O vzácné langury duk usiluje chlebská zoo. | foto: Michal Šťastný, MF DNES

Chlebská zoo usiluje o vzácné opice. Do Čech přiletí z Thajska

  • 2
Zoologický svět překvapil plán Zoo Chleby dovézt langury duk. Chov těchto vážně ohrožených opic je velmi obtížný, mimo jejich asijskou domovinu v něm uspěl málokdo. „Pokud nenajdeme shodu v listí, nepřivezu je,“ říká ředitel chlebské zoo René Franěk. Opice tohoto druhu totiž žerou takřka výhradně mladé listy.

Proč chcete langura duk?
Celý život chovám zvířata a vždycky mě bavilo něco, co nejde. Takhle jsem sáhl po tetřívkovi kavkazském, který žije v absolutně čistém prostředí. Jakmile se setká s bakterií, uhyne. Byli jsme první na světě, kdo ho rozmnožil. Věřím, že zvládneme i langury.

Takže je to prostě výzva?
Oni už se ptali Hillaryho, proč lezl na Everest. Prostě proto, že tam byl. Já tu rukavici musel zvednout.

Fotogalerie

Většina langurů duk v lidské péči mimo svou domovinu záhy uhynula. Máte strach?
Jsme připraveni. Historie ukázala, že chovat duky lze. Problém vidím v tom, že je málo zvířat. Když máte v Evropě malou populaci a nejde to na těch pár zvířatech, řekne se, že to nejde. To je zavádějící. Že to nejde, se říkalo i o okapi nebo o mravenečnících. Teď se v zoo množí a přibývá jich. My jsme navíc šli v přípravách dál než jiné zoo.

Jak to?
Pozval jsem delegaci z Dusit Zoo v Bangkoku, která nám poskytne tři zvířata, do Česka. Přijely dvě dámy, jedna z nich je hlavní veterinářkou zoo. Obhlédly si naši zoo a celé chovné zařízení, věří nám. Společně jsme vyrazili do velké vietnamské tržnice v pražské Písnici. Celou jsme ji obešli a ony ukazovaly na jednotlivé produkty, kterými běžně krmí. Bude to jen doplněk krmení, ale dost zásadní. Hlavní krmení budou samozřejmě listy.

Listy budete dovážet z Asie?
Na konci týdne jsem měl jednání se dvěma dodavateli banánů pro tu zmíněnou tržnici. S jedním z nich se musíme dohodnout. Jsem ochoten nechat od něj dovážet i vietnamské listí, ale věřím, že to nebude třeba. Do Thajska jsme poslali přes deset druhů českého listí. To langurům nabídli. Oni ihned sáhli po sušené ostružině. Dali jí přednost před svým běžným krmením. To mě naplňuje nadějí.

Udržíte je jen na ostružinách?
Thajci nám ještě dělají chemické srovnávačky českého a thajského listí. Hledáme co největší shodu. Je jedno, zda to budou ostružiny, maliny, bezinka nebo něco dalšího. Takové testy zatím nikdo neudělal.

Co když se shoda nenajde?
Pokud nenajdeme listí, které by hodně blízce pasovalo tomu, co žerou v Thajsku, nepřivezu je.

Proč si Thajci vybrali za partnery právě vás?
Pro nikoho to nebyla taková priorita jako pro nás. Jezdil jsem do Thajska a zaplatil cestu thajské delegace sem. To je pro nás strašně peněz. Zoo ve francouzském Beauvalu, která nejspíš dostane další trio, k celé věci přistoupila s menším nadšením. Chtělo je třeba i Ústí, jenže jejich úsilí polevilo. Já si zakládám na tom, že se věci musí dělat víc než na sto procent.

Protesty

Nezisková organizace Douc Langur Foundation, která si klade za cíl chránit vážně ohrožené langury duk, s dovozem zvířat do Zoo Chleby nesouhlasí. Prezidentkou DLF je Lois Lippoldová, dlouholetá správkyně Mezinárodní plemenné knihy pro langury duk. Studiu těchto opic se věnuje desítky let. „Jde nesporně o zvířata upytlačená v divočině. Pravděpodobně pocházejí z Laosu či Vietnamu,“ tvrdí Lippoldová. Dodává, že celosvětově uspěly s dlouhodobým držením langurů duk pouze zoo v Singapuru a Dusit Zoo v Bangkoku. O získání langurů duk usilovala nedávno také Zoo Ústí nad Labem, která má v Česku největší zkušenosti s chovem listožravých opic. Od záměru však upustila, když se změnilo vedení a v čele zoo stanul Lubomír Moudrý. „Obsazování případných nových expozic se bude řídit aktuálními potřebami mezinárodní ochrany druhů, dostupností chovných jedinců a možnostmi zapojení případných odchovů do mezinárodních chovných programů. V tomto kontextu se konkrétními druhy prozatím nezabýváme, ale chov listožravých primátů zvažujeme,“ uvedl Moudrý. V současnosti v Evropě chová langury duk jen věhlasná zoo v Kolíně nad Rýnem.

A ty zoo, které langury chovají mimo Asii, jste navštívili?
Můj syn byl na konci minulého týdne v zoo ve Filadelfii. Jel tam se šestnácti otázkami, na které jsem chtěl znát odpověď. Nic dalšího jsem nevymyslel. Já se vydám tento týden do Kolína nad Rýnem s těmi stejnými otázkami. Kontakty mi tam dohodí spřátelené zoo.

Učili jste se, jak se o langury duk starat?
Strávil jsem deset dnů školením v Thajsku. Zoo Chomburi a Dusit, od kterých budeme naše chovné trio mít, langury i množí.

Organizace Douc Langur Foundation upozorňuje na to, že původ tamních zvířat není vždy známý. Prý se v klecích objevují zjevně upytlačené opice, o kterých tvrdí, že se tu narodily...
To vylučuji. Jakmile je samice březí, má červená třísla. Mám mnoho obrázků takových samic v těchto zoo. Naše zvířata jsou z odchovu.

Vy sám jste měl v minulosti problémy s pašováním zvířat.
To je historie, která se nijak nedotýká Zoo Chleby, ta v té době ještě neexistovala. Navíc jsem nikdy nebyl odsouzen ani pokutován. Všechny ty spory jsem vyhrál. Jednalo se o velké papoušky, které jsem měl řádně registrované. Při převozu mi je zabavili, později je museli vrátit.

Dodnes však nejste členem české ani evropské asociace zoo.
Jsem členem euroasijské asociace EARAZA. A Evropská asociace zoo a akvárií je zcela defektní organizace. Tam nechci.

Jste v kontaktu s jinými zoo, když nejste ve stejné organizaci?
Ano, s řadou z nich. K langurům vytvářím odbornou komisi. Jsou tam lidé ze zoo jako Dvůr Králové, Plzeň nebo ze Zlína. Navíc máme lidi z České zemědělské univerzity. Ti mi můžou říct: „Hele, Fraňku, jsi moc namyšlený. Brzdi.“ Pak bych to ještě zastavil.

Ale pořád si věříte.
Blízkost tak silné vietnamské komunity by nám mohla pomoci. Právě do zmíněné Písnice se vozí věci, o kterých se jiným zoo může jenom zdát. A pokud bude třeba, půjdu do Česko-vietnamské společnosti a budu jednat tam, aby nám s lidmi v komunitě dohodli pomoc. Languři duk jsou ikonické vietnamsko-laoské opice a pro Vietnamce v Česku by měli být mimořádně důležití.

René Franěk

Soukromou zoo v Chlebech na Nymbursku založil v roce 1997, od té doby ji vede. Má pět dětí, jedno dítě navíc adoptované na dálku. Jako stavební inženýr se spolupodílí také na architektuře expozic ve své zoo.

Jak dlouho trvalo je získat?
Od prvního kontaktu s Thajci uplynulo jeden a půl roku. A zvířata tu nebudou dřív než po „zmrzlých“.

Proč?
Chlad pro ně znamená velký problém. I v Thajsku jim přitápějí. Až přijedou, budu jako matky novorozeňat, které v noci chodí kontrolovat, zda děťátko dýchá.

Umíte je přepočítat na peníze?
Zvířata jsou součástí výměny, do Thajska posíláme třeba šest klokanů. Do duků jsem vložil tolik energie, že to prostě musím dokončit. A je mi jedno, kolik to bude stát.

Nemáte ani odhad?
Ten pavilon jsme vystavěli za mnoho set tisíc korun bez jakékoli dotace. Další statisíce musíme počítat za ten transport sem. Za letenky pro nás i pro Thajce. A už jsem dopředu říkal, že jestli dostanou rýmu, hned sem nechám na naše náklady dopravit veterinářku z Dusit Zoo.

Váš veterinář by to nezvládl?
Věřím mu, ale na primáty bych stejně raději delegoval pediatra nebo zkrátka humánního lékaře. Jednoho máme ostatně i ve správní radě a zcela se na něj spoléhám. Nicméně v Thajsku mají zkušenosti...

Máte teď sílu ještě na jiné sny?
Teď se upínám k projektu lvince pro lví bratry. Zatím je nad naše finanční možnosti. Už se mě ptali, jestli jsem normální. Jenže kdybych byl normální, nemám zoo.