Bunkr Jordán na vrcholu Houpák, k němuž se po otevření asi třetiny bývalého...

Bunkr Jordán na vrcholu Houpák, k němuž se po otevření asi třetiny bývalého vojenské prostoru a vzniku CHKO Brdy na počátku ledna 2016 nově může. | foto: Dan Materna, MAFRA

Obcím na okraji Brd přibyla nová území, a tím i starosti. Chybí peníze

  • 5
Obcím na úpatí brdské rezervace chybějí peníze na správu nových katastrů. Náklady stoupají už nyní, obce řeší černé skládky, zatoulané psy nebo chybějící hasičské vozy. Obce čekají na pomoc od kraje.

Je začátek července, horký letní den. Prázdninovou idylu naruší zvuk sirény, vranovičtí dobrovolní hasiči by měli okamžitě vyjet k lesnímu požáru na úpatí Brd. Se starou avií ve zbrojnici však nezbývá než čekat na pomoc profesionálů z Rožmitálu či Příbrami.

Podobný scénář by se mohl stát již brzy realitou. Nejen Vranovice, ale i další obce na okraji Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy od ledna spravují nová území. Na to jim však chybí to nejdůležitější – peníze.

Podle vranovické starostky Blanky Strnadové je vůbec otázka, zda jejich hasičský vůz projde nadcházející státní technickou kontrolou. „Nové auto pro hasiče nutně potřebujeme, abychom mohli zajistit nové území. Vyjde ovšem na dva miliony, a ty prostě nemáme,“ podotýká starostka.

Nákupem cisterny potíže nekončí. Katastr Vranovic je po začlenění nových území oproti loňsku jednou tak velký. Z 623 hektarů se rozroste na zhruba 1 200 hektarů. Podle starostky vyjde nový územní plán na zhruba půl milionu.

Zpracování nového územního plánu se týká všech obcí na okraji zrušeného vojenského újezdu, k nimž bylo přičleněno nové území. Zdaleka nejvíc se katastr zvětšil v Obecnici, v jednom z uvažovaných nástupních míst pro výlety do CHKO Brdy. „Jde o statisíce a vzhledem k tomu, že nám přibylo obrovské území, přibudou také starosti,“ přidává se ke kolegyni z Vranovic starosta Obecnice Josef Karas.

Odchyt zatoulaných psů

Jen o uplynulém víkendu obec na vlastní náklady likvidovala na „novém území“ černou skládku. A nemalé peníze podle Karase představuje třeba také odchyt zatoulaných psů. „Zdá se to banální, ale zvířata se tu objevují často a my pak musíme volat odchytovou službu příbramské městské policie,“ podotýká Josef Karas.

Pomoc starostům z úpatí Brd nabídla poslankyně a krajská zastupitelka Věra Kovářová (STAN). „Obcím vznikly nové nemalé náklady. Jsem přesvědčena, že by jim měl pomoci kraj, proto jsem se na vedení úřadu obrátila s výzvou, aby kromě přímé pomoci poskytli samosprávám všemožnou podporu,“ vysvětluje Kovářová, která k tomu hejtmana a radní vyzvala na nedávném zasedání zastupitelů. Zároveň toto téma otevřela na půdě Poslanecké sněmovny.

„Domnívám se, že opozice nemá zcela pravdu. Přestože jsme nesouhlasili s tím, aby bylo území Brd rozděleno mezi dva kraje, a prosazovali jsme, aby nám zůstalo celé, jsme připraveni s vládou spolupracovat a vytvářet zde podmínky pro dobrý život,“ brání se hejtman Miloš Petera (ČSSD) kritice. Kraj prý chce nejprve z přebytku hospodaření poskytnout částku pro podbrdské obce. Má jít o dva miliony korun.

„Tyto prostředky budou rozděleny rovným dílem. Na účty by peníze měly obcím reálně dorazit v květnu až červnu, po schválení zastupitelstvem kraje, které zasedá v dubnu,“ tvrdí Petera s tím, že by se chtěl setkat se všemi zástupci dotčených obcí a promluvit si s nimi o jejich problémech.

Plzeňští nabízí štědré dotace

Kromě zmíněných dvou milionů, které zřejmě pokryjí jen nezbytné náklady, mají podbrdské obce ještě další možnosti. Mohou například požádat o prostředky z Národního programu Životní prostředí či z evropských fondů.

Rozšíření katastrů

K rozšíření katastrů několika středočeských obcí došlo při zrušení Vojenského újezdu Brdy a následným vznikem Chráněné krajinné oblasti Brdy k 1. lednu 2016. Týká se to Vranovic, Lázu, Jinců, Drahlína či Věšína. V kraji nejvíce nových území přibylo Obecnici, necelých 48 kilometrů čtverečních. Všechny dotčené obce si musí kvůli změnám v několika následujících letech pořídit nové územní plány. Krajský úřad nabízí obcím 2 miliony korun jako okamžitou pomoc. Další podpora bude předmětem jednání hejtmana s jednotlivými samosprávami. S problémy nových katastrů se musí vypořádat také na opačné straně centrální části brdského pohoří, které spadá pod Plzeňský kraj. Území se rozšířilo jedenácti obcím, například Borovnu, Dobřívi, Spálenému Poříčí, Mirošovu, Trokavci či Strašicím. Finanční podporu od kraje by měly samosprávy dostat v dubnu letošního roku. Hejtmanství nabízí rovněž další podporu ve formě dotací.

„V těchto programech pravidelně vyhlašujeme výzvy speciálně zaměřené na obce v chráněných územích a jejich potřeby,“ nabádá starosty z okolí CHKO Brdy Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Peníze lze využít na turistickou infrastrukturu, nákup elektromobilů, případně na další aktivity spojené s nárůstem počtu návštěvníků.

Stejným potížím budou muset čelit také na odvrácené straně Brd, která spadá pod Plzeňský kraj. Také tamním obcím v těsné blízkosti nové rezervace se rozšířil katastr.

Týká se to celkem jedenácti vesnic, které mají zatím lepší vyhlídky než jejich středočeští kolegové. Tamní hejtmanství je o krok dál. Namísto dělení dvou milionů nabízí úhradu téměř celého územního plánu.

„V letošním roce mohou všechny obce požádat o dotaci na zpracování územního plánu. Pro brdské obce je možné navíc čerpat dotaci i na pořízení změny územního plánu. Výše dotace může být až osmdesát procent,“ říká plzeňský hejtman Václav Šlajs (ČSSD).

A jeho administrativa pamatuje také na ochranu před živly, vzhledem k množství zalesněných území na okraji Brd, zejména před již zmiňovaným ohněm. „Počítáme s tím, že podpoříme finančně sbory dobrovolných hasičů v těchto obcích. Tento úkol má na starosti odbor krizového řízení,“ dodává šéf krajského úřadu.

V dlouhodobém horizontu budou na Plzeňsku nabízet také další dotace. Starostové dostanou možnost získat příspěvek na školy, školky, zdravotnická střediska nebo veřejné osvětlení.