Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Některé středočeské obce se chtějí trhnout od kraje. Vadí jim špatné cesty

  20:08aktualizováno  20:08
Některé středočeské obce na hranicích kraje zvažují žádost o zařazení pod jiný kraj. Raději by náležely Pardubickému kraji nebo Vysočině. Příčinou jsou hlavně rozbité silnice, které krajanům vadí, ale nejen ty. „Jsme prostě takový zapomenutý kout,“ míní starosta Dolních Kralovic.

Dolní Kralovice stejně jako další obce leží na hranici Středočeského kraje a Kraje Vysočina. | foto: Jaroslav Šnajdr, MF DNES

„Kdybych si mohl vybrat, raději bych patřil pod Vysočinu,“ říká starosta Okřesaneče Zbyněk Vančura. Obec se nachází deset kilometrů od Čáslavi na samé výspě středních Čech.

„Když se podívám o kilometr dál, dostávají tam každou chvíli nějaké dotace. V našem kraji je to komplikované, dlouho to trvá a většinou je nedostaneme.“

Středočeský kraj ale s takovou kritikou nesouhlasí. „Záleží hlavně na obci a jejím vedení, jak dokáže nabídky na získání peněz využít,“ reagoval krajský úřad prostřednictvím tiskového oddělení.

 A za pravdu mu dává i starosta nedalekých Vrd Antonín Šindelář. Jeho obec dříve patřila pod správu někdejšího Východočeského kraje.

„Každý starosta si musí vybudovat takové postavení, aby se mu dařilo dělat pro obec co nejvíc. Tím chci jen říct, že zas tolik nezáleží na krajské příslušnosti,“ míní.

Na jihovýchodě ale někteří trvají na svém. „Jsme prostě takový zapomenutý kout,“ charakterizuje postavení obce Dolní Kralovice starosta Antonín Bašta. V jejím čele není nováčkem a má pocit, že sousední Vysočina se o své obyvatele stará lépe.

„Kraj sice opraví nějaký hlavní tah, ale kolem jsou cesty zdevastované. Neslyšel jsem, že by se něco mělo v dohledné době zlepšit.“ Na druhou stranu ale Bašta připouští, že třeba na školu krajský úřad obci vždy peníze dal.

Nicméně má pocit, že třeba hasiči z Vysočiny dostávají na své aktivity mnohem víc než ti středočeští.

Silnice trápí také Bohdaneč na Kutnohorsku. „Cesty jsou místy v katastrofálním stavu. Není divu, vždyť je dělali před dvaceti třiceti lety, od té doby už se jen látá. Není to jen náš problém, do obcí na okraji kraje jde méně peněz. Z Kutné Hory prostě krajské město neuděláte,“ vyjadřuje se k největšímu úskalí starosta Jaromír Juna. Kromě lepších vozovek mu chybí peníze třeba na veřejné osvětlení.

„Je třeba říct, že se samozřejmě přednostně opravují ty nejvytíženější tahy, ale nemám pocit, že bychom někoho opomíjeli,“ oponuje názorům, že se na periferii zapomíná, ředitel Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje Zdeněk Dvořák.

„Máme na údržbu pro letošek zhruba osm set milionů plus nějaké peníze z Evropské unie. Problém je, že bychom potřebovali tak devět miliard.“ Shodně reaguje také Středočeský kraj. Podle něj je vždy kritériem význam příslušné silnice.

Velké obavy má dolnokralovický starosta Bašta o pracovní místa. Tamní firma Grammer CZ, která zaměstnává 550 lidí, už nějakou dobu plánuje stěhování do Žatce. „Pokud odejdou, bude to problém. Lidé to mají od nás všude daleko, i do Kutné Hory, napojeni jsme spíše na Ledeč.“

Okres Ledečsko? Mrtvý nápad

Právě proto, že tamní obyvatelé považují Ledeč nad Sázavou za přirozené centrum, vznikl před lety nápad osamostatnit Ledečsko jako malý okres, pod který by přešla i řada středočeských obcí. Z projektu ale nakonec sešlo.

„Ta doba už pominula, skončilo to jen u myšlenky,“ říká Bašta. Záměr měl i historický podtext, ještě v padesátých letech minulého století byla Ledeč samostatným okresem.

Jenže. V Ledči byla zase zřejmá tendence přejít z Vysočiny do středních Čech. Bývalé vedení města se domnívalo, že je Vysočina zanedbává. Zamýšlený nový mikroregion proto měl spadat pod střední Čechy.

„Nic takového teď není na pořadu dne. Spíše se snažíme s krajem lépe vycházet. Byl tu například na návštěvě hejtman, který k nám předtím nedorazil tři roky,“ konstatuje ledečský starosta Zdeněk Tůma a dodává, že si není výhodami v jiném kraji vůbec jistý.

„Z geografického hlediska budeme stejně vždy na hranici. Jediným argumentem snad je to, že oproti Vysočině je středočeský region bohatší.“ Jeho názor podporuje i jeho přeshraniční kolega, starosta Zruče nad Sázavou Martin Hujer. „Nevím, zda by se něco změnilo. Se silnicemi a jejich údržbou je to asi všude podobné,“ uvažuje.

Potřebu patřit do jiného regionu prý momentálně nemají ani ve Žlebech. I když starosta Vladimír Šindelář připouští, že život na krajské periferii není jednoduchý.

Zda by bylo obci na Vysočině lépe, je podle něj těžké říct. „Historicky jsme tam patřili, teď je to ale jinak,“ podotýká. Jestliže se obce rozhodnou přejít pod jiný kraj, musí zaslat žádost, kterou se bude zabývat vláda. Jen ona totiž může hranice krajů měnit.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.