(ilustrační snímek) - Jak ušetřit peníze

(ilustrační snímek) - Jak ušetřit peníze

V nevyužívaném fondu Prahy pro oběti násilí leží léta netknuté miliony

  • 0
MF DNES před více než rokem upozornila na nevyužívaný nadační fond Bezpečná Praha. Ten dodnes lidem nepomáhá, ač by mohl. Město slibuje nápravu, avšak její forma je podivná.

Metropole bývá obvykle kritizovaná za to, že příliš utrácí. V případě kauzy nadačního fondu Bezpečná Praha jde o opak - město v něm nechává ležet deset milionů ladem, přestože by peníze mohly pomoci zraněným záchranářům nebo obětem násilí.

Nadační fond donedávna vedl exprimátor Bohuslav Svoboda (ODS), nově na jeho místo ve vedení nastoupil radní Libor Hadrava (ANO). Oba se snaží napravit situaci, kdy fond nerozděloval peníze už více než pět let.

Správní rada, v níž jsou oba, proto schválila rozšíření okruhu lidí, kterým peníze mohou rozdělovat. Problém je v tom, že rozsah potřebných by měl být podle nových pravidel prakticky stejný jako podle těch starých.

Pomoc nikdo nepotřeboval

Svoboda loni na jaře i nyní tvrdil, že bývalé vedení nadace nemohlo peníze rozdělovat potřebným, protože zaměření fondu bylo příliš úzké a nenašli případy policistů, hasičů či záchranářů, kteří by při službě zemřeli a jejich rodiny potřebovaly pomoc.

„Nikdo se o peníze nepřihlásil,“ dodal nový šéf nadace a radní Libor Hadrava. Aby vyřešil problém nedostatku informací o zraněných záchranářích a obětech, chce se radní spojit s Nadací hasičů a policistů.

Nápravu však Praha spatřuje především v tom, že prý rozšíří počet lidí, jimž budou moci dary přidělovat.

„Správní rada rozhodla o rozšíření, respektive o jistém „změkčení“ podmínek pro možnost využití nadačních příspěvků ze strany příslušníků integrovaného záchranného systému i městské policie, ale i obětí trestných činů spáchaných na území Prahy či jejich rodin,“ sepsal změnu mluvčí magistrátu Vít Hofman. Změny ještě musí schválit rada a zastupitelstvo.

Jako by nevěděli, co už ve statutu nadace napsáno je. Prakticky ta samá formulace určuje zaměření fondu již od roku 2007, je tedy v zakládací listině i ve výročních zprávách, jež lze dohledat na internetu.

Ty říkají, že peníze mohou a měli by dostávat zranění záchranáři či jejich rodiny, pokud zemřou, ale také oběti násilných trestných činů. V čem spočívá ono rozšíření, oslovení členové správní rady MF DNES nevysvětlili.

Podle informací redakce se fond potýkal s několika problémy najednou. Například v letech 2010 a 2011 se správní rada ani nescházela, protože jejím členům skončilo funkční období. Pak měli policisté či třeba hasiči posílat návrhy svých zaměstnanců, již potřebují pomoc, ale jejich vedení se měnilo a informace o existenci fondu zapadla.

„Ředitelé neposlali žádost, možná to nebyla jejich chyba, ale spíše neznalost, protože o tom nevěděli. Nikdo jim to neřekl,“ uvedl bývalý šéf záchranky Zdeněk Schwarz s tím, že on pro své podřízené žádat o příspěvek nemohl, protože záchranka neevidovala případ vážného zranění nebo úmrtí zaměstnance.

Postarejme se o profesionály

„O existenci fondu víme. Pomoc však naštěstí žádný z pražských policistů v poslední době nepotřeboval. Nutno podotknout, že policisté či jejich rodinní příslušníci mají v případě úmrtí či těžkého zranění v souvislosti s výkonem povolání možnost využít rovněž podpory Nadace policistů a hasičů. Do této nadace většina pražských policistů odvádí s měsíční pravidelností dobrovolný příspěvek,“ upozornila mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.

Nicméně k násilné trestné činnosti docházelo, existovaly tedy oběti - pro příklad stačí zmínit tři rodiny loni zavražděných taxikářů. Letos od ledna do konce května došlo v metropoli k jedenácti vraždám.

Problémy se táhnou již od vlády primátora Pavla Béma. „Musíme se umět postarat o profesionály, kteří zajišťují bezpečnost lidí, musíme umět pomoci nevinným obětem kriminality,“ prohlásil v roce 2006 při zakládání fondu Bém.

V letech 2008 a 2009 fond pomohl jedné vdově po policistovi a pak poskytl příspěvek na psychologa dvěma dětem - obětem násilí.