Jedním z deseti druhů netopýrů, které ochránci přírody v údolích na Vlašimsku našli, je i netopýr řasnatý.

Jedním z deseti druhů netopýrů, které ochránci přírody v údolích na Vlašimsku našli, je i netopýr řasnatý. | foto: Vladimír Hanzal, ČSOP

Na Vlašimsku se netopýrům daří, lesníci pro ně vyvěšují speciální budky

  • 0
V Jinošovském a Vorlinském údolí jižně od Vlašimi napočítali ochránci přírody ve spolupráci s lesníky celkem deset druhů netopýrů z celkových sedmadvaceti, kteří v Česku žijí. Nejvíce se u nás daří vrápenci malému a netopýru velkému.

Výskyt netopýrů v Jinošovském a Vorlinském údolí mapují hlavně odborníci z okresního Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Benešov, a to od loňského roku.

Deset druhů netopýrů je poměrně úspěch, vzhledem k tomu, že v celé České republice je celkem 27 druhů tohoto létajícího savce.

V uvedených údolích na Vlašimsku je pro výskyt netopýrů podle Vladimíra Hanzala z ČSOP zásadní zejména přítomnost takzvaných doupných stromů, tedy stromů s dutinami. „Ty umožňují přebývat rozmnožujícím se koloniím stromových druhů netopýrů,“ vysvětluje Hanzal.

Monitoring netopýrů

Ochránci přírody sledování netopýrů provádějí několika způsoby, mezi než patří zejména sčítání v jejich zimovištích či v letních reprodukčních koloniích. Přitom navštěvují jeskyně, štoly, sklepy, půdy i dutiny stromů. K monitoringu však používají i odchytové sítě a detektory rozpoznávající ultrazvukové signály netopýrů.

Jinošovské a Vorlinské údolí přitahují pozornost ochránců přírody již od 70. let minulého století, a to zejména kvůli bohaté populaci rostliny ďáblík bahenní. Zaměření na netopýry je tu novinka.

„Přes celkem dobré znalosti místní fauny a flóry doposud neexistovaly konkrétní údaje o výskytu netopýrů. Z tohoto důvodu se v roce 2014 v rámci projektu ČSOP Národní program ochrana biodiverzity přistoupilo k průzkumu, během něhož se u čtyř druhů netopýra - vodního, vousatého, Brandtova a nejmenšího - podařila prokázat přítomnost rozmnožujících se kolonií,“ říká Vladimír Hanzal.

V souvislosti s tímto výzkumem se zde netopýrům vytvářejí i podmínky pro přežití, aby v lokalitě zůstali. O to už se starají i lesníci, kteří na život netopýrů v porostech mají velký vliv.

„Ochraňujeme například mateřské kolonie, zimoviště a další úkryty netopýrů. Vyvěšujeme i speciální netopýří budky,“ uvádí Stanislav Znamenáček, lesní správce z Kácova z podniku Lesy ČR.

Všech 27 druhů netopýrů v České republice jsou chráněná zvířata a zákonné ochraně podléhají také jejich úkryty. Jejich počet v Česku lze ale jen nesnadno odhadovat.

„Netopýři jsou velmi mobilní skupina. Přelétávají mezi letními a zimními stanovišti často i na velké vzdálenosti, až jednoho tisíce kilometrů, takže vždy budeme muset mluvit v odhadech. K těm používáme celkové počty netopýrů nalezených v letních a zimních úkrytech na území Česka. Takto bohužel ale zachytíme pouze některé druhy,“ říká Tomáš Bartonička, odborník na netopýry z Masarykovy univerzity.

Polovina netopýrů je v Českém krasu

Například v roce 2014 byly na zimovištích v České republice zjištěny nejvyšší počty u vrápence malého - 15 487 jedinců a netopýra velkého - 9 479 jedinců. Monitorování netopýrů ve Středočeském kraji probíhá každoročně téměř ve 150 lokalitách. „Více než polovina z nich se nachází na území CHKO Český kras, kde se zimoviště netopýrů sledují již od 60. let.

Při posledním sčítání netopýrů v roce 2015 zde bylo evidováno 2 955 jedinců, z čehož plných 2 239 bylo netopýrů velkých. Z dalších významných lokalit v kraji lze uvést takzvaný obtokový kanál vodního díla Slapy či Hájovnu v Ledcích u Mladé Boleslavi,“ vyjmenovává Hanzal.

Že by ve výskytu netopýrů existoval nějaký obecný trend, se podle něj říci nedá.

„Například u netopýra velkého, brvitého či vrápence malého bylo v posledních letech evidováno rozšíření po Česku, což je určitě způsobeno i aktivní ochranou jejich zimovišť a letních reprodukčních míst. Na druhou stranu se ale početnost jiných druhů snižuje. Z dosud nejasných příčin například ubývá netopýra dlouhouchého,“ upozorňuje Hanzal.