Výstava se koná při příležitosti čtyřstého výročí posledního předbělohorského vydání Bible kralické.
"Přiblíží, proč se stala jedním z klenotů národní kultury. Dosud nejucelenější expozice je připravena na základě nejnovějších vědeckých poznatků a je prezentována srozumitelnou formou," uvedla mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.
Mezi exponáty budou starší české biblické překlady, původní tisky Bible kralické, její cizojazyčné předlohy i některé dobové písemné dokumenty, které dosud nebyly veřejnosti představeny.
"Návštěvníci uvidí také původní tiskařské literky, nalezené na tvrzi v Kralicích, raritní korekturní obtahy části bratrského kancionálu, staré tisky, včetně exemplářů z vlastnictví významných osob své doby, například tisky s dobovými vazbami pocházejícími z knihoven moravských Žerotínů nebo pánů z Valdštejna," přiblížila Maňáková.
Na počátku celého překladu stál elitní vzdělanec Jan Blahoslav, který přeložil a v Ivančicích v letech 1564 a 1568 vydal Nový zákon. Sám pak zformuloval zásady, jimiž se následně řídila skupina duchovních a učenců, kteří v jeho práci pokračovali. V dalších letech přeložili Starý zákon, revidovali Blahoslavův překlad a obojí doplnili obsáhlým výkladovým komentářem.
Bible kralickáVznikla ve druhé polovině 16. století v intelektuálním prostředí jednoty bratrské. Je to nejznámější a nejdůležitější překlad Bible do češtiny. Ve své době byla ovšem vydána neoficiálně, přičemž místo tisku bylo utajeno. Později byla za rekatolizace zakázána. Na dlouhá staletí se stala vzorem klasické češtiny a pak "národní Biblí". Do poloviny 19. století byla tištěna převážně mimo české země. |
"Překladatelský tým Bible kralické dokázal nádherně spojit hluboké humanistické vzdělání s uměleckým citem pro krásu češtiny. Její mírně archaický biblický styl se stal závazným pro českou překladatelskou tradici až do 20. století," vysvětlil jeden z autorů výstavy, bohemista Robert Dittmann.
V době rekatolizace spojovala Bible kralická rozptýlené skupiny českých a moravských exulantů i domácí tajné nekatolíky. Za národního obrození pak měla zásadní vliv na utváření spisovné češtiny. Po vydání tolerančního patentu ji přijaly za svou všechny české a většina slovenských nekatolických církví.
Výstava představující historii Bible kralické bude v Národní knihovně v pražském Klementinu k vidění každý den kromě pondělí až do 3. listopadu.