Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svět pravěkých her přežívá u Prahy, v největší evropské retroherně

Marek Peška Metro.cz
26. června 2016  8:58
„Když naši návštěvníci nechtějí odejít, musíme vyhodit jističe,“ říká s úsměvem zakladatel největší nostalgické videoherny v Evropě Jan Orna. Vraťte se s námi do pouťových maringotek a vzpomeňte si na dětství.
V muzeu arkádových her.
Dalších 9 fotografií v galerii
V muzeu arkádových her. | foto: Petr Holeček, Metro.cz

V Červeném Újezdě nedaleko Zličína vstupujeme v areálu místního hrádku do nenápadné budovy. Všude na nás blikají hrací automaty a my se ocitáme jakoby v půlce osmdesátých let v nějaké maringotce na pouti.

Arkádovky a jejich vznik

  • První automaty se začaly objevovat už ve 30. letech v amerických barech. Jednalo se o jednoduché pinbally, u nás známé spíš jako flippery.
  • Velký boom pak klasické videoautomaty zažily o padesát let později.
  • První hvězdou byla hra Space Invaders. Vyrobili ji v roce 1978 a v Červeném Újezdě si ji můžete zahrát taky.

„Přesně proto jsem muzeum založil. Jako děti nás okouzlovaly barevné světy her, pro nás to byla zářivá kouzelná bedýnka, ve které se odehrávaly neuvěřitelné příběhy,“ vzpomíná Jan Orna na své pohnutky, proč muzeum arkádových her založil.

„A nemohl jsem se téhle vášně zbavit ani v dospělosti. Když jsem byl někde na dovolené a narazil tam na herny, musel jsem si do nich skočit,“ říká.

To už byl blízko k tomu, aby herní automaty začal sbírat. Brzy jich měl tolik, že se nemohl doma hnout, a tak musel založit toto unikátní místo. Říká, že v mobilech nebo tabletech už hry zůstanou, ale automaty, ty zářivé arkádové bedny, se už vyrábět nebudou. A je třeba zachovat je pro další generace.

Pojďme si tedy s nostalgií zavzpomínat na časy, kdy kolotočáři s různými atrakcemi brázdili československá města a vesnice a pouti byly jedinou možností, jak se dostat k nejnovějšímu výdobytku imperialistické kultury – videohrám.

Je zajímavé, jak muzeum i desítky let po největší slávě videoautomatů přitahuje pozornost návštěvníků. A to nejen třicátníků a čtyřicátníků, ale i jejich dětí.

Ukažte dětem, že jste dokázali propařit celé dopoledne

Muzeum je opravdovým útočištěm pro všechny, kterým je dnes třicet, čtyřicet a pamatují automaty v maringotkách na poutích.

Fotogalerie

„Můžou si tady připomenout svoje mládí a vrátit se v čase, kdy jako teenageři propařili všechny dvoukoruny a pětikoruny. Nebo ukázat svým dětem, na čem vyrostli,“ říká Orna.

Nejspíš se budou pěkně divit. Ale jak sám Orna říká, i děti nové generace to neuvěřitelně baví. „Je to pro ně úplně něco nového. Můžou hrát super hru – ne prsty na mobilu, ale můžou se pořádně opřít do různých páček.“

Zahrát si tu můžete na 155 historických strojích, které byly vyrobeny mezi lety 1976 až 2007 – mají tady klasické střílečky, sportovní hry nebo závodní simulátory. Vybrat si můžete z legend, jako je Space Invaders, Centipede, Asteroids, Galaxian, Mortal Kombat, Missile Command, Battlezone nebo Gauntlet.

Zajímavostí jsou kolem muzea mraky. Například to, že všechny stroje běží na originálním hardwaru (bedny, monitory, tlačítka, joysticky, kabely), nic z toho není kopie. Je důležité mít na paměti, že právě Červený Újezd je jedním z mála takových míst v Evropě. Podobných retroheren a arkádových muzeí totiž na starém kontinentě mnoho neexistuje. Ta za Prahou je v Evropě největší svého druhu.

Sbírat automaty není jednoduché

V muzeu arkádových her mají automaty z Německa, Irska, Nizozemska, Itálie, Japonska nebo z Číny.

„Každý den projíždíme na internetu různá fóra, kde se scházejí fanoušci a sběratelé arkád. Koukáme na on-line aukce. Sháníme je od sběratelů, protože žádné podniky nebo herny arkádovky u sebe neprovozují. A je to docela obtížné. Teď vlastně vozíme jen hry z Ameriky, protože tam takových podniků byla spousta a stále se tam nějaké kousky dají objevit. Dokonce Itálie nebo Nizozemsko, což byla centra arkádových her, jsou už na suchu,“ říká Orna a při naší návštěvě přidává další zajímavost.

Podle něj poutě nebyly jediným místem, kde se různé střílečky nebo závody mohly hrát. „Cizinci to nedokážou pochopit, ale českým specifikem byly plavecké bazény. I tady se arkády hrály. V Praze se ale hlavně chodilo na Výstaviště do Parku kultury a oddechu Julia Fučíka,“ přibližuje atmosféru. Kluci tenkrát arkádovým hrám totálně propadli.

Nejdražší stroj stojí až 50 tisíc

Tak třeba automat Galaxian. Když Orna začínal automaty před dvanácti lety sbírat, dal se pořídit za pět tisíc korun. Dnes už ho pod třicet nekoupíte. Jsou to ale stroje, které stojí i padesát tisíc, záleží na tom, v jakém jsou stavu.

„Ty nejdražší jsou od sběratelů. Hodnota takového automatu v průměru roste o deset procent ročně,“ odhaduje Orna, který je civilním povoláním ekonom. Kdyby věděl, že se takto stroje zhodnocují, začal by je sbírat mnohem dříve. Prodávat je ale rozhodně nemá v úmyslu.

Jaký automat je pro něj králem a ještě ho nemá? „Těch her je spousta. Svatým grálem je klasická arkádová hra Discs of Tron z roku 1983, která vznikla na základě slavného filmu Tron. Je to geniální hra. Jak graficky, tak zvukově. Sběratelé vědí, že tahle hra je unikát. Lze ji sehnat už jen v Americe za devadesát tisíc korun plus třicet tisíc doprava. Až ji budeme mít, bude stát tady v muzeu uprostřed,“ směje se.

Legendární videohry oživují a leští každý den

„Každý den po šichtě tyhle krasavce otíráme – obrazovky, páčky, tlačítka,“ mazlí se s automaty s tím, že kdyby ženy věděly, kolik automatům věnují peče, dostali by do ruky hadr i doma. To ale není největší komplikace. Orna a jeho kamarádi, kteří se na provozu muzea podílejí, to se svými stroji nemají jednoduché. Ačkoli se postupem času naučili arkády opravovat, problémů je stále dost.

„Občas se tu objeví arkáda, která nám dá pořádně zabrat. Objevili jsme v jednom skladě Paperboye. Měl dost. Totálně zdevastovaný, ale měl snahu nabíhat. Ovládání ale bylo velmi problematické, průšvih byl v tom, že se v něm kdysi někdo hrabal a pokoušel se ho opravit,“ říká.

Zkoušeli to na něj klasicky česky, ale nešlo to. Ztratilo se totiž jedno ze speciálních ozubených koleček, které přes potenciometry přenášelo do hry údaje o zatáčení a rychlosti z řídítek. Kolečko bylo ale nenahraditelné, takže arkádu zakrytovali.

Naštěstí v USA fungovala firma RAM Controls, která se přes své kontakty uměla dostat k dokumentacím a dokázala součástky vyrobit. A právě to jejich kolečko Orna vypátral na eBayi. Na některé automaty už ale nemají sílu. A tak je posílají dál přátelům-sběratelům.

„Nemá smysl držet nefunkční kusy, když jinde mají součástky. Mohou je opravit a dál budou dělat radost.“ Legendární videohry sice oživují, ale nesmí ztratit patinu.

„My se o ten původní vzhled strašně snažíme. Vracíme na ně grafiku a opravujeme na nich vše, co jde, aby vypadaly pokud možno podobně, jako když opouštěly fabriku. Ale zároveň nechceme, aby ty automaty ztratily patinu. Každý z nich je z různého koutu planety, má za sebou nějaký příběh a byla by škoda, kdyby zmizel,“ říká Orna.

Japonsko: obří dům s pěti patry plnými videoher

Zatímco ze Západu arkádovky mizí a najdete je už jen v muzeích, na Východě stále žijí.

„Tam se pořád vyrábí, arkádový byznys neskončil, naopak strašně dobře jede. V Japonsku najdete třeba pětipodlažní domy, kde jsou jenom automaty. Lidé tam jako diví hrají po práci, klidně i celý večer a někdy i noc. Vznikají tam taneční a hudební hry v milionech variací. Takové automaty tu nikdy mít nebudeme. Vznikají jen po desítkách kusů a jeden třeba stojí sedm set tisíc korun,“ dodává zakladatel muzea Jan Orna, který si ale nestěžuje.

„Jak jsem přesně říkal na začátku vaší návštěvy – arkádové hry jsou zcela výjimečné záležitosti, nejcennější na nich jsou jak jejich příběhy, tak provedení.“ Zamáčkněte slzu a vyrazte do Červeného Újezda. Hrací automaty se už vyrábět nebudou a tohle muzeum se je snaží zachránit, aby je mohly obdivovat i vaše děti.



  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?


Hlavní zprávy

BMW X3 xDrive20d 2011 ·...
BMW X3 xDrive20d 2011 ·...

r.v. 2011, naj. 65 931 km, diesel
650 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.