Nejslavnější archeologické památky jsou v Praze. Hlídali je ozbrojenci

  • 24
Věstonická venuše, hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic nebo meteority, které dopadly poblíž Opavy. Tři významné archeologické nálezy uvidí lidé od úterka na jednom místě: v Nové budově Národního muzea.

Putovní výstava nazvaná Unikáty zemských muzeí, která se již konala v Opavě a bude pokračovat do Brna, připomíná 200 let existence tří zemských muzeí. Tři jejich nejvýznamnější exponáty v pondělí za ozbrojeného doprovodu dorazily z Opavy do Prahy. 

„Povedlo se téměř neuvěřitelné, zorganizovat putovní výstavu tří nejslavnějších unikátů Česka,“ neskrýval radost generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

 „K tomu, aby se uskutečnila, byla třeba nejen dohoda všech tří zemských muzeí, ale také mimořádná bezpečností opatření,“ zdůraznil.

Vedení muzeí proto pečlivě dohlíželo na kufříky se zabalenými exponáty, které patří k nejcennějším pokladům českých sbírek. Pojištění vyšlo podle zástupců Národního muzea na desítky milionů korun, ale skutečnou hodnotu artefaktů vyčíslit nelze. Proto byly speciálně pro výstavu pořízené trezorové vitríny z neprůstřelného, téměř pět centimetrů silného skla.

Výstava v Národním muzeu potrvá od úterka do 27. srpna a Lukeš zve k její návštěvě s tím, že „tyto tři hvězdy muzejního nebe nejbližších 100 let již návštěvníci společně nespatří“. 

Věstonická venuše sice byla vystavena loni v Londýně a Moravské zemské muzeum souhlasilo s její expozicí i rok poté, ale podle ředitele muzea Martina Reissnera je to na dlouhou dobu naposled. 

„Je velmi křehká, sestává ze dvou kusů, a proto není možné ji instalovat do stojánku a ani opakovaně s ní manipulovat. Soška je zde vystavená v otevřené etui, která pro ni byla vyrobena již krátce po vyzvednutí,“ řekl Reissner o sošce, jejíž stáří se odhaduje na 29 000 let.

Často se nevystavuje ani více než 2000 let stará socha hlavy Kelta, byť je kamenná. „Je ale také složená z fragmentů, které byly k sobě po nálezu v 50. letech slepeny, navíc je z opuky, což je spíše křehčí kámen a ani běžně není ve stálé expozici, ale přechovává se v depozitáři,“ řekl kurátor Národního muzea Daniel Bursák.

Poslední z exponátů, kylešovické meteority, které opatruje Slezské zemské muzeum, byly objeveny náhodou - v roce 1925 při těžbě hlíny. Ve starší době kamenné je lidé používali jako obklady ohniště. 

Slezské zemské muzeum, Moravské zemské muzeum a Národní muzeum oslaví 200. výročí v nadcházejících pěti letech. Nejstarší je muzeum v Opavě, které si kulaté výročí připomíná letos. 

Význam, tradici a historii českého muzejnictví proto všechny tři instituce společně připomínají projektem Strážci paměti. Jeho hlavním letošním bodem je právě putovní výstava tří jedinečných předmětů, které jen vzácně opouštějí depozitáře, na jednom místě.

,