Ani ne po deseti letech se Nemocnice Na Bulovce vrací k přepravě léků a biologických vzorků pomocí potrubní pošty. V létě nahradí síť kovových trubek a dřevěných skříněk, které jsou pozůstatkem již nefunkčního systému z osmdesátých let, moderní průhledné plastové potrubí, které propojí všechny pavilony nemocnice.
„Potrubí bude sloužit na přepravu vzorků moče nebo krve, ale také léků. Ty budou v přepravních kapslích, které se budou pohybovat rychlostí čtyř metrů za sekundu,“ popisuje mluvčí nemocnice Martin Šalek. Přepravní roury povedou mezi pavilony pod zemí a na odděleních pod stropem, takže i pacienti uvidí, jak kapsle putují.
Potrubní pošta podle Šalka výrazně ušetří čas. Postupně se prý vrátí i vstupní investice. Ta se má pohybovat okolo dvanácti milionů korun, z čehož tři čtvrtiny pokryje ministerstvo zdravotnictví.
Systém, který urychluje přepravu léků a biologických vzorků, už dnes není v metropoli nic neobvyklého. Jednou z největších lokálních potrubních pošt se může pyšnit třeba Fakultní nemocnice v Motole. Tam celý systém měří na délku dohromady osmnáct kilometrů a přepraví přibližně tři a půl tisíce vzorků denně.
„Systém se stále vyvíjí, takže jeho délka se mění,“ říká mluvčí motolské nemocnice Pavlína Damková. Vzorek dorazí do cílové stanice za dvě až tři minuty. Kapsle jsou čipově označené, takže je snadné zjistit, kudy zrovna putují.
Potrubní pošta funguje také ve Všeobecné fakultní nemocnici, nebo v Ústřední vojenské nemocnici, která systém aktivně využívá už více než dvacet let. Naopak Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV), instalovala speciální potrubí teprve před dvěma lety.
„Dříve jsme museli všechny vzorky převážet auty. Nyní osmdesát procent z nich putuje do laboratoře potrubní poštou,“ chválí poštu přednosta Ústavu laboratorní diagnostiky FNKV Jan Špička.
První trubky pro cytostatika
Nemocnice na Bulovce však přece jen jedno prvenství mít bude. Kromě běžného potrubního systému totiž vybuduje i speciální systém pro přepravu cytostatik, tedy speciálních léků na léčbu rakoviny. Bude tak první v republice.
„Cytostatika jsou velmi náchylná na otřesy. Proto nemohou putovat běžnou potrubní poštou. Musí se pohybovat stále konstantní rychlostí. Různé nárazy by mohly léky ovlivnit,“ vysvětluje Šalek. Síť trubek na cytostatika bude proto pomalejší a pohyb přepravních kapslí plynulejší než u běžné potrubní pošty.
Zbytky městské potrubní pošty chtějí zachránit nadšenci
Kromě nemocnic využívají lokální poštu i banky a supermarkety.
V Praze sloužila potrubní pošta až do roku 2002, kdy podzemní systém poničily povodně. Dnes již jediný dochovaný exemplář městské potrubní pošty na světě, jak se o pražské potrubní poště hovoří, koupila v roce 2012 firma Windcom v čele se Zdeňkem Dražilem. Společnost se snaží o její záchranu.
„Jednáme s různými institucemi a sponzory a snažíme se poštu dostat do stavu, kdy se na ni budou lidé moci běžně přijít podívat. Prohlídky dnes jsou, ale není to optimální,“ tvrdí Dražil. Firma chce obnovit trasu mezi centrálou na Hlavní poště v Jindřišské ulici a Pražským hradem.
