Badatelé se domnívali, že podloží pilířů kostnice je vytlačováno do krypty. Tento předpoklad se ale podle dlouholetého pracovníka farní kanceláře Karla Koubského, který si vnitřek krypty prohlédl jako první, nepotvrdil.
"Musíme se Santinimu omluvit. Příčina se bude hledat dál. Bude se tady kopat sonda a posoudí se založení stavby," dodal. Proslulý architekt Jan Blažej Santini nechal ke kostnici kryptu po roce 1710 přistavět.
Krypta byla naposledy otevřena v roce 1833. Podle historických záznamů ukrývá tělesné pozůstatky čtrnácti kutnohorských měšťanů. Většina rakví se podle Koubského zřítila, část jich zůstala v původní poloze. Po odklopení víka byl kromě ostatků vidět i záhadný předmět, který vypadal jako peněženka.
Nakonec se ale ukázalo, že jde zřejmě o zbytek koženého obalu modlitební knížky. Radar v minulosti odhalil pod schodištěm tajemnou kovovou schránku. Dnes ovšem vyšlo najevo, že se nachází už mimo prostor krypty.
Po necelých dvou stoletích otevřeli odborníci kryptu v kutnohorské kostnici. (26. ledna 2011)
Vchod do krypty bude nyní asi měsíc provizorně zakryt fošnami, kostnice bude nadále otevřena návštěvníkům. Odborníci prostor zaměří. "Jak se naloží s ostatky, bude záležet na archeologovi," poznamenal Koubský.
Vzápětí se začne s kopáním na jiném místě kostnice, aby se odhalily základy pilíře. Patrně se i vykope tajemná kovová schránka. Podle Koubského by v ní mohly být například dokumenty o minulých opravách této kutnohorské památky.
Po necelých dvou stoletích otevřeli odborníci kryptu v kutnohorské kostnici. (26. ledna 2011)
Stavba se každoročně nakloní asi o půl milimetru, zřícení jí ale podle odborníků bezprostředně nehrozí. "Věže se naklánějí již 300 let, neočekáváme, že by zítra došlo k pádu, ale je vhodná doba začít připravovat opravu," uvedl vedoucí infocentra římskokatolické farnosti Jiří Arnet.
Kolik rekonstrukce bude stát, ukážou až průzkumy. "Nemáme žádnou představu. Uvidíme, jak závažný ten problém je," dodal. Na přípravné práce je zatím vyčleněno asi čtvrt milionu korun.
KOSTNICE V KUTNÉ HOŘEDvoupatrová stavba, jejíž spodní podlaží sloužilo k ukládání kostí exhumovaných ze hřbitova a horní podlaží jako kaple, kde se sloužily mše za zemřelé. Byla postavena souběžně s konventním chrámem před rokem 1320. Za husitských válek byla poškozena, horní kapli obnovili v letech 1661, úpravu spodní kostnice a přístavbu předsíně projektoval Jan Blažej Santini po roce 1710. Podle klášterní tradice tu byla kosterní výzdoba dekorativním způsobem upravena už v 16. století. Při přestavbě prostoru nechal Santini instalovat novou výzdobu, která byla v roce 1870 doplněna řezbářem Františkem Rintem o množství detailů složených z kostí, které pokrývaly klenby hlavního prostoru, stály ve výklencích nebo doplňovaly mobiliář. Tehdy kostnice patřila Karlu Schwarzenbergovi, jenž úpravy financoval, a proto byl nad hlavním schodištěm umístěn znak jeho rodu. Zdroj: www.zmizelakutnahora.cz |
