Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odložené a podezřelé tašky straší Pražany, pyrotechnikům práce přibývá

  18:30aktualizováno  18:30
Policejní pyrotechnik musí cvičit každý den a během akce nesmí pociťovat strach. Ačkoliv policejní statistiky nahlašování podezřelých zavazadel neevidují, pohledem na případy z poslední doby lze snadno dovodit, že k preventivnímu prověřování opomenutých kufrů, batohů a tašek volají Pražané policii častěji.

Ilustrační snímek | foto: Jiří Meixner, iDNES.cz

„Na odložená nebo opuštěná zavazadla upozorňují zpravidla prostřednictvím tísňové linky 158. Existují samozřejmě i případy, kdy na odložené zavazadlo narazí policejní hlídka v rámci své činnosti,“ uvádí mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.

Samotný nález podezřelého zavazadla přitom dokáže zkomplikovat třeba pražskou dopravu. Naposledy policie vyklidila kvůli dvěma odloženým batohům halu hlavního nádraží (více najdete zde). O den dříve po dobu dvou hodin nejezdilo metro na lince A mezi stanicemi Dejvická a Petřiny (čtěte zde). Na Andělu museli zase hasiči 3. dubna kvůli dvěma taškám evakuovat 160 lidí (článek najdete zde).

Počet nahlašovaných podezřelých zavazadel se kvůli bezpečnostní situaci v Evropě v blízké době zřejmě snižovat nebude. Spíše naopak. Minulý týden totiž vláda schválila koncepci, podle které má být Česko více chráněno před terorismem.

Pozornost chce ministerstvo vnitra věnovat hlavně takzvaným měkkým cílům, tedy místům s vysokou koncentrací lidí, která nejsou trvale chráněna a jsou snadno dostupná. Jde třeba o obchodní, kulturní a sportovní centra, nemocnice, kluby, školy, turistické památky a dopravní prostředky. „Stát a společnost se musí připravovat na potenciální teroristický útok,“ píše se v materiálu.

Použití výbušniny je přitom zatím stále nejpravděpodobnějším způsobem teroristického útoku. A to i přesto, že nedávné události v Evropě ukazují, že útočníci volí jako zbraň také automobil.

Podle analýzy společnosti Soft Targets Protection Institute zpracované pro ministerstvo vnitra tvoří bombové útoky sedmapadesát procent všech teroristických útoků spáchaných v Evropě od roku 1998.

„S ohledem na vývoj bezpečnostní situace v Evropě však veřejnost i policie přistupují v současnosti k nálezům podezřelých zavazadel velmi obezřetně,“ potvrzuje policejní mluvčí Zoulová.

Postup při zabezpečení nalezeného zavazadla se podle ní liší případ od případu a závisí například na místě nálezu, frekvenci osob nebo vzhledu zavazadla. O konkrétním postupu pak rozhoduje přímo na místě policejní pyrotechnik, který určí, zda je potřeba oblast evakuovat, nebo zda mají na místo dorazit také hasiči a záchranka.

„Pyrotechnik se nesmí bát“

Na linku 158 někdy lidé nahlásí podezřelé zavazadlo i v případech, kdy by výbušninu nikdo nečekal. „Raději pojedeme k planému poplachu, než aby se něco zanedbalo,“ říká policejní pyrotechnik.

Jak postupujete v případech nálezu podezřelého zavazadla?
Při oznámení nálezu podezřelého předmětu prověří zprávu nejprve hlídka a pak podá zprávu pyrotechnikovi. Ten celou situaci vyhodnotí a pak prověří zavazadlo. Pokud jde o výbušný systém, je potřeba určit, zda je nutné ho zneškodnit na místě, nebo ho odvézt.

V kolika případech jde opravdu o výbušninu?
My vždycky předpokládáme, že tam výbušnina je. Ze stovek výjezdů jde ale jen o desítky případů.

Míváte při řešení takových situací někdy strach?
Nebezpečí samozřejmě vnímáme, ale není to tak, že by se pyrotechnik přímo bál. Strach je emoce, kterou musíme umět zvládnout. Proto si vybíráme kolegy i ve spolupráci s psychology. K nástražným výbušným systémům navíc jezdí lidé, kteří už jsou na opravdové špičce oboru. Pro ně to pak není strach, ale spíš taková konfrontace s tou výbušninou.

Co dalšího kromě výjezdů k podezření na nástražný výbušný systém vaše práce obnáší?
Je to především výcvik. Zkoušíme různé situace a práci s technikou. Musí se cvičit každý den, aby člověk neztratil tu dovednost. A také zdokonalovat a reagovat na nové systémy. Musíme znát aktuální bezpečnostní situaci a stav ohrožení. Pak je to samozřejmě nutná údržba techniky a další úkoly.

Zmiňoval jste, že musíte umět potlačit strach. Co je ještě pro práci pyrotechnika potřeba?
Důležitá je trpělivost. A člověk musí mít hlavně jistotu sám v sebe. V ostré akci si musí věřit v tom, že veškeré znalosti a dovednosti získané výcvikem dokáže plně využít. Důležitá je i týmová práce, je potřeba si vzájemně vypomáhat a sdílet zkušenosti a informace třeba i se zahraničními kolegy.

Máte nějaký případ, který vám utkvěl v paměti?
Jeden mě napadá v souvislosti s tím, jak lidé vnímají podezřelý předmět. Stalo se nám, že oznamovatel zavolal na linku 158, že viděl muže, který šel s papírovou krabicí ke kontejneru, rozhlídnul se, krabici položil na zem a rozběhl se směrem k tramvaji. Na místo přijel pyrotechnik a v papírové krabici našel jen starý papír, protože to byl kontejner na papír. V takových případech se divíme, co lidem přijde podezřelé. Ale jsme radši, když to nahlásí a my to zkontrolujeme, než kdyby se něco zanedbalo.

Takže nejste otrávení, když vyjedete k planému poplachu?
To vůbec ne. Kromě toho, že je lepší, když nikomu nehrozí nebezpečí, nám to přinese i další ostrý výcvik. Pro příště pak můžeme být lépe připraveni.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.