Výstavu pořádá Národní knihovna u příležitosti čtyřstého výročí posledního předbělohorského vydání Bible kralické. | foto: Národní knihovna ČR

Národní knihovna vystaví Bibli kralickou, zájemce provede její historií

  • 1
V Galerii Klementinum v Národní knihovně se ve čtvrtek otevře výstava nazvaná Bible kralická 1613-2013. Jde o dosud nejucelenější výstavu představující nejnovější poznatky vědců. Expozice provede návštěvníky dějinami prvního úplného překladu Bible do češtiny od jeho vzniku až do současnosti.

Výstava se koná při příležitosti čtyřstého výročí posledního předbělohorského vydání Bible kralické.

"Přiblíží, proč se stala jedním z klenotů národní kultury. Dosud nejucelenější expozice je připravena na základě nejnovějších vědeckých poznatků a je prezentována srozumitelnou formou," uvedla mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.

Mezi exponáty budou starší české biblické překlady, původní tisky Bible kralické, její cizojazyčné předlohy i některé dobové písemné dokumenty, které dosud nebyly veřejnosti představeny.

"Návštěvníci uvidí také původní tiskařské literky, nalezené na tvrzi v Kralicích, raritní korekturní obtahy části bratrského kancionálu, staré tisky, včetně exemplářů z vlastnictví významných osob své doby, například tisky s dobovými vazbami pocházejícími z knihoven moravských Žerotínů nebo pánů z Valdštejna," přiblížila Maňáková.

Na počátku celého překladu stál elitní vzdělanec Jan Blahoslav, který přeložil a v Ivančicích v letech 1564 a 1568 vydal Nový zákon. Sám pak zformuloval zásady, jimiž se následně řídila skupina duchovních a učenců, kteří v jeho práci pokračovali. V dalších letech přeložili Starý zákon, revidovali Blahoslavův překlad a obojí doplnili obsáhlým výkladovým komentářem.

Bible kralická

Vznikla ve druhé polovině 16. století v intelektuálním prostředí jednoty bratrské. Je to nejznámější a nejdůležitější překlad Bible do češtiny. Ve své době byla ovšem vydána neoficiálně, přičemž místo tisku bylo utajeno. Později byla za rekatolizace zakázána. Na dlouhá staletí se stala vzorem klasické češtiny a pak "národní Biblí". Do poloviny 19. století byla tištěna převážně mimo české země.

"Překladatelský tým Bible kralické dokázal nádherně spojit hluboké humanistické vzdělání s uměleckým citem pro krásu češtiny. Její mírně archaický biblický styl se stal závazným pro českou překladatelskou tradici až do 20. století," vysvětlil jeden z autorů výstavy, bohemista Robert Dittmann.

V době rekatolizace spojovala Bible kralická rozptýlené skupiny českých a moravských exulantů i domácí tajné nekatolíky. Za národního obrození pak měla zásadní vliv na utváření spisovné češtiny. Po vydání tolerančního patentu ji přijaly za svou všechny české a většina slovenských nekatolických církví.

Výstava představující historii Bible kralické bude v Národní knihovně v pražském Klementinu k vidění každý den kromě pondělí až do 3. listopadu.