Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muzeum Českého krasu v Berouně zve na tikající krásu ze Schwarzwaldu

  10:09aktualizováno  10:09
V Muzeu Českého krasu je k vidění ojedinělá výstava, která představuje umění lidových hodinářů ze Schwarzwaldu. Kromě běžných "švarcvaldek" ukazuje i skutečné unikáty. Návštěvníci tu mohou vidět přes 60 exponátů. Kromě toho mají možnost prohlédnout si některé hodiny v chodu a poslechnout si jejich bití i zvonkohry.

Výstava představuje umění lidových hodinářů ze Schwarzwaldu. | foto: Muzeum Českého krasu

Expozice představuje dřevěné kolečkové hodiny, které vyrobili hodináři z regionu jižního Německa i Čech od poloviny 18. do konce 19. století. Jsou tu závěsné a skříňové hodiny, hrací píšťalové mechanismy, taneční figurky, skleněné zvonky a ciferníky s lidovým dekorem. Jde o výběr z unikátní sbírky Miloše Klikara, který hodiny sbírá již přes třicet let.

"Celodřevěné hodiny vznikly ve druhé polovině 17. století v oblasti Schwarzwaldu v jihozápadní části Německa. Výroba těchto strojků se velmi brzo rozvinula ve specializovanou řemeslnou výrobu, protože zmíněná oblast Německa poskytovala levnou pracovní sílu a levné dřevo. Zároveň tu byly sklárny, které dodávaly skleněné zvonky pro bicí mechanismus," vysvětlil Patrik Pařízek z Muzea Českého krasu.

Fotogalerie

Koncem 18. století se začaly používat při výrobě hodin mosazné a železné řetězy, navíc se v tomto období začala vyrábět kolečka z mosazi, která se nasazovala na dřevěné osy. Těmto hodinám se lidově říkalo "polodřeváky".

Začátkem 19. století došlo k dalším konstrukčním změnám při výrobě, kyvadlo se začalo umisťovat již do skříně za bicí mechanismus. Spolu s tím se hodináři snažili vylepšit strojky hracími a pohybovými mechanismy. Za první takové byly považovány hodiny s kukačkou, které byly sestrojeny někdy okolo roku 1730.

"Za vrchol řemeslné zručnosti jsou považovány píšťalové hodiny s dřevěným hracím válcem, které hrají různé melodie. Součástí mnoha takových hodin jsou i různé pohyblivé figurky jako třeba muzikanti, tanečníci a podobně," doplnil Pařízek. Tyto hodiny se začaly vyrábět asi od roku 1780.

Dále pak následovaly hodiny s různými pohyby znázorňující řemeslné výjevy - krejčí šije šaty, voják pochoduje na vartě atd. Nejcennější jsou různé astronomické hodiny a orloje ukazující více funkcí na jednom ciferníku.

Autor:




 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nádražní budova koněspřežky z roku 1830. Lesní správa Lány budovu nechala...
Koněspřežka se „hadila“ z Prahy do křivoklátských lesů. Tam došly peníze

Staré nádražní budovy, v lesích ukryté mostky a náspy. Jen to zbylo z úzkorozchodné koněspřežní dráhy, která v 19. století vedla z Prahy do Lán a dál do...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 ve Středočeském kraji

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Elektrobus SOR EBN 11 jezdil na pravidelné lince pražské MHD.
Praha vyzkouší elektrobusy dobíjené z troleje, nejlépe je otestuje zima

Do Prahy se aspoň na čas vrátí v určité podobě trolejbusy. Dopravní podnik chce totiž v rámci testování elektrobusů vyzkoušet jejich dobíjení za jízdy přes...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.