Třiadvacet let stála sádrová busta Charlotty G. Masarykové v ateliéru akademické sochařky Věry Růžičkové-Bejrové. Až ve čtvrtek ji, už odlitou do bronzu, slavnostně odhalili v hale základní školy ve Velké Chuchli, která nese jméno manželky prvního československého prezidenta.
"Potvrdila se tím idea, která má kořeny v roce 1933, kdy naše škola vznikla. Už tehdy, těsně po otevření, dostala jméno po Charlottě Masarykové," uvedl při aktu starosta městské části Martin Melichar.
Na svou prababičku a její seznámení s Masarykem zavzpomínala Charlotta Kotiková, která na odhalení plastiky přijela z newyorského Brooklynu.
"Masaryka americká rodina nechtěla přijmout, ale byl vytrvalý, a tak svůj názor změnila. Charlotta byla velkou demokratkou a nebála se nést osobní odpovědnost. A to je i náš úkol, když se koukám na aktuální dění na Krymu. Nenechat se umlčet," zmínila skvělou češtinou žena, která ve Spojených státech žije od roku 1970 a živí se jako kurátorka současného umění.
"Lidé v Americe ani dnes nechápou, že prababička odešla ze Států do Rakouska-Uherska. Tedy opačným směrem, než to bylo tehdy obvyklé," dodala Kotiková.
Jméno Masarykové zakázali němečtí i sovětští okupanti
Hned na samém začátku druhé světové války muselo jméno Masarykové vytvořené na fasádě školní budovy bronzovými písmeny zmizet. Vadilo nacistům.
"Na konci 60. let se uvažovalo o obnovení názvu, ale to zase zhatil vpád vojsk Varšavské smlouvy. Až v roce 1999 se to podařilo," uvedl kronikář obce Tomáš Hromádka před hosty, mezi nimiž seděl i primátor Prahy Tomáš Hudeček, autorka busty Růžičková-Bejrová či František Soukup, mecenáš školy, z jehož peněz se odlití sochy zaplatilo. Vyšlo asi na 25 tisíc korun.
Nové pomníky
Uvažuje se o pomníku Milady Horákové ve Vrchlického sadech. Mluví se o dvou místech: v křížení ulice Washingtonova a Politických vězňů či na křižovatce Washingtonova a Opletalova.
Na jaře odhalí kopii plastiky Neptuna v Havlíčkových sadech. I v Praze 2 se uvažuje o pomníku Milady Horákové. Mohl by stát v Zítkových nebo Bezručových sadech či na náměstí Míru.
Letos chtějí na Spořilově osadit pamětní desku spisovateli Adolfu Branaldovi.
Letos přibude plastika generála Tomáše Sedláčka v Dejvicích a deska Josefa Škvoreckého. Uvažuje se i o pomníku Marie Terezie a vévodkyně Žofie Chotkové, která před sto lety zemřela spolu se svým manželem při atentátu v Sarajevu. V Dejvicích se rovněž hovoří o figurální plastice št. kpt. Václava Morávka. Padl při přestřelce s gestapem v místech vyústění tunelu Brusnice. Socha má nahradit kamennou desku.
Ve Vysočanech odhalí figurální pomník Emila Kolbena. |
Busta Masarykové není jediným dílem, které se ještě letos v Praze objeví. Pravděpodobně již v září bude v dejvickém areálu posádkového velitelství osazen pomník další osobnosti moderních českých dějin.
Hrdiny druhé světové války generála Tomáše Sedláčka. Na jeho výrobu uspořádali vojáci veřejnou sbírku. "Nyní máme na účtu bezmála 650 tisíc korun. Jsem velmi příjemně překvapený, kolik lidí a institucí už peníze poslalo," uvedl iniciátor sbírky a dlouholetý generálův přítel Lubomír Adamus.
Autorem busty je student Akademie výtvarných umění Petr Lacina, který nyní dílo upravuje, aby ho bylo možné odlít do bronzu. "AVU rovněž dělá výběrové řízení na slévárnu. Ještě je potřeba asi sto tisíc korun," popsal Adamus.
Peníze lze zaslat na transparentní účet Společenství přátel arm. generála Tomáše Sedláčka zřízený u Fio banky. Drahý je materiál. Podstavec pomníku má být vytesán z mrákotínské žuly.
Jde o stejný kámen, ze kterého je vytvořen monolit na III. nádvoří Pražského hradu, který připomíná padlé během první světové války.
"Je to takové ideové propojení synů národa skrz materiál," uvedl profesor AVU Petr Siegl, který studentské práce vede.
Dočká se i gestapem zastřelený slavný odbojář?
V Praze se hovoří i o tom, že velkou sochu by si v ulicích města zasloužila politička Milada Horáková. Zatím není jasné, kde by se měla nacházet. Variant je několik. Třeba ve Vrchlického sadech nebo ve vinohradských parcích.
Ani to nemusí být poslední vzpomínka na osobnosti nedávné historie. "Chceme, aby se důstojnějšího pomníku dočkal i hrdina protinacistického odboje Václav Morávek, který padl u křižovatky, kam bude ústit tunel Brusnice," nastínil plány Jan Lacina, který se v této věci v Praze 6 angažuje.
Doposud jednoho z pověstné odbojové skupiny Tři králové připomíná malý kamenný pomníček, který byl kvůli stavbě dočasně přenesen na jiné místo.
