Znáte ještěrkáře Klause? Svérázné výukové video z roku 2000 se stalo hitem YouTube. Řidič vysokozdvižného vozíku Klaus v něm podělá, co může. Já teď listuji "Pravidly bezpečnosti práce pro řidiče motorových vozíků," které jsem dostal v malešické centrále českého zastoupení Linde Material Handling. Ano, na den jsem se stal takovým ještěrkářem Klausem, jezdil jsem s vozíky různých velikostí, ale ruce ani hlavu jsem nikomu neufikl. Musel jsem totiž projít školením.
Závody v ještěrkování
Nápad vyzkoušet si práci moderního skladníka se mi zrodil v hlavě poté, co se v Praze uskutečnil závod Ještěrka Cup. Na vozících od Linde tu řidiči jezdili na čas i na přesnost a házeli i basketbalové míče. Ti nejlepší se pak dostali na mezinárodní závod Stapler Cup v Německu. Fakt, že se s vozíkem dají dělat takové věci, mě jako vášnivého řidiče a stavitele lega nenechal chladným. A tak teď sedím v malé zasedačce, přede mnou sympaťák Ladislav Sajvera, lektor Linde školy řidičů.
Koukáme na videa, kde všemožní nešikové otáčejí ještěrky na bok a nepozorností vrážejí do kolegů. "Někdy je to humorné, ale mnohdy jde fakt o krk. Může se zdát, že řízení vozíku je hračka, ale je to náročná práce. Řidič musí nejen znát, co dovede jeho stroj, ale musí zachovávat plno pravidel bezpečnosti," říká a ukazuje mi zkušební test, který jeho svěřenci musí zvládnout, aby dostali osvědčení řidiče manipulační techniky. Začtu se do poslední otázky. Jakou maximální hmotnost může mít břemeno, které budeme zvedat vozíkem H 18 do regálového místa ve výšce 5500 mm? Vzdálenost těžiště břemene je 700 mm. Spadne mi čelist.
Skladník matematik
Výhled dopředu je někdy dost omezený.
Větší lidé mají občas problém se do ještěrky vejít.
"Jezdit s vozíkem je i matematika. Musíte vědět, jak těžký náklad máte, jak vysoko ho zdvihnete a kde má náklad těžiště," říká školitel Sajvera. V každém vozíku je proto tabulka se zátěžovým diagramem, který ukáže, čeho je vozík schopen. Linde přitom vozíků vyrábí na 120 druhů – jsou naftové i na baterie, na CNG i LPG. Mohou to být klasické čelní, ale i "retraky", kde sedíte bokem.
Přečtěte si i další články z našeho nového magazínu
|
V centrále firmy jsem ale viděl i mnohem větší kousky, třeba kontejnerový nakladač, který utáhne až 40 tun. A naopak i elektricky ovládaný ruční vozík, který by se mi hodil na zahradu. Všechny mají zátěžový diagram jiný. "A to ještě mohou mít duplex nebo triplex," říká Ladislav. Cože, ten klub na Václaváku? "Ne. Přední rám, na kterém jsou vidlice, se buď vysune dvojnásobně nebo trojnásobně," vysvětluje školitel, který ze všeho nejvíc jezdí školit zaměstnance do různých firem.
Jdeme na to!
Takže už sedím ve vozíku. Je to E 20, který uveze dvě tuny. Pod zadkem mám obrovskou baterii. Tahle vymazlená ještěrka nečoudí, je tichoučká, čas od času potřebuje jenom dobít. Shrnuji si pravidla, která jsem nabyl při školení: s břemenem z kopce musím couvat, když povezu náklad, musím spustit vidlice nad zem, tak deset centimetrů, abych nedrhnul o zem. A už s nimi nehýbat. Když se budu otáčet, musím dát pozor na svažitý terén. A na lidi za mnou. A vedle mě. A přede mnou. Vozík má těžiště jinde, než auto a odstředivá síla způsobí, že budu na boudě ležet hned. A když někomu něco udělám, půjdu kukat, mám trestně právní odpovědnost. Myslel jsem, že to skladníci mají jednoduší.
Jako v počítačové hře
Ještěrek jsou různé druhy. Některé jsou jen ruční.
S ještěrkou musíte být občas přesní na milimetry.
Co to je? Pod nohami mám tři pedály. Ani jeden ale není spojka. Po sešlápnutí levého jedu dozadu, prostřední brzdí, ten vpravo je pro jízdu vpřed. Ale není to jako na autodromu. Levou nohu nemám vycvičenou. Od osmnácti jen tupě mačkala spojku a na řízení takhle moderního vozíku nemá zatím cit. "Řízení je jemné a tak přesné, že jsme při jednom testu dokázali pneumatikou vozíku dovřít krabičku od zápalek nebo zmáčknout spoušť foťáku," říká Ladislav Sajvera. Celkem tomu věřím. Zkusím si přeskládat pár palet a za chvilku to už mám trochu v ruce. I v noze. Ruční páky vpravo ovládají vidlice, nahoru, dolů, naklápění a také boční posun. Z vozíku se mi nechce ven. Dokud ale neuvidím ten větší.
Nejsem žádný prcek, takže v E 20 jsem vypadal jako medvěd v kleci. V robustnější naftové ještěrce H 25 už dostávám příležitost k rozmachu. Tahle věc, co uveze už 2,5 tuny, nádherně brblá svým naftovým motorem a jezdí rychleji. Vidlice jsou dlouhé 1,2 metru a dokážou zdvihnout náklad díky triplexu až do výšky 7 metrů. Paráda. Jezdím před budovou Linde a hraju si s paletami. Připadám si jako ve videohře. Je to nesmírně zábavné, ale otázka je, kdybych to musel dělat každý den. Nakonec, je to jako novinařina. Skládáte věci na sebe a vedle sebe a taky záleží na obsahu. Jestli je lehký nebo těžký.
