Několik desítek kilometrů nových cyklostezek chtějí vybudovat jihomoravští...

Několik desítek kilometrů nových cyklostezek chtějí vybudovat jihomoravští radní do roku 2023. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Nejdelší cyklostezka ve Středočeském kraji bude měřit dvacet kilometrů

  • 12
Ve středních Čechách by do pěti let měla začít vznikat zatím nejdelší cyklostezka. Cesta, po které bude možné dojet z Prahy až do Nymburka, bude měřit dvacet kilometrů.

Zatímco lodní nákladní doprava na Labi skomírá, na jeho březích to pulzuje životem. Mísí se tu cyklisté, in-line bruslaři, běžci a pěší.

Pohybu si užívají na části Labské stezky, která by v budoucnosti měla vést od pramene Labe až po Hřensko. V současné době je hotových zhruba čtyřicet procent trasy, kde je možné cestovat po asfaltovém, betonovém či dlážděném povrchu.

V kraji jsou v takovém stavu zatím tři velké, ale od sebe oddělené úseky. Na jejich propojení se však pracuje.

Na výlet s Hrabalem

Aktuálně se připravuje takzvaná Cyklostezka krajinou Bohumila Hrabala. Tušíte správně. Ležet bude na Nymbursku, tedy zejména tam.

„Jedná se o projekt cyklostezky v úseku Nymburk – Lysá nad Labem – Čelákovice, která propojí stávající cyklostezky v okolí Brandýsa nad Labem se systémem cyklostezek v úseku Nymburk–Poděbrady,“ popisuje středočeský hejtman Miloš Petera (ČSSD).

Obce a města na Labi mezi Nymburkem a Čelákovicemi nyní schvalují takzvané memorandum, na základě něhož založí dobrovolný svazek obcí či jinou organizaci, která by výstavbu cyklostezky zastřešila.

Labská stezka

  • Cyklotrasa je vyznačena od Vrchlabí až po Hřensko. Měří přibližně 350 kilometrů.
  • Autoři projektu zatím hovoří zvlášť o cyklotrase, ta již existuje, a takzvané cyklostezce, která zatím tvoří zhruba 40 % délky trasy. Má zpevněný povrch a vede mimo komunikace, po kterých běžně jezdí automobily.
  • Historie stezky sahá do 80. let minulého století. V roce 1983 Jaroslav Ritter a jeho syn Jan zpracovali návrh „Polabské cesty zdraví“ mezi Pardubicemi a Mělníkem.
  • Na návštěvnost si stezka nemůže stěžovat. Například v roce 2009 jí v Nymburce o víkendu projelo až tři tisíce lidí za den.

„Projekt může fungovat třeba i pod obecně prospěšnou společností. Zatím jsme opravdu na počátku. Nyní teprve zastupitelstva jednotlivých měst a obcí, kterých se to týká, memorandum schvalují,“ vysvětluje starosta Čelákovic Josef Pátek.

Vznik nové části cyklostezky iniciovaly obce Nymburk, Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Ostrá, Lysá nad Labem, Káraný a Čelákovice. Právě Čelákovice společně s Lysou nad Labem jsou pomyslnými „tahouny“ této akce.

Do memoranda je ale zapojený i Středočeský kraj, jehož zastupitelé ho už schválili, a to koncem září. Kraj se sice nehodlá primárně nijak podílet na financování realizace tohoto projektu, ale je připraven podpořit jeho přípravu.

Již nyní jej zmíněné obce a města plánují zažádat o 600 tisíc korun na takzvanou vyhledávací studii, která pomůže najít trasu, kudy by se cyklostezka podél Labe mohla klikatit.

„V tom, kudy Labská stezka ve zmíněném úseku povede, panuje zatím velké dilema. Zájem o ni mají jak obce Sadská, Hradištko a Kersko, které jsou na levém břehu Labe, tak i Ostrá a Lysá, které jsou na břehu druhém. Kersko je hodně atraktivní, přece jen je spojené právě s Hrabalem, ale v Ostré je zase Botanicus (turisty vyhledávaná řemeslná farma – pozn. red.),“ říká Jan Ritter, předseda občanského sdružení Labská stezka, které celý projekt Labské stezky zastřešuje a propaguje.

Asfalt, nebo mlat?

Předmětem diskuse bude i povrch cesty. Většinou je používán asfalt, ale může tomu být i jinak.

„Osobně bych volil kombinovaný povrch. Ideální by bylo mít cesty na obou březích řeky. Na jednom břehu by tak mohl být asfalt a na druhém přírodní povrch, například mlat,“ domnívá se starosta Pátek. Podle Rittera je bezesporu nejpraktičtějším povrchem asfalt, který toho víc snese.

„Do povrchu často mluví i Povodí Labe, které musí udržovat břehy řeky, a tak potřebuje de facto silnici. Druhým faktorem jsou povodně, které s sebou přinášejí velké nánosy bahna. To se pak samozřejmě uklízí mnohem lépe z asfaltu. U přírodních povrchů to bývá problém,“ uvádí Ritter.

„Špatnou zkušenost s přírodním povrchem máme například z desetikilometrového úseku u Děčína. Tam ochránci přírody prosadili mlat. Jenže potom, když přišly velké deště, voda v mlatu vymlela korýtka a tím cestu poškodila. Obce ji pak odmítly převzít a Ústecký kraj teď dává jen do údržby cyklostezek asi šest milionů korun ročně,“ doplňuje.

Cena: 127 milionů

Plánovaná trasa mezi Nymburkem, Lysou nad Labem a Čelákovicemi je zatím v kraji nejdelší. Měřit by měla dvacet kilometrů a šířku má mít čtyři metry.

„Její realizace je plánována v letech 2019 až 2022 s náklady odhadem 127 milionů korun,“ přibližuje hejtmanův náměstek pro oblast regionálního rozvoje Karel Horčička (ČSSD). Většina financí by měla jít z evropských a státních dotací.

Ještě letos na podzim by se v Lázních Toušeň měla navíc Labská cyklostezka napojit na cyklotrasu vedoucí do Prahy. Konkrétně se jedná o budování úseku mezi Zelenčem a Lázněmi Toušeň.

„V Zelenči už máme cyklostezku vedoucí do Horních Počernic od roku 2006, její pokračování dál k Labské stezce se zadrhlo. Problém tuším nastal někde u Záp,“ vysvětluje starosta Zelenče Michal Husinec. Zápy však svůj rest zakrátko doženou. Zřejmě již v listopadu by mělo ke spojení dvou stezek dojít.

Na Mělnicku to vázne

Už několik let je také plánováno pokračování cyklostezky z Kostelce nad Labem do Mělníka. Tahle část trasy zatím vázne.

„Problém nastal ve výkupu pozemků, a to především na katastru Kel,“ objasňuje situaci mělnický starosta Ctirad Mikeš. Kdy tady budou cyklisté jezdit po Labské stezce, je zatím ve hvězdách.

I tak si milovníci jízdy na kole ve Středočeském kraji nemají na co stěžovat. Kdyby chtěli projet všechny místní cyklostezky, dost se při tom našlapou.

„Středočeský kraj má vybudovanou poměrně hustou síť cyklostezek, která se dále rozšiřuje. V současné době je kraj protkán zhruba 324 kilometry stezek pro cyklisty, přičemž jen v loňském roce přibylo přes 32 kilometrů. Nedávno byly dokončeny například cyklostezky Kolín–Veltrubská a Vrdy–Čáslav,“ doplnil hejtman Petera.