„Na seznamu je zhruba 510 akcí, dostane se tak i na krátké úseky. V této fázi, tedy na nejnutnější opravy, jsme vyčlenili 183 milionů korun,“ říká náměstek hejtmanky a radní pro dopravu František Petrtýl. Hotovo by mělo být do dvou měsíců.
Z rozpočtu ale prostřednictvím Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje (KSÚS) půjdou na lepší cesty v regionu další stovky milionů. „Dál běží i projekty rozsáhlých a dlouhodobějších rekonstrukcí,“ upozorňuje radní s tím, že se úřad pokusí využít také různých dotací, především z evropských fondů.
Hejtmanství totiž pečuje o 2 389 kilometrů silnic druhé třídy a 5 966 kilometrů silnic třetí třídy. V porovnání s ostatními kraji v Česku je to zdaleka nejvíc. Některé úseky jsou mimořádně vytížené. Region je totiž tranzitní oblastí, přes kterou míří trasy osobní i nákladní dopravy od severu k jihu i od východu k západu.
Většina jednotlivých oprav vyjde na zhruba 150 tisíc korun, na seznamu je ovšem několik větších projektů. „Jsou to rekonstrukce s rozpočtem mezi třemi a čtyřmi miliony,“ podotýká Petrtýl. Takové zásahy čekají silnice u Dobřichova na Kolínsku, Slatiny poblíž Kladna a v okolí Mšena. „Jedna z největších akcí, která dosahuje téměř čtyř milionů, je oprava silnice druhé třídy u Pcher na Kladensku.“
Záplaty z lepidla do skel
Na některých silnicích použijí nové postupy. Například speciální podklad pod asfalt. „Technologie spočívá v použití lepidla, které zpevňuje čelní skla automobilů. Pod asfaltem vytvoří fólii, která zabrání praskání povrchu silnice,“ představuje novinku ředitel KSÚS Zdeněk Dvořák. Metoda má pomoci ve velmi namáhaných místech, jako jsou třeba kanálové poklopy.
Použití novinky je ovšem stejně jako všechny větší opravy závislé na počasí. V uplynulých dnech totiž ještě povětrnostní podmínky velkým zásahům do asfaltek nepřály.
„Sám jsem ještě předevčírem ráno škrábal auto. Přes den už je hodně nad nulou, jarní počasí, ale v noci ještě teploměr klesal pod nulu,“ upozorňuje na základě vlastní zkušenosti šéf krajské dopravy, proč nebylo možné použít horkých asfaltových směsí.
Studená obalovaná směsJde o kombinaci asfaltového pojiva a vhodného kameniva, která se používá k celoročním opravám silnic. Směs je určena na plochy malého rozsahu, doporučuje se maximálně jeden čtvereční metr. Nevhodná je na extrémně namáhané úseky. Výhodou je, že ji lze zpracovat dokonce i ručně. Z výtluku je ale před použitím nutné odstranit sníh či led. |
Do terénu už ale vyrazili cestáři, aby zalátali nejhorší výtluky pomocí technologií vhodných i do nižších teplot.
„Největší díry zaplňujeme takzvanou studenou balenou směsí. Následně začneme s horkou,“ říká vedoucí provozu KSÚS v oblasti Benešov Šrankota. Právě Benešovsko patřilo dle KSÚS k regionům, kde zimní mrazy trhaly silnice nejvíce. Dle silničářů je nutné alespoň částečně záplatovat téměř na každé silnici.
„Místa, kam se pojede záplatovat, určují vždy ráno cestmistři,“ popisuje Šrankota. Opravy mají za sebou už silnice II/111 ze Struhařova na Benešov, II/110 mezi Benešovem a Sázavou, pak také II/106 na Týnec. „Akutní opravy vyžadují zvýšenou pozornost řidičů. Měli by dávat pozor na světelná a jiná značení, kterými dělníci upozorňují na místo aktuální opravy,“ dodává Šrankota.
Silničáři se snaží, aby spravovali poškozené úseky silnic tak, aby se na něj nemuseli vracet hned po nadcházející zimě. „Znovu zdůrazňuji, a to i cestářům, i když udělají záplatu třeba jen metr čtvereční, nechť je udělaná kvalitně a vydrží. Kde je třeba, opravit raději kompletně delší úsek než jednotlivé výtluky,“ říká Petrtýl.
Na opakované díry ve vozovce si řidiči kromě Posázaví a zmiňovaného Benešovska stěžovali na Mladoboleslavsku mezi Dolním Bousovem a Obrubami. Podobně špatná vozovka je po každé zimě také mezi obcemi Sluhy a Brázdim na Mělnicku či spojnice mezi Dobřichovicemi a Všenory v Praze-západ. Také na tyto úseky by měla už brzy zamířit technika.
Zlepšováním podmínek pro motoristy na silnicích II. a III. tříd se hejtmanství hodlá zabývat celé volební období. „Zanedbané cesty není patrně možné spravit ani za ty necelé čtyři roky, které nám zbývají do dalších voleb. Každopádně si kladu za cíl odevzdat je případnému nástupci v co možná nejlepším stavu,“ tvrdí radní pro dopravu.
Vedení kraje jako jednu z priorit dokončilo bezprostředně po svém nástupu rozdělanou revizi stavu vozovek. Takzvaná pasportizace ukázala slabiny krajských komunikací. Překvapivé závěry nepřinesla. „Na mnoha místech jsou zanedbané, ale nejde jen o povrchy silnic, ve špatném či dezolátním stavu je více než třetina mostů,“ konstatoval po dokončení průzkumu Petrtýl. Opravy přemostění tak zahrnul na seznam prioritních úkolů nejen pro tento rok.
