Bývalá továrna závodu Jawa v Týnci nad Sázavou

Bývalá továrna závodu Jawa v Týnci nad Sázavou | foto:  Petr Topič, MAFRA

Kraj má stovky „mrtvých pozemků“, nové využití najdou jen některé z nich

  • 1
Středočeský kraj má na svém území spousty takzvaně "mrtvých pozemků". Říká se jim brownfields, v překladu hnědá pole. Jedná se o staré tovární haly, vyklizené zemědělské statky, bývalé pivovary. Do této kategorie patří například starý areál továrny na motocykly Jawa v Týnci nad Sázavou nebo areál Poldi Kladno.

Ze starých budov týneckého závodu Jawa na Benešovsku, které pocházejí z 19. století, se život vytrácí už dlouho. Když se provoz výroby motocyklů před pěti lety definitivně přesunul do nové budovy, zůstaly ty staré prázdné. A nový investor, který by tento mrtvý pozemek využil k novým záměrům, se stále hledá.

Slavná továrna Jawa má spíš nakročeno k tomu dostat se do černé kroniky. Letos tam už třikrát hořelo. Dvakrát během jednoho týdne v březnu, naposledy před čtrnácti dny (více čtěte zde). Poslední požár byl nejhorší, protože se zřítila střecha a část jedné z budov. Ostatní staré a nevyužívané haly chátrají.

Podobně je na tom spousta dalších objektů v kraji. Hyzdí okolí, brání rozvoji města či vesnice.

Původnímu účelu přestala sloužit také část areálu Poldi Kladno, která se rozprostírá na desítkách hektarů.

"V některých halách výroba stále pokračuje, v provozu je tam i teplárna. Ale těm prázdným halám tam majitelé říkají svlékárny kabelů," uvedl ředitel odboru koncepce regionálních projektů společnosti CzechInvest Igor Gargoš.

Naráží tak na fakt, že do nehlídaných míst se dostávají zloději kovů. Své úlovky jezdí zpeněžit do sběru. Kromě toho využívá hangáry ke svému vybouření také mládež. Jenže právě vandalismus uvádí budovy do ještě horšího stavu.

"Mrtvé pozemky" jsou navíc zátěží pro životní prostředí. "Některé bývalé průmyslové nebo chemické provozy po sobě zanechaly kontaminovaná území a i s tím by si musel případný investor poradit. Podle našich statistik je z celého objemu v republice určitým způsobem kontaminováno asi osm procent brownfieldů," uvedl Gargoš.

Jen na území Středočeského kraje má společnost CzechInvest 128 objektů na svém seznamu brownfieldů. Kolik je však "mrtvých pozemků" v kraji ve skutečnosti, nikdo neví.

"Tato naše databáze je veřejná. Každý majitel do ní může svůj objekt zaznamenat. Nikoho však registraci nutit nemůžeme," vysvětluje Gargoš. Podle jeho slov je reálné číslo úplně jiné. Odhaduje, že v každém kraji České republiky je čtyři sta až pět set takových objektů.

Nevyužívané objekty se mění na byty či muzeum

Nejčastější jsou ve středních Čechách brownfieldy, které byly dříve využívány v zemědělství. O ně stojí jen málo investorů.

Naopak ty, které uplatnění najdou, jsou vesměs pozůstatky průmyslu. "Industriální památky jsou jak u nás, tak v zahraničí hitem," tvrdí Gargoš. Z továren, především v západní Evropě, ale například i v Praze, často vznikají byty.

"I středočeským obcím a městům se nejlépe daří oživovat brownfieldy formou rezidenčních projektů," řekl středočeský hejtman Josef Řihák.

Podle odborníků je důležité najít pro prostor nové využití. Daří se to v architektonicky zajímavých objektech. Do některých cukrovarů či pivovarů se staré řemeslo vrátilo, většinou však investor původní záměr opustí a najde nový.

Tak se například z bývalého pivovaru v Kostelci nad Černými lesy v Praze-západ stalo muzeum. Milovníci historie mohou zamířit dokonce i do dolů. Jako hornický skanzen skončil Důl Mayrau na Kladensku nebo v Chlumci či Březových Horách na Příbramsku.