Architektonický návrh otáčivého hlediště u zámku v Krči, který nechala...

Architektonický návrh otáčivého hlediště u zámku v Krči, který nechala zpracovat radnice Prahy 4. | foto: Atelier 38

Sen o „malém Krumlovu“ se rozplývá, Praha 4 nemá na otáčivé divadlo peníze

  • 2
Velké plány oživit divadelní představení v přírodním prostředí v Krči představila loni před volbami radnice Prahy 4. Návrh otáčivého hlediště, za který zaplatila skoro milion, ale rok poté zůstává netknutý. Se stavbou za 15 až 20 milionů vedení městské části zatím nepočítá.

Lesní divadlo vzniklo v Krči před první světovou válkou. Přírodní amfiteátr v lese nad dnešním kojeneckým ústavem, v té době sanatoriem doktora Šimsy, pojal přes dva tisíce sedících a stejný počet stojících diváků.

Loni přišel s nápadem obnovit tradici tehdejší starosta a nynější zastupitel Pavel Caldr (Pro Prahu). Původní místo nepřicházelo v úvahu, v 90. letech připadlo restituentům. Nově měl kulturní stánek s otáčivým hledištěm najít útočiště v parku u nedalekého krčského zámku.

V památkově chráněném objektu nájemci provozují hotel. Objekt i přilehlých více než sedm hektarů pozemků patří osmi majitelům, většinově rodině Vojtových.

„Měli jsme od nich předběžný souhlas, jejich odezva k nápadu loni byla kladná. Bavili jsme se o dlouhodobém pronájmu pozemku za symbolickou cenu. Své tamní parcely prodávat nechtějí, ale netouží na nich ani vydělávat,“ řekl iDNES.cz Caldr.

Na vypracování ideového návrhu a projektové dokumentace loni v červnu Praha 4 uvolnila 2,2 milionu korun. Projekční kancelář za odvedenou práci obdržela zatím 930 tisíc korun, protože dokumentace není úplná. A možná ani nikdy nebude.

„Víme, že je něco takového rozpracované, avšak projekt je ve stádiu, v jakém jej zanechalo minulé vedení radnice. Uskutečnění akce není součástí rozpočtu pro letošní ani příští rok. A nebylo do něj ani navrhováno. Úplně smetené ze stolu to není, jsou ale prioritnější investice jako opravy silnic a škol či úprava koupaliště na Lhotce,“ konstatoval místostarosta Prahy 4 Zdeněk Kovářík (ODS).

Rozhodnutí o uskutečnění projektu může dle jeho slov padnout až ve chvíli, kdy bude radnice vědět, že má na stavbu potřebné miliony. Okolnosti doplacení projektu má rada v nejbližší době projednávat.

Exstarosta Caldr věří, že by pro „malý pražský Krumlov“ nebyl problém získat sponzory. Stavba by dle jeho slov stála do 12 milionů, tvůrci projektu hovoří o sumě mezi 15 a 20 miliony.

„Nejdražší je hydraulika, která je z hlediska předpisů poměrně sofistikovaná. Tato technologická vymoženost by dávala tři možnosti prezentace s různými kulisami. V pozadí s hradbou lesa, dále loukou a vodní plochou nebo budovou se sociálkami, na kterou by bylo možné i promítat,“ přiblížil Vladimír Milata z Atelieru 38, který stavbu navrhl.

Přístup současného vedení městské části k celému projektu považuje za vlažný. „Pořád jsme s městskou částí ve smluvním vztahu, ale vidím to tak, že nové vedení vůli k dokončení záměru příliš nemá. Mrzí mě, že je nyní vše v polomrtvém bodě,“ konstatoval.

Konstrukce jako stavebnice

Využití pozemků, na nichž mělo hlediště stát, územní plán stanovuje jako park či zahradu. V souladu s ním by amfiteátr či sportoviště mohlo na parcele vzniknout, avšak nekryté.

Architekti hlediště s kapacitou 108 diváků vyřešili tak, aby se střešní konstrukce dala sklopit. Objekt s šatnami pro herce, toaletami a pokladnou, by však v tomto ohledu mohl představovat problém.

„Hlediště i druhý objekt se zázemím jsou navrženy hladké a bílé. Jinak je to klasická ocelová konstrukce zastřešená zátěžovou plachtou, která se dá na zimu sundat a v době zazimování je možné s ní přikrýt sedačky tak, že na pozemku zůstane jen boule,“ objasnil vedoucí projekčního atelieru.

Bývalý starosta stavbu popisuje jako stavebnici. „Proti hledišti měla být zeď stavby se zázemím. Podobné drobné stavby výjimečně lze umístit i při tomto pozemkovém využití. Ptali jsme se samozřejmě i hereckých spolků, jestli by měly zájem tam vystupovat,“ doplnil exstarosta.

Na někdejšího místostarostu a současného zastupitele za ČSSD Jiřího Bodenlose, který projekt řešil, už zpočátku vše působilo především jako snaha o propagaci.

„Považovali jsme to za okrajovou záležitost určenou pouze ke zviditelnění městské části. Vyjádření vlastníka jsme do rukou nikdy nedostali, jediný, kdo s majiteli jednal, byla starostova kancelář,“ uvedl Bodenlos. Sám by za rozumnější považoval, kdyby se podobné iniciativy chopili právě sami majitelé.

iDNES.cz se pokoušel majoritního vlastníka pozemků kontaktovat. V době vzniku článku však byl podle informací ředitelky hotelu Chateau St. Havel Ivany Peterkové zrovna v zahraničí.