Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nutrie už se zabydlely i v centru Prahy. Nepřítele nemají, lidé je krmí

  13:39aktualizováno  13:39
Před desítkami let se nutrie chovaly ve výbězích, teď začínají zaplňovat vltavské břehy v metropoli. Až desetikilová vodní zvířata bydlí už na smíchovské náplavce i opačném břehu řeky. Lidé je dokonce krmí jako labutě.

Nutrie u smíchovské náplavky pod železničním mostem. | foto: Filip Jaroševský, Metro.cz

„U Smetanova nábřeží jsem viděla dvě nutrie,“ divila se čtenářka Dagmar Veselková, která při procházce kolem břehu Vltavy nevěřila svým očím. K řece vyrazil i deník Metro.

Nutrie říční

Řekomyš americká, vodní krysa či také bobr bahenní pochází z Jižní Ameriky.

  • Dospělá nutrie dosahuje délky 40 až 70 cm, ocas má 30 až 45 cm.
  • Váží obvykle 5 až 6 kilogramů, dobře živený alfa samec může dosáhnout až 12 kilogramů.

Na smíchovské náplavce bylo zřejmé, že sedmdesáticentimetroví hlodavci v centru Prahy nejsou jen městskou legendou.

„V poslední době se nutrie mají ve zvyku zabydlovat u toků velkých měst, jako je Plzeň, Hradec Králové a nyní i hlavní město,“ řekla deníku Metro Zdeňka Nezmeškalová z Českého svazu ochránců přírody. Podle ní v tuzemsku nemá nutrie přirozeného nepřítele, takže se nekontrolovaně množí.

Do volné přírody se zvíře dostalo z farmářských chovů, odkud se některým jedincům podařilo utéct. „Lidé se je navíc naučili krmit, takže se nutrie nemají proč z centra stěhovat,“ dodává Nezmeškalová.

„Nutrie je býložravec, takže ve volné přírodě se živí převážně ohryzáváním kořínků či větviček. Jako mnoho býložravců má ale ráda zeleninu, kterou ji lidé často krmí. Pokud si najde například popelnici, kolem níž lidé rozházejí odpadky, nepohrdne ani slupkami od brambor, ohryzky či jinými zbytky ovoce a zeleniny,“ připomíná Nezmeškalová.

Při odstraňování problémů s velkými hlodavci nemá metropole mnoho možností. V současné době ochránci připravují program, který by se o kontrolování počtu nutrií staral podobně jako v případě holubů.

Pro člověka nebezpečné nejsou, pro jiná zvířata možná ano

Jediný, kdo totiž může nutrii legálně zabít, je myslivecký hospodář, který hlodavce střílí. „I ten ale potřebuje zvláštní oprávnění, protože centrum města není dobrým místem pro lov,“ vysvětluje Nezmeškalová.

Ačkoliv by větší množství nutrií mohlo metropoli způsobit komplikace v podobě srážek hlodavců s auty, což se už v minulosti dělo na Plzeňsku, reálnou hrozbou pro obyvatele ve skutečnosti nejsou.

Fotogalerie

Spekuluje se pouze o tom, že jsou přenašeči chorob na jiná zvířata. „V současné době probíhají testy, které by měly tuto otázku zodpovědět,“ doplňuje Nezmeškalová.

V západočeské metropoli mají s nutriemi bezmála osmileté zkušenosti. Nasadili na ně myslivecký odchyt pomocí takzvaných sklopců, sklopných klecí, které se zavřou poté, co do nich zvíře vběhne. Někdy i více než dvacetihlavé kolonie nutrií se v Plzni proháněly nejen u vody, ale i mezi auty na silnicích, kde způsobovaly nehody.

Kuriozitou je podle Nezmeškalové také to, že pokud někdo z Českého svazu ochránců přírody či Státního veterinárního ústavu chce provést testy na mrtvé nutrii, zda nešíří nějakou chorobu, musí tak často učinit na vlastní náklady. „I jejich samotné střílení budí v očích veřejnosti často velkou nevoli,“ uzavírá Nezmeškalová.

Autor: Metro.cz


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.