Křest je součástí otevření muzea v Chotilsku s expozicemi z historie střední Vltavy a balonového létání. Otevřeno bude také informační centrum.
A památky po osadě? Skoro žádné. "O starou Vltavu se zajímám asi deset let, sbírám staré fotky hlavně z oblasti dnešní Slapské přehrady, kam odmalička jezdím na chatu," vypráví Pavelčík, který jinak bydlí v Praze.
"Moráň mě zaujala, bylo to takové romantické pohádkové údolí, vůbec jsem o této osadě nevěděl a navíc už dnes nejde vůbec vysledovat, že tam nějaká byla," dodává.
Statek Malčany s malou kaplí a se zvoničkou zbourán nebyl.
Z obce zbylo jediné stavení, statek Malčany a také jedna chalupa na staré cestě od Malčan k Vltavě. Je tam i původní lesní pěšina, která ho spojovala s hostincem Antonína Bartáka.
Obec MoráňPrvní písemná zmínka je z roku 1390. Rozkládala se na břehu Vltavy nedaleko obce Čím na Příbramsku. V roce 1939 tu bylo 20 domů. V roce 1945 šla část obyvatel do pohraničí a 1947 začal výkup nemovitostí kvůli stavbě Slapské přehrady. Ta zalila údolí v roce 1954. Od 60. let 20. století Moráň postupně mizela z map. |
Hostince byly v Moráni hned tři, ačkoli domů tu bylo v roce 1939 jen dvacet.
Ten největší, původně plavecká krčma s malým pivovarem, provozoval od roku 1919 právě Barták. Konala se tu i poslední rozlučková tancovačka před zatopením obce.
"Moráň byla odpradávna plaveckou osadou a od dvacátých let 20. století také populárním letoviskem," píše Pavelčík ve své knize.
Kniha je sestavena z dobových fotografií, většinou jde o staré pohlednice, další dodali pamětníci, které Pavelčík našel. V roce 1954, kdy se napouštěla Slapská přehrada, už však v obci moc lidí nežilo.
U Bartáků. Parta mladíků v září 1931 popíjí pivo na zahrádce hostince u Antonína Bartáka.
Řidička motocyklu odpočívá na břehu Vltavy před hostincem proti samotě Hruškov.
"V Povltaví se výstavba přehrad řešila už od začátku 20. století, lidé to věděli, jen čekali, kdy se to rozsekne. Moráň je ale zajímavá i tím, že neskončila až napuštěním Slapské přehrady, začala zanikat už za války, protože Sedlčansko a Neveklovsko bylo vystěhované kvůli výcvikovému prostoru SS. Po válce bylo cvičiště zrušené, ale lidé se sem už nevrátili," říká autor knihy.
Zmizela z map i vzpomínek
V roce 1945 byla dostavěna Vodní nádrž Štěchovice, při jarním tání voda zaplavila další domy v Moráni a část usedlíků se přesunula do vystěhovaného pohraničí. Záplava se podle Pavelčíka opakovala i v roce 1947, takže na začátku padesátých let už tu mnoho lidí nebydlelo.
Mapa Moráně z roku 1937.
"Název Moráň se v mapách objevoval ještě v 60. letech 20. století, postupně však vymizel z map i myslí obyvatel a dnes jde o téměř zapomenutou kapitolu v dějinách povltavského regionu," uzavírá psanou část knihy Pavelčík.
