Náplavky se plní chodci, cyklisty a farmářskými stánky, na řece zase pluje čím dál tím více lodí. O Vltavu je v centru města stále větší zájem. Jenže ten s sebou přináší také větší nároky.
Na březích lidé postrádají veřejné záchody, kapitánům plavidel zase chybějí přístavy, kde by mohli zakotvit, a plavební komory, díky nimž lodě překonávají jezy, přestávají zvládat odbavování stále narůstajícího množství lodí.
"V centru města je dlouhodobě problém, že zde je jen jediná velká plavební komora, kterou ročně projede průměrně 25 tisíc lodí. Na místě pak zvlášť na vrcholu turistické sezony dochází ke kumulování lodí čekajících na proplavení komorou," vysvětluje mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský.
Lodě se hromadí především u smíchovského zdymadla, a to jak v jeho horní, tak i dolní části. Přeplněné často bývá také okolí Karlova mostu.
"Vznikají zde nebezpečné situace," dodává Bukovský.
Tři tisíce lodí měsíčně
Situaci chce ŘVC vylepšit stavbou nového zdymadla. To plánuje vybudovat u Dětského ostrova. Právě tam se totiž v současnosti nachází nejvytíženější plavební komora, kterou každé léto proplouvají až tři tisíce lodí měsíčně.
Stavba odstartuje v roce 2017 a ŘVC do ní plánuje investovat až 650 milionů korun. "Ještě ale pracujeme na zpřesnění podkladů a projektových dokumentací, z nichž náklady vyplynou konkrétněji," dodává Bukovský.
První lodě proplují novou komorou v roce 2019. Stavba nebude podle ŘVC žádná legrace.
"Budovat nové zdymadlo na Vltavě není jako stavět silnici. Musí se vybudovat hrázka z ocelových štětových stěn okolo staveniště, aby se z prostoru budoucí plavební komory vyčerpala voda a zakládalo se na suchu," popisuje Bukovský.
Tam, kde nyní protéká řeka, tak vznikne malý ostrůvek, na kterém vyroste staveniště. Hladina řeky se kvůli výstavbě snižovat nebude.
Novou plavební komorou velké parníky neproplují. Sloužit totiž bude především menším osobním lodím a rekreačním plavidlům. Větší lodě budou i nadále projíždět současnou komorou u smíchovského břehu.
Přestože bude zdymadlo sloužit menším lodím, nepůjde o žádného "prcka" v rámci pražských plavebních komor. "Komora bude dlouhá 55 metrů a 11 metrů široká," popisuje Bukovský.
Pro srovnání – vedlejší smíchovské zdymadlo je na svém nejužším bodě široké také 11 metrů, na nejširším pak přes 16 metrů. Jeho celková délka dosahuje 175 metrů.
Proplují malé lodě i hausbóty
Nové zdymadlo pojme najednou dvě osobní lodě a až osm rekreačních, mezi které patří například čluny či hausbóty.
"Za den tak nová komora zvládne proplavit asi 40 osobních lodí nebo 160 rekreačních plavidel," dodává Bukovský. Cílem stavby však podle něj není zvýšení počtu lodí v Praze, ale lepší průplavnost.
Do centra připlouvá na motorových člunech stále více lidí. Podle ŘVC také roste množství turistů, kteří si rekreační loď ve městě půjčují. Problém je v tom, že v Praze chybějí místa, kde by kapitáni mohli přirazit ke břehu a zakotvit.
"Společně s městem se proto snažíme vytipovat vhodná místa a jsme připraveni výstavbu této základní infrastruktury zabezpečit. Řešit je rozhodně potřeba také funkci a podmínky přístavů pro nákladní dopravu," říká Bukovský.
První na řadě bude nábřeží Edvarda Beneše, které loni poškodily povodně. Na něm přibude míst pro lodě. Malé lodě lépe zakotví u Rašínova nábřeží.
"Od sjezdu z Palackého mostu směrem na Výtoň bude zóna vyhrazená malým plavidlům. Přibudou tam úvazy," říká městský správce nábřeží Daniël Hagen. Ten dodává, že na náplavce u Palackého náměstí vznikne také něco pro lidi, kteří se pohybují po břehu, nikoliv po vodě - příští rok tam město postaví nové záchody.
