Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z historických výkresů sestavil letoun. Po 25 letech práce vzlétl

  18:20aktualizováno  18:20
V Mladé Boleslavi v pátek vzlétl sportovní letoun vyrobený podle původních výkresů ze 30. let minulého století. Jeho majitel ho přitom stavěl více než dvacet let. Letadlo Be-50 Beta Minor je nyní součástí sbírek Vojenského historického ústavu.

Letadlo si sice svou vzdušnou premiéru odbylo už před měsícem v rámci zkoušek, teď však na mladoboleslavském letišti vzlétlo poprvé naostro.

Práci na něm přitom letecký nadšenec a restaurátor Jan Klaban zahájil před více než dvaceti lety. Vyráběl ho přitom na základě předválečných výkresů a plánů. Letounu se v letech 1936-1939 vyrobilo ve firmě Ing. Beneš a Ing. Mráz v Chocni celkem 43 kusů.

Fotogalerie

Toto letadlo ale není pouhou replikou, ale regulérním 44. vyrobeným kusem, který tak na původní sérii navazuje.

„Nejtěžší bylo vydržet to a dodělat to. Všechny díly jsou vyrobené. Samozřejmě motor, vrtule a podvozek jsou použité, ale jinak vše se muselo vyrobit znovu,“ řekl ČTK Klaban, který už se v minulosti podílel na sestavení několika letounů.

„Každý máme nějaký svůj idol a vzor a tohle bylo éro, které mi padlo do oka a vždycky jsem si říkal, že by bylo dobré, kdyby tu bylo, protože se nedochovalo původního nic. Skončilo to během války, zabrali to všechno Němci a používali to jako kurýrní letadla. Pro ně to bylo spotřební zboží,“ dodal Klaban.

S myšlenkami na postavení tohoto letounu si přitom pracovníci kbelského leteckého muzea pohrávali ještě dříve - už v 80. letech.

A proč volba padla právě na Be-50? Jednoduše proto, že se dal použít spolehlivý motor Walter Minor 4-III o výkonu 105 koní (77 kW) a k dispozici byly téměř všechny tovární výkresy z výrobního závodu v Chocni.

Do historického trupu přibyly moderní přístroje

Letadlo se vyrábělo prakticky stejnou technologií, jako jeho předchůdci. Se stavbou Klabanovi pomáhala spousta jeho přátel a firem, tedy podobných aviatických nadšenců.

Výroba kovových částí probíhala převážně v leteckých podnicích, dřevěná konstrukce vznikala ve kbelském muzeu.

Dřevěných dílů se muselo vyrobit více než 5 500. Použitým materiálem je „letecký“ smrk, částečně borovice, překližky jsou z buku a břízy.

Trup byl dokončen v roce 2007, proti původním modelům je vybaven povinnými prvky jako je radiostanice, odpovídač a nouzový vysílač polohy. Letoun byl jako statický model poprvé představen veřejnosti v dubnu 2013 při zahájení sezony kbelského muzea.

Definitivně byl letoun zkompletován v leteckém muzeu v Mladé Boleslavi, poprvé vzlétl letos 22. května.

Historie letounu Be-50 Beta Minor

  • Letoun Beta Minor Be-50 stál na počátku jedné z úspěšných řad strojů této předválečné československé firmy.
  • Na jaře 1935 založili inženýři Pavel Beneš a Jaroslav Mráz letecký podnik v Chocni, v němž zahájili vývoj a výrobu letadel pro moderní letecký výcvik a turistiku. Beneš byl v té době již uznávaným leteckým konstruktérem, pracoval např. pro firmu Avia.
  • Druhým z prototypů, které v Chocni vznikly, byl dvojmístný celodřevěný letoun Benešovy konstrukce Be-50 Beta Minor, s československým řadovým, vzduchem chlazeným čtyřválcem Walter Minor 4 o výkonu 90 koní. Šlo o dvoumístný letoun dolnoplošné konstrukce, místo pro pilota a dalšího letce bylo odkryté.
  • Dne 31. srpna 1935 letadlo zalétal pilot Josef Koukal a neshledal na něm a jeho vlastnostech žádné významnější nedostatky.
  • Na délku měřil 7,7 metru, rozpětí křídel bylo přes 12 metrů. Vážil 460 kilogramů a byl schopen doletět do vzdálenosti 750 kilometrů. Maximální rychlost stroje byla 195 kilometrů v hodině.
  • V březnu 1936 předala choceňská továrna aeroklubům první letouny, které objednalo Ministerstvo veřejných prací. Celkem jich pak továrna dodala více než čtyřicet.
  • Velmi oblíbené stroje se využívaly k výcviku, letecké turistice a dokonce i k akrobacii. Účastnily se i leteckých soutěží doma i v zahraničí, např. populárních etapových letů.
  • Poslední, 43. sériově vyrobený Be-50 byl zalétán 19. května 1939, tedy již v době protektorátu. Všechny Bety byly zabaveny, část předána Slovenskému štátu, ostatní převzala Luftwaffe. Žádný z původních letounů se přitom nezachoval do dnešní doby.
  • Na letouny Be-50 navazovala i úspěšná řada Be-51 vyráběná od roku 1937. Šlo o turistický dolnoplošník, který měl krytou kabinu pro dva letce.
Autor:




 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Řidič s autem uvízl na přejezdu u Kolína (18.8.2017)
Řidič nezvládl přejezd, z koridoru u Kolína museli auto odtlačit hasiči

Středočeští policisté a hasiči dopoledne zasahovali na železničním přejezdu u Kolína, kde uvázlo auto na kolejích. Žádný vlak se s vozem nesrazil, spoje však...  celý článek

Manželé Havlovi a Ondřej Kobza otevírají na týden veřejnosti částečně...
VIDEO: Střechu Lucerny zakryla dřevěná podlaha, připomíná palubu parníků

Nový výhled na Prahu po sedm dní nabídne terasa Paláce Lucerna, kterou má pronajatou kavárník Ondřej Kobza. Během rekonstrukce se proměnila celá střecha,...  celý článek

V pátek ráno se na 49. kilometru dálnice D1 srazilo osobní auto s kamionem...
Havárie autobusu uzavřela dálnici D1 u Prahy, lehce se zranilo 14 lidí

Nehoda uzavřela na 49. kilometru u Prahy dálnici D1 ve směru na Brno. Srazil se tu náklaďák s autem a autobusem. Čtrnáct cestujících bylo zraněných, dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.