Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nová pamětní deska upomíná, kde žil herec Radovan Lukavský

  18:03aktualizováno  18:03
Na domě v pražské Kouřimské ulici, kde žil v letech 1956 až 2008, odhalili v sobotu pamětní desku herci a profesorovi Radovanu Lukavskému. Odhalení předcházela pietní vzpomínka u hrobu Lukavského na nedalekých Olšanských hřbitovech.

Pietní vzpomínka na herce Radovana Lukavského se uskutečnila 22. června v Praze. Její součástí bylo odhalení pamětní desky na domě v Kouřimské ulici. Desku odhalil pověřený ředitel ND Václav Pelouch a Stanislava Syrková, vedoucí Břízova chrámového sboru z Kameniček. | foto: ČTK

Akce se zúčastnilo několik desítek lidí - přátel, příbuzných a hereckých kolegů. Přišli například Petr Kostka, Taťjana Medvecká, Jan Kačer a prezident Herecké asociace Jiří Hromada.

"Byl nám všem vynikajícím kolegou a nekompromisním pedagogem. Přísný byl především sám k sobě. Těžko šlo v jeho přítomnosti polevit," řekl při odhalování pamětní desky s Lukavského reliéfem Václav Pelouch, který je dočasně pověřen řízením Národního divadla.

Při pietní vzpomínce u rodinné hrobky Lukavských na Olšanských hřbitovech zazpíval Břízův chrámový sbor, Medvecká pokračovala čtením z Knihy Sírachovcovy a páter Tomáš Roule, kanovník Metropolitní kapituly u sv.

Víta, zakončil setkání krátkou úvahou a modlitbou.

Národní divadlo již Lukavského ocenilo mimo jiné před čtyřmi lety, když prostory "Zlaté kapličky" obohatila jeho busta. Lukavský byl členem české první scény od roku 1957 až do smrti. Jeho herectví bylo založeno na neokázalosti i na úspornosti a sdělnosti projevu. Záhy po vstupu na jeviště Národního divadla zazářil jako Hamlet v Shakespearově tragédii. Také jeho další role zejména v 60. letech minulého století patří do zlatého fondu českého divadelního herectví.

Lukavský se narodil 1. listopadu 1919 v Praze a zemřel 10. března 2008. Od dětských let účinkoval na ochotnických scénách a postupně se vypracoval až do Národního divadla. V Praze vystudoval konzervatoř a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v roce 1946 se stal členem Městského divadla na Královských Vinohradech, odkud o čtyři roky později přešel do Městských divadel pražských. Od roku 1957 takřka až do své smrti v březnu loňského roku pak působil v Národním divadle, na jehož scéně vytvořil celou řadu nezapomenutelných postav.

Jeho umění často využíval i rozhlas, film (Dědeček automobil, Král Šumavy, Vyšší princip, Stříbrný vítr, Signum Laudis) a televize (seriály F. L. Věk, Dnes v tomto domě). Byl rovněž uznávaným režisérem, autorem odborných publikací o herecké tvorbě a dlouhá léta se věnoval pedagogické činnosti na DAMU, FAMU a konzervatoři. V roce 1995 byl jmenován profesorem herectví, rok na to obdržel Cenu Thálie za celoživotní přínos divadlu a o čtyři roky později mu tehdejší prezident republiky Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.