Hrad Krakovec patří mezi středočeské pamětihodnosti, které se dostaly na seznam Neobjevených památek.

Hrad Krakovec patří mezi středočeské pamětihodnosti, které se dostaly na seznam Neobjevených památek. | foto: g4d s.r.o.

Památkáři vybrali nedoceněné hrady a zámky, chtějí přilákat návštěvníky

  • 19
Na zajímavé, ale opomíjené turistické cíle upozorňuje nový projekt Národního památkového ústavu Neobjevené památky. Díky němu by se měla zvýšit také návštěvnost několika středočeských pamětihodností: například Sázavského kláštera, Hamousova statku ve Zbečně na Rakovnicku nebo hradu Krakovec.

„Podle mého je to jeden z nejkrásnějších a nejcennějších odkazů umu předchozích generací. Svou individualitou a intimitou v současném zběsilém honebním tempu za povrchním poznáním života přímo vyzývá k rozjímání,“ míní kastelán Krakovce Jiří Sobek.

Přestože hrad během loňské sezony navštívilo kolem sedmnácti tisíc lidí, počtem návštěvníků jej překonávají další hrady a zámky v okolí Rakovníka.

Právě proto se letos spolu s dalšími pěti středočeskými pamětihodnostmi objevil na seznamu Neobjevených památek.

„Do projektu jsme vybírali památky, jejichž návštěvnost je menší než dvacet tisíc lidí za rok nebo zůstávají ve stínu okolních, hojně navštěvovaných památek, což je škoda,“ jmenuje kritéria mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Jana Hessová.

Odborníci mezi „nedoceněné“ zařadili 33 objektů z celé republiky. V kraji se to týká také Sázavského kláštera, Hamousova statku ve Zbečně na Rakovnicku či zámků Hořovice a v Mníšku pod Brdy.

Třeba na hrad Žebrák přišlo loni méně než šest tisíc lidí. Jejich počet rok od roku dál klesá. „Do určité míry za to může jeho nešťastná přestavba z osmdesátých let minulého století. Ale návštěvnost se snižuje i proto, že jsou návštěvníci stále línější a na Žebrák se jim už nechce,“ míní kastelán Petr Zemánek. Třeba oproti sousednímu Točníku, který je dostupnější, bylo loni na Žebráku návštěvníků šestkrát méně.

Luxus, který nejde všude

Projekt Neobjevené památky by měl veřejnost na tyto opomenuté, ale přitom zajímavé výletní cíle upozornit a zvýšit jim nejen návštěvnost, ale i příjem z poskytovaných služeb a prodeje suvenýrů.

Iniciativa pro vyšší návštěvnost je však třeba i ze strany správců a kastelánů. Jen třicet kilometrů od Žebráku leží čtvrtý nejnavštěvovanější hrad v republice. Podle kastelána Karlštejna Jaromíra Kubů je klíčem k úspěchu neustále o sobě dávat vědět. „Ani samotný pojem Karlštejn už nestačí, a to přesto, že je to velice známé jméno. Je třeba využívat všech možností a přes média informovat nejen o prohlídkových okruzích, ale i o našich kulturních pořadech,“ říká.

Kubů dokonce Karlštejn, kam loni přišlo téměř 220 tisíc lidí, propagoval i tím, že účinkoval v zábavných televizních pořadech. „Ono to sice vypadá, že si dělám reklamu já, ale nikoliv. Proto nechci odmítat ani tyto nabídky,“ vysvětluje. Výhodou Karlštejna je bezesporu i celoroční provoz. Tedy až na pár výjimečných dní a měsíc leden.

Takovým „luxusem“ oplývá i další z šesti „neobjevených“. Zámek v Mníšku pod Brdy se na seznam nedostal proto, že by tam lidé nejezdili. Dalším z kritérií památkářů byly totiž nedávné investice, které zatím nepřinesly vyšší návštěvnost. Právě na mníšeckém zámku vznikly v poslední době dvě nové expozice z období první republiky.

Neobjevené památky jsou začleněny do několika společných soutěží a kulturních akcí. Jednou z nich je i Hradozámecká noc. Koná se poslední srpnovou sobotu a třeba na Krakovci mají návštěvníci možnost se jí zúčastnit vůbec poprvé.