Dálnice D3 u Košína.

Dálnice D3 u Košína. | foto: ŘSD

Kraj se brání zrušení středočeské trasy D3. Podá kasační stížnost

  • 18
Středočeský hejtman Josef Řihák chce podat k Nejvyššímu soudu kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, který zrušil návrh středočeského úseku dálnice D3. Soud totiž koridor, na kterém je už téměř dokončen geologický průzkum, zrušil a výstavbu zakázal. Stížnost musí schválit krajská rada.

Informovala o tom mluvčí kraje Nicole Mertinová. Dálnice D3 by měla spojit Prahu přes České Budějovice a Tábor do Rakouska.

Úspěšnou žalobu proti vymezení koridoru dálnice D3 a takzvané Václavické spojky přes Dolní Posázaví a Neveklovsko, která je navržena v územním plánu Středočeského kraje, podaly obce Ješetice, Tisem, Václavice a jeden vlastník rodinného domu.

Šedesátikilometrová západní varianta středočeské části dálnice D3 má vést přes Jesenici, Psáry, Heřmanice a Mezno. Soud koridor zrušil a výstavbu zakázal (více čtěte zde).

Nekončící boj o dálnici D3

Celková délka tahu dálnice D3 a navazující rychlostní silnice R3 mezi Prahou a státní hranicí s Rakouskem je přibližně 171 kilometrů. Naposledy byl na dálnici D3 na konci června otevřen nový pětadvacetikilometrový úsek mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí. Celkem má zatím dálnice délku 42 kilometrů v úseku od Nové Hospody do Veselí nad Lužnicí v Jihočeském kraji. O stavbě D3 se uvažovalo už v roce 1939. Do plánů dálniční sítě se dostala v roce 1987.

Kraj s tím podle hejtmana Řiháka nesouhlasí a chce podniknout rychlé kroky k možné změně verdiktu, protože byl koridor vymezen v souladu s právními předpisy.

"Jsme přesvědčeni, že všechna naše dosavadní stanoviska ohledně vedení trasy dálnice jsou v souladu s platnou legislativou a navržená trasa je v rámci daných možností tím nejlepším řešením, jak po mnohaletém oddalování usnadnit řidičům cestu do jižních Čech," uvedl Řihák.

Stát se loni rozhodl vést dálnici v takzvané západní variantě přes Posázaví. Tehdejší ministr dopravy Pavel Dobeš poukázal na to, že tato trasa povede méně zalidněnými oblastmi, což by mělo způsobit méně problémů v zastavěných aglomeracích.

Západní variantu schválilo počátkem loňského roku i ministerstvo životního prostředí, když vydalo pro tuto trasu kladné stanovisko EIA, čímž uznalo, že je vyhovující z hlediska dopadů na životní prostředí.

Kritici západní varianty tvrdí, že stát dává přednost turisticky atraktivnímu Posázaví před alternativní trasou, která by vedla průmyslovou zástavbou. Má také obavy, že kolem dálnice nekontrolovatelně porostou logistická a nákupní centra, která zdevastují poslední zbytky přírody.

,