Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pražský Nuselský most slaví čtyřicet let, architekti dostali šest tisíc

  20:25aktualizováno  20:25
Pražský Nuselský most už slouží řidičům celých čtyřicet let. Otevřen byl přesně 22. března 1973, i když první projekt na přemostění údolí vznikl již v roce 1903. Na stavbu zavzpomínal pro MF DNES i jeden ze tří architektů, kteří most projektovali, Stanislav Hubička.

Nuselský most | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

V lednu 1961 měl třicetiletý architekt Stanislav Hubička krásnou manželku, dva syny a na pracovním stole fajnovou zakázku - hrál si zrovna s plány nového slonince pro pražskou zoo.

Do toho mu zavolal kamarád z vojny, dopravní projektant Svatopluk Kobr, a povídá: "Staníku, sejdeme se v Romanii, jo?" Romania býval noční podnik poblíž dnešní Kotvy.

Poručili si každý deci a Kobr začal Hubičkovi házet lano: "Tys nedávno dostal první cenu v soutěži na stavbu opery v Ostravě, já bych zas mohl dělat Nuselský most, ale cpou mi do týmu architekta-partajníka. Nevezmeš to místo něj?"

Když se Hubička dozvěděl, že třetím do týmu, který měl návrh mostu propočítat, aby držel a nespadl, bude matematická bedna Vojtěch Michálek, rád se nechal přesvědčit. Už za dva měsíce, v březnu 1961, odevzdával první návrhy budoucího mostu.

Z tria kumpánů je naživu bohužel už jen jeden. Statik Michálek se brzy po otevření mostu vyboural ve fordu při předjíždění u Hradce Králové, dopravák Kobr zemřel nedávno, ale dvaaosmdesátiletý architekt Hubička je ve výborné kondici a jako vypravěč v "donutilovské" formě.

Za most dostali všichni tři šest tisíc Kčs

Prohrabáváme se u něj doma v obýváku černobílými fotkami modelů Nuseláku, které kdysi nosil na schvalovačky k urbanistům a památkářům, od nichž pak chodil s kolegy slavit k Flekům. Tam padla i část odměny, kterou trojice za kompletní návrh mostu dohromady vyinkasovala - celých šest tisíc Kčs.

Neseďme ale doma a pojďme na procházku, ať si vše ukážeme.

Na chodníku v parku Folimanka zvedáme hlavy k tubusu nalepenému pod vozovkou. Ještě dva roky po výkopu, v sedmašedesátém, se počítalo s tím, že se v jeho útrobách budou prohánět lehké soupravy podpovrchové tramvaje. A na pankrácké straně mostu si Hubička vyfantazíroval otevřenou stanici.

"Myšlenka zněla: člověk vyjede z tunelu, potěší ho výhled na Hradčany, spatří kavárnu nebo si všimne, že začalo pršet, a řekne si - aha, mám si chystat deštník."

Nuselský most

Délka: 485 metrů

Otevřen: 22. února 1973

Výška: 42,5 metru

V té době se však v Praze objevila ruská komise v čele s jistým inženýrem Časovitinem, která chtěla Praze vnutit metro.

"Měli jsme z něj srandu. Přežili jsme Němce, Švédy i Rakušáky, tak přežijeme i ruské inženýry, říkali jsme si, jenže pak přišel kamarád Kobr a povídá mi: Staníku, sedni si, dej si panáka, je to v hajzlu - Časovitin triumfoval. Bude se stavět metro a o stanici asi přijdeš," vzpomíná Hubička.

To bylo tak: ruské vlaky vyžadovaly proti tramvajím výrazně vyšší nástupiště, takže strop by byl ve stanici nízký asi jako v panelákovém bytě, což by působilo tísnivě. Zvednout ho? Bránila silnice. "Kdo nám nepřál, se už radoval, ale nakonec jsme pár centimetrů vymysleli a stanice stojí."

A co naopak nevyšlo? Není toho málo, co architekta Hubičku trochu mrzí. Konzervativci začnou omdlívat, že podle nejodvážnějších plánů ze šedesátých let se počítalo s tím, že celé Nusle lehnou k nohám pyrotechniků a vyroste tu obří park se sportovními hřišti a halami. Postavila se jediná - Folimanka.

Fotogalerie

"V plánech stálo, že v parku budou meandry a jezírka a Nuselský most se v nich bude zrcadlit. Jenomže to byla doba, kdy se na peníze a vlastnictví nehledělo," popisuje Hubička.

Při pohledu do údolí s lehce cynickým úsměvem zašeptá:

"Ta strana ulic od mostu blíž k Vltavě je kvalitou bytů o stupeň výš. S těmi jsem se smířil. Kdyby ale ta horší a ošklivější polovina třeba vyhořela..." Vězte, že opravdu vtipkuje.

Skoro nikdo už nepamatuje, že na Nuselském mostě zpočátku chyběly lampy, a přesto zářil - osvětlení bylo elegantně namontované do zábradlí.

"Odkoukali jsme to v Belgii, ale brzy se ukázalo, že to není dobré řešení pro víceproudou silnici. Řidiče to oslňovalo. No jo, chyba."

Ostatně, to proklaté zábradlí... Jak se vám spí, pane architekte, když víte, kolik skončilo pod mostem mrtvých? I tak drsnou otázku už Hubička od kritiků schytal.

Jeho reakce: "Už při projektu jsem chtěl mít všechno posichrované, a tak jsem se spojil s jedním bohnickým psychiatrem. Zábradlí jsme pak naplánovali podle tehdejší normy - na sto dvacet centimetrů."

Sebevrazi začali z mostu skákat brzo po otevření v roce 1973. Evidence neexistují, ale první byla údajně žena, kterou pak hasiči tahali z Botiče.

"Začali jsme zábradlí zvyšovat, ale skákali dál. Ptám se pana psychiatra - proč neskáčou třeba ze Staroměstské věže? Říká mi: To je těžké, sebevrah tam pod sebou vidí ty stříšky, on potřebuje mít pocit vzdušnosti a na mostě vidí krajinu, údolí... Namítám: Tak proč se to neděje na viaduktu v Hlubočepích, to je přece taky nějakých třicet metrů výšky? On na to: Když to je zas moc daleko od centra, Nuselák máte nejblíž." Těžká věc.

Most je obestřen legendami

Zábavné jsou fámy, které se na Nuselský most nalepily od prvních dnů. Dozvíte se třeba, že na bednění pilířů prý dřeli ruští trestanci. Nejvíc se uchytila městská legenda, že po mostě se potuluje tlupa zlaté mládeže - děti komunistických prominentů, kteří shazují chodce dolů, a že po zjištění, kdo je pachatelem, bylo vyšetřování ihned zastaveno.

S úsměvnou dezinformací se setkal i architekt Hubička: "Volali mi ze zahraničního rozhlasu. Nechali si mě přivézt až do studia, aby mi sdělili objev - že most měl sloužit spřáteleným armádám k případnému rychlému obsazení centra Prahy."

Jako důkaz mu předložili fotku, jak ruské tanky stojí na mostě v srpnu 1968.

"Strašně jsem je zklamal, protože v osmašedesátém se most přejet nedal. Ta fotka je z roku 1970, kdy most v rámci zatěžkávacích zkoušek obsadilo třiašedesát tanků, českých, které po něm absolvovaly 650 jízd."

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.