Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřeli v koncentračním táboře. V Praze je připomínají kameny zmizelých

  15:04aktualizováno  15:04
Byli odvlečeni do koncentračních táborů a tam zavražděni. Památku obětí nacismu v Praze nově připomínají kameny před domy, kde je gestapo zatklo. Celkem jich už je přes dvě stě. Odkazují na válečné osudy tisíců Čechů.

Kameny zmizelých mají připomínat oběti nacistického režimu. V Praze jich je už přes dvě stě. | foto:  Michal Šula, MAFRA

"Josef Šperl byl zatčen z důvodů politických. Přechovával vysílací stanici p. Bohumilu Sirotkovi po jeho odjezdu do ciziny, půjčoval místnosti ilegálním pracovníkům PVVZ (Petiční výbor Věrni zůstaneme, pozn. red.) k jejich poradám, doručoval jim peníze prostřednictvím pí Polertové, pracoval v ilegální skupině Léčebný fond, kde byl zaměstnán."

Těmito slovy začíná dopis manželky Josefa Šperla Hedviky, kterým po válce dokládala odbojovou činnost svého muže za německé okupace. Šperla nacisté umučili.

Co to je projekt Stolpersteine

Projekt Stolpersteine - Kameny zmizelých

V Česku se inspiroval podobnými kameny položenými v Německu. V počátcích se soustředil na připomínku židovských obětí holokaustu. Nacisté však zavraždili i tisíce protektorátních Romů a politicky nepohodlných osob, proto i oni mají své kameny.

Za projektem nyní stojí občanské sdružení Stolpersteine CZ. První české Stolpersteine byly položeny v Praze a v Kolíně na podzim 2008. Pokládají se vždy jednou ročně na různých místech. Náklady na výrobu jednoho kamene jsou 120 eur a platí je většinou dárci.

Právě jeho a dalších dvaadvacet lidí z Prahy 3 od čtvrtka připomínají takzvané Kameny zmizelých Stolpersteine. Jsou to malé kovové destičky umístěné v dlažbě či asfaltu chodníku před domy, kde žili lidé odvlečení gestapem do koncentračních táborů.

"V současné chvíli je v Praze položeno 224 takových pamětních kamenů a letos přibude dalších 91," vysvětluje Mariana Kalvach, předsedkyně sdružení Stolpersteine CZ.

Na čerstvě osazených destičkách se podílela také radnice Prahy 3, která projekt finančně podpořila.

"Pro mne je tato podpora i velmi osobní věcí, protože má prababička se také nevrátila z koncentráku," říká starostka Vladislava Hujová.

V úvodu zmíněný Josef Šperl byl zatčen 16. října 1941, vyšetřován v obávaném Petschkově paláci. Posléze vězněn na Pankráci, v Terezíně a v Mauthausenu.

"Zatkli ho na základě udání. V Mauthausenu zemřel 6. července 1942. Po válce se moje babička a otec snažili získat více informací o dědově pobytu a smrti v koncentráku. Dávali inzeráty do novin a podobně," vypráví Šperlova vnučka Miroslava Kotíková.

"Bohužel se jim ale nepodařilo najít nikoho z přeživších, kdo by ho znal," dodává Kotíková. Ta stále žije v Libické ulici - jako její rodina za války.

Mimochodem tento dům dostal zásah při spojeneckém bombardování Prahy v únoru 1945, což stálo život několik lidí.

Sousedé, kteří se s okupací nesmířili. Nepřežili koncentrák

Ve stejném domě žili a za odbojovou činnost byli zatčeni také manželé Čadovi. Josef Čada byl v červenci 1942 popraven v Mauthausenu, Josefa Čadová byla odvlečena do koncentračního tábora Ravensbrück, z něhož se vrátila až po válce.

"Bylo mi tenkrát deset let a s otcem jsme byli v listopadu 1941 na takové dovolené u Bechyně. Mezitím zatkli maminku a o den později si do jižních Čech přijeli i pro tatínka. Víc už jsem ho neviděl," vzpomíná Čadův syn Vladimír.

"Nejdřív si nás s o pět let starším bratrem vzala babička, pak jsem žil u matčiny sestry a brácha u jejího bratra. Než musel odejít do Reichu pracovat," vypráví Čada. Sám o podrobnostech odbojové činnosti rodičů podle svých slov moc nevěděl. Pochopitelně mu ji vzhledem k jeho věku tajili.

"Jsem velmi rád, že nyní mají rodiče takovou vzpomínku. A nejen oni, ale i další odbojáři. Za to děkuji," dodává.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.