Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nálezné za Modřanský poklad chtějí čtyři lidé, zatím nic nedostali

  19:27aktualizováno  19:27
V Modřanech bylo v březnu 2014 nalezeno zlato a stříbro za dva miliony. Ačkoliv byl objev hned odevzdán úřadům, nálezné magistrát zatím platit nehodlá. Hlásí se o něj čtyři lidé a to je podle vedení města příliš.

Nalezený poklad tvořilo několik set zlatých a stříbrných mincí a několik šperků. | foto: MČ Praha 12

Je jaro roku 2014. Bagr rýpl do písečného svahu nedaleko Viničního domku číslo 6 v areálu Modřanského vinohradu. Z toho, co následovalo, byli všichni „paf“. U jámy se cosi zatřpytilo a začaly se sypat mince. Padaly dlouho.

Stovky zlaťáků a stříbrňáků, českých, rakouských, francouzských, s Napoleonem, Marií Terezií. Bylo jich skoro sedm kilogramů a jen cena kovu se vyšplhala skoro na dva miliony korun. Přítomní byli tak zaskočení, že po vzoru pohádek zkoušeli do mincí kousat, zda jsou pravé. Ani si neuvědomili, že takto zlato nedokážou rozpoznat.

Radnice Prahy 12 se tehdy nálezem chlubila a před zraky médií „modřanský poklad“, jak objevu hned začali všichni říkat, předala Muzeu hlavního města. Tady leží dodnes v úschově.

Fotogalerie

Střih. Je konec září 2016. Až po více než dvou letech od odhalení řeší magistrát, komu vyplatí nálezné. Přihlásili se o ně čtyři lidé: bagrista, dva úředníci a tehdejší místostarosta Prahy 12 za ODS Jiří Fremr. Právě množství čtyř osob se radním nezdálo, a tak návrh vyplatit skoro dvoumilionové nálezné na konci září neschválili.

To je podle úředníků, jež oslovila MF DNES, nebezpečný společenský precedens, který může vést k tomu, že hledači pokladů nebudou nálezy odevzdávat, utají je a raději je prodají na černém trhu.

Hodnotu mincí ocenil letos v létě znalecký posudek Národního muzea v Praze na 1,8 milionu korun, ty by si čtveřice měla rozdělit, což činí 456 tisíc pro každého.

Ryzost zlata a stříbra ocenil puncovní úřad. Historickou hodnotu poklad sice má, ale vzhledem k tomu, že jde o relativně nové mince, spočívá jejich hlavní cena v drahých kovech, z nichž jsou vyrobeny. Jenže vyvstaly pochybnosti.

Například bagrista, který v klíčový okamžik řídil stroj, se o nálezné přihlásil jako první už v březnu 2014. V dopise však zpochybnil účast úředníků a politika. „Dalším jednoznačným a logickým argumentem je skutečnost, že v případě nepřítomnosti strojníka obsluhujícího zemní stroj je vyloučené, že by úřednice nález objevila. Naopak s jistotou lze říci, že v případě nepřítomnosti paní Černé by se situace oproti tomu, jak se udála, nijak nezměnila,“ stojí v dokumentu.

Dohodli se: 400 tisíc každému

Vedoucí oddělení investic Prahy 12 Daniela Černá, technik z oddělení investic a místostarosta se o nálezné přihlásili společně v červenci 2014. Ale bezprostředně po nálezu Černá vypravovala, že to byla právě ona, kdo si vodopádu mincí všiml, a začala mávat na bagr, aby zastavil výkopové práce.

V tu chvílí prý byl na stavbě kontrolní den, proto tam dorazila s kolegou úředníkem a politikem. Stejný příběh úřednice popsala i v podkladu k žádosti o nálezné.

Taje pokladu z Modřan

  • V Modřanském vinohradu, u zbořené stodoly, bylo celkem 768 mincí (417 stříbrných a 351 zlatých) o celkové váze 6,9 kilogramu. Kdosi patrně vykopal jámu v chlívku, obložil ji cihlami a peníze uložil v porcelánové a skleněné nádobě.
  • Poklad pochází z první republiky, protože nejmladší mince jsou z roku 1937, nejstarší pak z půlky 19. století. V roce 1921 koupil vinici od arcibiskupství podnikatel Jan Sudík, který měl v té době vinárnu v Karlově ulici. Vinice v roce 1928 pomrzla, réva uhynula. Sudík půdu vlastnil i po druhé světové válce.

Důležité je však to, že se podle informací redakce nakonec všichni čtyři dohodli na rozdělení peněz rovným dílem – čtvrtinu peněz pro každého.

Rada magistrátu o problému na konci září dlouze (to stojí v zápisu z jednání) diskutovala. „Navržené usnesení rada neschválila,“ uvedl mluvčí Prahy Vladimír Řepka.

Proti byl například náměstek Petr Dolínek (ČSSD) nebo jeho stranický kolega radní Daniel Hodek. Podle Hodka by spor nenastal, kdyby chtěl nálezné vyplatit jen bagrista. Město by mu dalo skoro dva miliony a věc by byla vyřešená.

„Nebyl jsem proto schopen hlasovat, protože jsem neměl dostatek podkladů. Tisk neobsahoval fotografie ze dne nálezu a další věci. Je velmi zvláštní, že nálezné má připadnout referentovi, šéfovi investičního oddělení a místostarostovi. Že u toho náhodou stáli všichni, to je velmi zvláštní příběh,“ doplnil Hodka Dolínek.

Nálezce verdikt zaskočil

Bývalý místostarosta Fremr o rozhodnutí nevěděl. „Zaskočila jste mě tou informací. Budu si k tomu muset něco zjistit,“ řekl jen.

Podobně se bude na magistrátu pídit po vysvětlení i Daniela Černá. „Chystám se dojít osobně na magistrát a zeptat se na podrobnosti. Nevím, co se tam stalo, a dokud nebudu vědět, dokud si s nimi nepromluvím, nebudu dělat žádný závěr,“ reagovala na dotaz MF DNES s tím, že neví o tom, že by mezi nálezci byl nějaký spor o rozdělení peněz.

Magistrát bude situaci řešit ještě jednou. Radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) totiž vnímá odmítnutí výplaty jako riziko. „Musíme s tím něco udělat. Otevřeme to znovu, protože by to mohl být zásadní precedens pro budoucí nálezce významných pokladů nebo historických artefaktů. To by mohlo poškodit českou archeologii, významné nálezy a památky,“ reagoval radní.

Pokud rada nálezné nevyplatí, může je čtveřice vymáhat soudně.

V Modřanech byl nalezen poklad za tři miliony kroun. Video z roku 2014:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.