Podle pražského radního Jana Vašíčka u plánů a idejí zatím i zůstane. A je možné, že nadlouho.
"Praha prostě nemá na obnovu Štvanice peníze. Tudíž je to otázka dalších let. Ani teď nebudeme po vítězi ideové soutěže chtít podrobný projekt na podobu ostrova," řekl.
To je přitom při obdobných akcích běžný postup. Z městské kasy ale peníze zamíří jinam. K potřebným stamilionům má tak blíže Karlovo náměstí, které rovněž čeká velká přeměna. Ta by mohla začít už příští rok. V ideálním případě pochopitelně.
Co však musí Praha splnit už teď, jsou závazky vůči týmům architektů, které postoupily do druhého kola soutěže na "novou Štvanici". Tudíž musí zaplatit jejich práci a těm, kteří se umístili na prvních místech, i odměny.
"Zatím jsme nic nedostali, i když je to zřejmě způsobené objektivním zdržením. Nicméně od vyhlášení výsledků 12. listopadu běží padesátidenní lhůta na zaplacení," tvrdí architekt Radek Kolařík z ateliéru RKAW, který obsadil druhé místo.
Zlato odborná porota neudělila, o třetí místo se zase podělily další dva ateliéry – MOBA studio a tým Josefa Chybíka. Kolařík přitom tím "objektivním zdržením" myslí odvolání jednoho z účastníků soutěže k ÚOHS, jenž verdikt poroty skoro o půl roku zdržel.
Louky nebo filharmonie
Vítězný ateliér RKAW si budoucí vývoj Štvanice představuje několika různými způsoby.
Zelený ostrovPodle architektů by ze Štvanice mohly zmizet kurty okolo nynějšího tenisového stadionu. Jedna z variant pak nahrazuje i tuto arénu z přelomu 70. a 80. let minulého století. Mostek pro pěší spojí Štvanici s Rohanským ostrovem a další, do Holešovic, bude v trase Negrelliho viaduktu. Nyní je Štvanice oproti návrhu mnohem prořídlejší. Ve východní části jsou louky a další sportoviště, na místě zbourané hokejové haly na západě pak dráha pro cyklisty. |
Zmizet by třeba mohly zdejší tenisové kurty a ostrov, kde se kdysi štvala zvěř, se přemění na rozlehlé louky, tu a tam doplněné skupinami vzrostlých listnáčů. Nebo tu také může stát budova typu filharmonie.
"Pokud by mělo zmizet nynějších patnáct kurtů, skončí tradice, která trvá od roku 1903, kdy se na Štvanici tenis přestěhoval z okolí Strossmayerova náměstí," říká Vladislav Šavrda, generální ředitel I. ČLTK. Klubu, jemuž je 120 let a kurty na ostrově provozuje.
Šavrda dále upozorňuje, že na Štvanici chodily hrát generace tenistů. Je tu akademie, dětská tenisová škola a v hojném počtu tady tlučou do míčků i rekreační hráči.
"To betonový kolos zdejšího stadionu je na tom o poznání hůř. Obecně se ví, že se tam za celý rok nic moc nehraje. Ani veřejnost tam nesmí. Proto mi přijde drsné, že by tu zůstal a kurty nikoliv," tvrdí.
Praha by pak podle něj při naplnění této varianty přišla i o možnost pořádat větší turnaje. Centrkurt obehnaný tribunami prostě nestačí. Dvorce jsou potřebné pro méně důležitá utkání či na trénink. Ovšem některé varianty plánují zbourat právě i zmíněný stadion, jenž ve své částečné zchátralosti na slávu již jen vzpomíná.
"Je nutné si uvědomit, že architekti představili pouze ideu. Varianty, které se budou dále vyvíjet a upravovat. Rozhodně nejde o finální podobu," dodává bývalá radní Aleksandra Udženija, která před zhruba rokem u zadání architektonické soutěže stála.
