce 1840 s otevřením Řetězového mostu. Jediným mostem, za jehož překročení se po tomto datu neplatilo, zůstal právě Karlův most, který tím získal nelichotivý přívlastek „přechod pro chudé“.
Přes noc se mosty zamykaly
Před zavedením korunové měny se za přechod pražských mostů platil jeden krejcar. Od platby byly osvobozeny pouze „uniformy“, tedy členové policejního sboru a vojáci.
Každý z mostů měl navíc svou otevírací dobu. „Šlo totiž o samostatná opevněná zařízení, která se na noc samozřejmě zavírala. Nebylo tedy možné přejít vždy, když někdo právě chtěl,“ popisuje archivář.
Vedle jednorázové platby existovala možnost takzvaného předplatného, kdy člověk za deset krejcarů dostal jedenáct kovových známek, jimiž platil místo krejcarů.
Mýtné domky dodnes existují
O výběr mýta se starali zřízenci, kteří pobývali v domcích těsně přiléhajících k mostům. Jejich povolání bývalo hodně nevděčné - často se totiž stávali terčem nejrůznějších škodolibých vtípků.
Ačkoliv je výběr mýta na pražských mostech už devadesát let historií, stále existují místa, která jej připomínají. Třeba na Kosárkově nábřeží, pojmenovaném k poctě malíře Adolfa Kosárka, stojí nad říční navigací v blízkosti Mánesova mostu přízemní hrázděný domek, jejž obýval právě výběrčí mýta.
Další mýtné domky lze dnes spatřit i na mostě Legií či Palackého mostě. Ty dnes slouží třeba jako stánky se suvenýry. Právě na záchranu domků u mostu Legií v roce 2009 vynaložil pražský magistrát částku ve výši 9,2 milionu korun.
Datlové klofali z misky drobné
Výběrčím mýta Pražané samozřejmě vymysleli řadu vtipných přezdívek. Nejčastěji se přitom používala oslovení lumíři či datlové.
První pojmenování bylo odvozeno od toho, že na Palackého mostě byla výběrčí budka u Myslbekova sousoší „Lumír a Píseň“. Datlové se zřízencům říkalo proto, že z misky „klofali“ drobné mince.
O návratu výběrčích mostného se v Praze uvažovalo před lety v souvislosti s rekonstrukcí Nuselského mostu. „Znovuzavedení mostného současná legislativa neumožňuje a o její změně neuvažujeme,“ uvedl k tomu tehdejší mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
