Tomáš Dubský v květnu 2010 nejprve v bytě v pražských Malešicích ubodal matku své tehdejší přítelkyně několika ranami do krku. Smrt zavinila velká ztráta krve a situaci zhoršilo i to, že ji oběť vdechla.
Poté si Dubský v bytě počkal na svou přítelkyni, kterou bil, kopal a škrtil, až začala upadat do bezvědomí. Nakonec však byt opustil, nechal se odvézt do Pyšel, kde si vykopal hrob a lehl si do něj. Tak ho našel kolemjdoucí.
Dubský byl dlouhé roky závislý na psychofarmakách, znalci u něj rozpoznali paranoidní psychózu. Matku své přítelkyně zabil v bludu, že ho naopak chce zabít ona.
Městský soud loni v říjnu Tomáše Dubského odsoudil na 17 let do vězení. Předsedkyně senátu Silvie Slepičková uvedla, že jednal vědomě a sám si přivodil závislost na neurolu a neléčil se. Vycházela ze znaleckého posudku, podle kterého muž měl snížené, ale nikoli vymizelé rozpoznávací a ovládací schopnosti (více o rozhodnutí soudu zde).
Obhájce Dubského v odvolání tvrdil, že se rozhodnutí soudu opírá o jediný znalecký posudek. Chtěl, aby byl vypracován ústavní posudek, zda jeho klient byl v době činu příčetný, či nikoli. Tvrdil, že je otázkou, zda je klient vůbec schopen účasnit se úkonů v trestním řízení.
Advokát také upozornil, že je po celou dobu hospitalizován po různých psychiatrických zařízeních a lékaři hodnotí jeho duševní stav jako vážný. Žádal proto odvolací soud o zrušení verdiktu a vrácení k doplnění dokazování právě o ústavní posudek.
Soudce Jiří Lněnička však obhájci nevyhověl. Uvedl, že už jeden ústavní posudek vypracován byl a ten jednoznačně uvedl, že Dubský je trestně odpovědný. Ztotožnil se i se závěrem městského soudu, že si obžalovaný za závislost mohl částečně sám.
