Křest je součástí otevření muzea v Chotilsku s expozicemi z historie střední Vltavy a balonového létání. Otevřeno bude také informační centrum.
A památky po osadě? Skoro žádné. "O starou Vltavu se zajímám asi deset let, sbírám staré fotky hlavně z oblasti dnešní Slapské přehrady, kam odmalička jezdím na chatu," vypráví Pavelčík, který jinak bydlí v Praze.
"Moráň mě zaujala, bylo to takové romantické pohádkové údolí, vůbec jsem o této osadě nevěděl a navíc už dnes nejde vůbec vysledovat, že tam nějaká byla," dodává.
Z obce zbylo jediné stavení, statek Malčany a také jedna chalupa na staré cestě od Malčan k Vltavě. Je tam i původní lesní pěšina, která ho spojovala s hostincem Antonína Bartáka.
Obec MoráňPrvní písemná zmínka je z roku 1390. Rozkládala se na břehu Vltavy nedaleko obce Čím na Příbramsku. V roce 1939 tu bylo 20 domů. V roce 1945 šla část obyvatel do pohraničí a 1947 začal výkup nemovitostí kvůli stavbě Slapské přehrady. Ta zalila údolí v roce 1954. Od 60. let 20. století Moráň postupně mizela z map. |
Hostince byly v Moráni hned tři, ačkoli domů tu bylo v roce 1939 jen dvacet.
Ten největší, původně plavecká krčma s malým pivovarem, provozoval od roku 1919 právě Barták. Konala se tu i poslední rozlučková tancovačka před zatopením obce.
"Moráň byla odpradávna plaveckou osadou a od dvacátých let 20. století také populárním letoviskem," píše Pavelčík ve své knize.
Kniha je sestavena z dobových fotografií, většinou jde o staré pohlednice, další dodali pamětníci, které Pavelčík našel. V roce 1954, kdy se napouštěla Slapská přehrada, už však v obci moc lidí nežilo.
"V Povltaví se výstavba přehrad řešila už od začátku 20. století, lidé to věděli, jen čekali, kdy se to rozsekne. Moráň je ale zajímavá i tím, že neskončila až napuštěním Slapské přehrady, začala zanikat už za války, protože Sedlčansko a Neveklovsko bylo vystěhované kvůli výcvikovému prostoru SS. Po válce bylo cvičiště zrušené, ale lidé se sem už nevrátili," říká autor knihy.
Zmizela z map i vzpomínek
V roce 1945 byla dostavěna Vodní nádrž Štěchovice, při jarním tání voda zaplavila další domy v Moráni a část usedlíků se přesunula do vystěhovaného pohraničí. Záplava se podle Pavelčíka opakovala i v roce 1947, takže na začátku padesátých let už tu mnoho lidí nebydlelo.
"Název Moráň se v mapách objevoval ještě v 60. letech 20. století, postupně však vymizel z map i myslí obyvatel a dnes jde o téměř zapomenutou kapitolu v dějinách povltavského regionu," uzavírá psanou část knihy Pavelčík.