Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Adam a Eva snědli meruňku nebo pomeranč. Do českých překladů se občas vloudí šotek

  7:36aktualizováno  7:36
Přeložit knihu zahraničního autora do mateřštiny není pro tuzemské překladatele vždy jednoduchý úkol. Ti dobří totiž nejen nesmějí přepisovat původní text slovo od slova, ale musejí ho také zpřístupnit českému čtenáři spolu s některými názvy či termíny. Často tak dochází k takzvaným překladatelským posunům, díky kterým ve čtenářské paměti často zakoření významy, které nemají s originálem mnoho společného.

Vazba knihy Havran od Edgara Alana Poea. | foto: Martin Stolař, MAFRA

„Název slavné Poeovy básně The Raven, tedy doslova Krkavec, se do češtiny tradičně překládá jako Havran,“ uvádí jednu z anomálií překladatel Daniel Soukup z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Posun překladu neminul ani hru britského dramatika Williama Shakespeara „Hra A Midsummer Night’s Dream, doslova Sen středoletní noci, se v českém prostředí vžila jako Sen noci svatojánské. Se zasazením hry do konkrétního ročního období je to tedy složité,“ dodává Soukup.

Překlady, které mohou být zavádějící, se často týkají nejen názvů děl, ale i notoricky známých textů. V bibli je například řeč o jablku, které Adam s Evou pojedli ze stromu poznání. Ani v tomto případě však není dobré brát vše příliš doslova. „Biblický text o ­jablku nic neříká, hovoří pouze o plodu,“ uvádí jeden z­ nejzakořeněnějších omylů reverend Petr Samojský. „Podle badatelů by byla daleko pravděpodobnější meruňka nebo pomeranč,“ dodává Samojský.

Podle překladatele Soukupa však stále platí základní pravidlo. Překládat neznamená vždy jen roboticky přepisovat. „Nejlepší překlad je leckdy ten, který se originálu na první pohled ani nepodobá,“ doplňuje.

Překladatelské anomálie se umějí hluboko zakořenit

V českých překladech se chybuje, posouvá se význam a zavádí se jinam, než mínil autor.

  • Tolstého velkolepému románu říkáme v češtině (podle ruštiny) Vojna a mír (nikoliv Válka a mír), což vyvolává nepatřičné asociace na lidovou nebo pololidovou slovesnost („vojna s Napolijónem“).
  • Samostatnou kapitolou jsou biblické překlady. Jedním z typických omylů je dodnes používaný příměr velblouda, který prochází uchem jehly.Při tomto překladu došlo podle odborníků k posunu významu a uchem jehly tak s největší pravděpodobností mělo neprocházet kotevní lano. Došlo totiž k záměně slova kamélos, což v překladu znamená kotevní lano, a kamílos – velbloud.
  • Jako převod názvu Stendhalova románu Le Rouge et le Noir se v češtině vžil Červený a černý. Název ovšem neodkazuje přímo na Juliána Sorela, ale na červeň vojenské uniformy a čerň kněžské sutany. O něco přesnější překlad by proto bylo Červená a černá.
  • Přelomová básnická sbírka Walta Whitmana se v originálu jmenuje Leaves of Grass. Zavedený český překlad je konvenční – Stébla trávy. Ale název Whitmanovy sbírky je úmyslně neobvyklý a zároveň věcný, „nepoetický“ – lépe by mu odpovídal český překlad Listy trávy. („Stébla“ by v angličtině byla „blades“.)

Autor: Metro.cz


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.