Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Národní divadlo je po třech letech bez lešení. Skončila rekonstrukce fasády

  16:56aktualizováno  16:56
Národní divadlo v Praze po třech letech ukončilo rekonstrukci fasády historické budovy. Přišla na 136 milionů korun. Opravou prošla nejen fasáda, ale i dveře, okna a plastiky.

Národní divadlo v Praze. | foto: Jiří Podrazil

„Naším cílem bylo přistupovat k rekonstrukci tak, aby udržitelnost byla při dodržování údržby minimálně třicetiletá. Je to o následné péči před vlivy venkovního prostředí, například průběžně provádět čištění,“ řekl hlavní restaurátor Jiří Fiala.

Fotogalerie

Rekonstrukci fasády předcházela oprava střechy, zlaté korunky zábradlí a sousoší trig, která skončila v roce 2008. Fasáda přišla na řadu v květnu 2012. Stavební práce byly rozděleny do čtyř etap. Jako první se opravila severní fasáda divadla, tedy ta k Národní třídě, jako poslední přišla na řadu západní fasáda u Vltavy.

Práce zahrnovaly i restaurování plastik a dalších prvků architektonické výzdoby.

„Míra poškození některých byla natolik značná, že bylo zapotřebí doplnit chybějící materiál, například část Apollonovy lyry. To vše samozřejmě s ohledem na původní materiál, na některých místech proto muselo dojít k dobarvení kamene, aby se shodoval s originální barvou,“ uvedl generální ředitel stavební firmy OHL ŽS Michal Štefl.

Součástí oprav byly i repase veškerých oken a dveří na budově, novou podobu získaly sloupy a svítidla, které se nacházejí v exteriéru, a v neposlední řadě ozdobné kovové prvky.

Původní divadlo vyhořelo v roce 1881

Další fází bylo sjednocení působení fasády, jelikož dům architekta Josefa Zítka je postaven především z kamenných bloků až po tambur a část bývalého Prozatímního divadla a takzvaný Schulzův dům má na povrchu štukovou omítku. Tyto budovy byly iluzivní výmalbou fasády sjednoceny tak, aby imitovaly kámen. Důležité bylo také statické zajištění kamenné korunní římsy. Rekonstrukce se dočkaly i pylony pod trigami.

Jedna z nejznámějších staveb Prahy vznikla koncem 19. století, položení základního kamene se 16. května 1868 stalo velkou národní manifestací. Původní budovu ve stylu novorenesance navrhl architekt Josef Zítek. Dva měsíce po otevření v roce 1881 ale divadlo vyhořelo, Zítek se odmítl na přestavbě podílet a práci převzal jeho žák Josef Schulz.

Ten spojil budovu Národního divadla s Prozatímním divadlem a takzvaným Schulzovým domem. Respektoval Zítkovu architekturu a podařilo se mu spojit tři budovy různých autorů do stylové jednoty. Dne 18. listopadu 1883 se v Národním divadle znovu slavnostně zvedla opona.

Tendr na současnou opravu fasády provázely soudní spory, případem se opakovaně zabýval i antimonopolní úřad.

Autoři: ,




 


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Národní zemědělské muzeum otevřelo terasu a tři nové expozice
VIDEO: Zemědělské muzeum v Praze láká na piknikový trávník i nové expozice

VIDEO Národní zemědělské muzeum otevřelo ve své budově na pražské Letné dvě nové expozice. Jedna se věnuje vodě a druhá je určená dětem a školním skupinám k...  celý článek

Mladíkům „trik“ s výměnou řidičů nevyšel.
VIDEO: Teenageři ujížděli policii, za jízdy se pak za volantem vyměnili

Policejní hlídku v Praze v sobotu před půlnocí upoutalo auto, které se v rozporu s předpisy otáčelo na křižovatce u Bubenského nábřeží. Když dali řidiči...  celý článek

Požár zničil v Prosečnici na Benešovsku chatu a zaparkované auto. (27. července...
Na Benešovsku shořela chata i s autem. Škoda přesáhne milion korun

V Prosečnici na Benešovsku shořela velká chata spolu s zaparkovaným autem. Požár na odlehlém místě likvidovali hasiči tři hodiny, uvnitř naštěstí nikdo nebyl.   celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.