Nedostatek lékařů v kraji přičítá benešovský stomatolog Adam Řeháček blízkosti Prahy, kam jeho kolegové míří za vidinou movitější klientely. Sám má 1 500 pacientů a další nepřijímá. | foto: František Vlček, MAFRA

Problém s nedostatkem zubařů v kraji narůstá, někteří musí zdražovat

  • 7
Na jedno zubaře připadá až dva tisíce pacientů. Nejméně zubařů je ve Středočeském kraji a podle některých bude ještě hůře, protože není dostatek mladých, kteří by nahradili zubaře odcházející do důchodu. Podle stomatologické komory ale zájem o studium stomatologie narůstá.

„Naše zubařka objedná na devátou hodinu, pokaždé chodí o půl hodiny později, čekáte další hodinu a půl, než se dostanete do ordinace. Přesto si ji tu nikdo nedovolí kritizovat a všichni pokorně čekáme,“ říká o své zubařce čtyřicetiletá Alena Miková z Rakovnicka.

I takto se zásadní nedostatek stomatologů v kraji projevuje. Středočeští zubaři jsou totiž podle statistik České stomatologické komory (ČSK) vůbec nejvytíženější v republice. Na jednoho zubaře tu loni připadalo 2 045 pacientů, což je téměř o sedm stovek více, než je celorepublikový průměr, a kraji tak bezkonkurenčně patří první příčka v zemi.

„Mohlo by se zdát, že na 18 tisíc obyvatel Benešova je zhruba tři desítky zubařů dostatek, ale zájemců z okolních spádových oblastí je přetlak. Máme kapacity naplněné a jsme nuceni odmítat nové pacienty, kteří neustále volají. Musíme totiž zachovat určitou kontinuitu péče u stávajících pacientů, už teď mám objednávací lhůtu pět měsíců, což je na hraně,“ přibližuje situaci, která je obdobná napříč krajem, třicetiletý stomatolog z Benešova Adam Řeháček.

Druhé místo v „přetlakové“ zubařské tabulce krajů drží Ústecko s 1 973 pacienty na jednoho lékaře. Následuje Karlovarský kraj, Kraj Vysočina a Liberecký kraj. Největší konkurenci mají zubaři samozřejmě v hlavním městě, kde ošetřuje jeden stomatolog „jen“ osm stovek lidí.

„Optimální počet na jednoho zubního lékaře je 1 500 pacientů. Z tohoto pohledu můžeme konstatovat, že ve středních Čechách je zubních lékařů nedostatek,“ potvrdil prezident ČSK Pavel Chrz. Nemusí to podle něj platit ve všech regionech. Obyvatelé obcí v těsné blízkosti Prahy se většinou registrují právě v metropoli.

Na Moravě je zubních lékařů dostatek

Ve středních Čechách působilo loni 647 praktických zubních lékařů, 27 ortodontistů řešících rovnátka, jeden zubní chirurg se soukromou praxí a dva kliničtí stomatologové. Skokově nejvíce zubních lékařů vykonávajících denní praxi, 1 580, je předvídatelně v Praze.

V Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, které mají srovnatelně obyvatel se Středočeským krajem, mají všech lékařů z oblasti stomatologie také více. „Česká stomatologická komora nemá pravomoc nařídit svým členům, kde mají pracovat,“ poznamenal prezident ČSK Chrz.

Počet pacientů na jednoho zubaře

Středočeský.............. 2 045

Ústecký .....................1 973

Pardubický................ 1 750

Karlovarský ...............1 637

Vysočina ...................1 622

Liberecký.................. 1 609

Jihočeský ..................1 532

Moravskoslezský.......1 503

Královéhradecký....... 1 435

Zlínský ......................1 320

Jihomoravský............ 1 265

Olomoucký................ 1 250

Plzeňský ...................1 200

Praha ...........................800

Zdroj: ČSÚ - Stav a pohyb obyvatelstva (předběžné výsledky) k 30. 9. 2015

Zatímco třeba zubní ordinace Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi či Dentální klinika Kladno mají registraci pro nové pacienty stále otevřenou, valná většina dotázaných zubařů v kraji přijímá jen děti či nové partnery už registrovaných pacientů. Najdou se i zajímavé výjimky.

„Přijímám ještě některé výjimečné případy, především seniory a handicapované, o které se většinou nikdo nechce starat. Na Kladensku by bylo určitě potřeba dalších deset zubařů, možná více. Potýkáme se s velkým tlakem nových zájemců o naši péči,“ říká zkušená kladenská stomatoložka Dana Draškovičová.

Sehnat mladého zubaře za odcházejícího do důchodu je v kraji nadlidský výkon, shodují se vesměs ředitelé nemocnic a klinik. Zkušenosti s tím mají například v nymburské poliklinice, kde dlouhodobě intenzivně hledají náhradu za stomatoložku, která odešla na mateřskou dovolenou.

Své o tom ví i Jan Šelich, ředitel nové stomatologie NewdentPrint v malé vesničce Býkev na Mělnicku, kterou tu založili před dvěma lety.

„Už půl roku nemůžeme sehnat dalšího stomatologa. Každý den se nám hlásí tři až pět zájemců o novou registraci a my je musíme odmítat. Až nyní jeden přijde na pohovor, tak doufáme, že to vyjde,“ komentoval své zkušenosti Jan Šelich.

Otevřít si stomatologické centrum i s dentální hygienistkou v obci, která čítá necelých 400 obyvatel, podle něj žádný risk nebyl. „Jsme rozhodně vytíženi, lidé za námi jezdí z širokého okolí a musí autem, protože dopravní obslužnost autobusy je nedostačující,“ odhalil jednu z nepříjemných stránek kraje Šelich.

Zubaři také zdražili

Služby zubařů v kraji se za poslední dva roky ve většině případů nemálo zdražily, a to v průměru o 15 až 30 procent. Podle Jana Šelicha z býkevské stomatologie je důvodem například změna kurzu amerického dolaru, který znamenal zdražení materiálů od dodavatelů zhruba o 20 %.

To potvrzuje i zubní lékař Jan Havlovic z Kutné Hory: „Cena se zvýšila velmi, ale podíl naší ordinace je v řádech desetikorun. Ceny nám navýšily zubní laboratoře, zdražují i dodavatelé materiálů.“

Zubařka Jaroslava Kubíčková s lékařskou praxí v Petrovicích na Sedlčansku ceny v posledních dvou letech neměnila, stejně tak má platný ceník už od roku 2014 zubní ordinace Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi nebo kosmonoský stomatolog Jiří Marx. „Příští rok už ale určitě budeme muset zdražit. Laboratoř mi neustále zvyšuje ceny. Myslím, že to bude zvýšení tak o 10 až 20 procent,“ podotkl Jiří Marx.

Ten další pacienty nepřijímá pět let. „Je to už nezvládnutelné, mám v počítači asi šest a půl tisíce lidí, takové čtyři tisíce určitě obsluhuji. Stomatologie je tři roky před totálním krachem. Je mi 54 let a téměř polovina doktorů z těch téměř osmi tisíc v republice je starších než já. Za dva tři roky nebudou zubaři,“ nastiňuje možné prohloubení krize zubař z Kosmonos.

Zájem o studium stomatologie roste

Ani stát podle jeho názoru zubařům nepomáhá. S tím souhlasí také Jan Havlovic. „V Kutné Hoře jsou desítky či stovky pacientů, kteří chtějí ošetření, a nikdo je nechce vzít do péče. Tady jsou všichni přehlcení, kdybych řekl, že průměrný lékař by měl mít jeden až dva tisíce pacientů, tak my máme třeba čtyři tisíce. Stát má zodpovědnost, chybí záchytný systém,“ říká.

ČSK je optimističtější, zájem o studium stomatologie prý narůstá, a i když možnosti vysokých škol přijmout více uchazečů jsou mizivé, v budoucnu by podle Jana Chrze mělo být přesto lépe.

„Z analýzy vývoje počtu zubních lékařů, kterou nechala ČSK zpracovat v loňském roce, vyplývá, že je počet studentů přijímaných ke studiu oboru zubního lékařství v současné době dostatečný a do pěti let by se měl poměr mezi zubními lékaři nově nastupujícími do praxe a těmi, kteří odcházejí do důchodu, vyrovnat,“ uvedl prezident komory Pavel Chrz.

Tím podle něj stále nevymizí problém nerovnoměrného rozložení zubních lékařů po Česku, tady podle něj musí zasáhnout samospráva.

„Města a obce mohou absolventy zubního lékařství motivovat zvýhodněnými podmínkami pro provozování praxe, například nižším nájmem, dotací na vybavení ordinace či zajištěním bydlení. Podobné možnosti mají i kraje. Rovnoměrnější rozmístění zubních lékařů mohou částečně ovlivnit i zdravotní pojišťovny při rozhodování o uzavření smlouvy,“ nabízí řešení Chrz.