„Dostal jsem název, parcelu, stavbu, účel a musel do toho vmyslet příběh,“ popisuje spisovatel Miloš Urban, jak vznikl námět na jeho připravovaný román. Děj se odehrává v utopickém městě s tajemným názvem Urbo Kune.
Zbraslavský lomNa území kamenolomu Zbraslav se začalo těžit na začátku minulého století. Spilit, tufit a břidlice se v něm těžily převážně ručně. O dvacet let později na místě začaly pracovat stroje. V roce 1994 byl lom privatizován. Dnes patří k největším producentům drceného kameniva v ČR. |
„Vlastní ho muž, kterého už několik let nikdo neviděl. Ten si najme knihovníka z Prahy, aby udělal pořádek v knižních sbírkách. Knihovník zjistí, že pouze o knihy tu opravdu nejde. Město má ještě jinou než zjevnou funkci, a ta se s jeho příchodem začíná naplňovat,“ nastiňuje děj známý spisovatel.
V současné chvíli má napsanou zhruba třetinu. Knihu by mohl dokončit v únoru nebo v březnu příštího roku.
Urbo Kune ale není fiktivní město, které vzniklo ve spisovatelově hlavě. Skutečně existuje. Tedy alespoň jako návrh. Vytvořili ho studenti Fakulty architektury ČVUT a Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě pod vedením architekta Petra Hájka.
Hlavní město Spojených států evropských
„Jeho studenti stvořili spolu s ním ideální město, které sice nikde nestojí ani stát nebude, ale zabývat se jím čistě teoreticky je velká zábava. Skoro jako psaní románů, jejichž děj je taky jen smyšlený, ale musí nějak fungovat,“ říká Urban.
Jméno Urbo Kune je z esperanta a volně přeloženo znamená společné město.
Název vymyslel teoretik a publicista Jan Tabor. Ten stojí i za stejnojmenným mezinárodním projektem, na kterém spolupracují architekti, umělci a hudebníci z několika evropských zemí a ke kterému Petra Hájka přizvali. Jeho základní myšlenkou je návrh hlavního města Spojených států evropských.
„Město v lomu je napříč rozděleno do sedmdesáti devíti slotů, které ohraničuje osmdesát zdí. Ty svou výškou a tvarem vymezují obrys původní krajiny. Mezi zdmi vznikl prostor o šířce jedenáct a půl metru a různé délce od dvaceti do čtyř set padesáti metrů. Každý student si vybral jeden slot a navrhl, jak by se dal využít,“ popisuje návrh Petr Hájek.
Jednou by tam mohli žít lidé
Vzniklo tak soběstačné město, kde kromě domů, obchodních středisek, hřbitova, muzeí a sportovních center nechybí ani toboganový park, skokanský můstek, elektrárna nebo pěstírna konopí.
Návrh je zasazen do prostoru zbraslavského lomu. V něm se začalo těžit již začátkem minulého století a těžba nadále pokračuje. I když bude lom ještě minimálně několik desítek let aktivní, je podle starosty Zbraslavi Aleše Háněla zajímavé řešit, co by se s vytěženým prostorem dalo dělat.
„Z vršku lomu je krásný výhled na Vltavu. Těžba zatím rozhodně nekončí, ale dokážu si představit, že by v tom vykousaném kopci jednou mohli žít lidé,“ říká.
Model města v současné době po náročných výstavách ve Vídni, Bratislavě a Litomyšli odpočívá složený v osmi velkých bednách a čeká na opravu. O jeho vystavení už projevila zájem i Zbraslav. „Určitě budeme nápomocní tomu, aby se u nás výstava mohla konat,“ říká starosta.
