Nedělní akce na nádraží v Bubnech připomněla, že 16. října 1941 odjel z této...

Nedělní akce na nádraží v Bubnech připomněla, že 16. října 1941 odjel z této stanice první pražský židovský transport lidí určených k likvidaci. Bubnování a připravovaný Památník ticha chtějí bojovat proti mlčení. Město před 75 lety jen přihlíželo. | foto: Yan Renelt, MAFRA

Nádraží v Bubnech se za 125 milionů promění v památník obětem transportů

  • 16
Bubenské nádraží se začne od příštího roku měnit v památník. Nejen Pražanům má připomínat, že odsud nacisté za druhé světové války odváželi plné vlaky lidí do ghett v Terezíně nebo v polské Lodži. Nádražím tehdy prošlo asi 50 tisíc Židů. Prostory by po přestavbě nejraději zpřístupnili zdarma.

Bývalá nádražní budova, která už slouží jen jako železniční zastávka, je nyní spíše zastrčeným místem Holešovic. Jedinou připomínkou osudu bubenského nádraží zatím zůstává instalace Brána nenávratna sochaře Aleše Veselého v podobě dvacetimetrové koleje zdvižené k nebi.

Na jaře příštího roku by se ale mělo začít pracovat na rekonstrukci nádražní haly, ve které má vzniknout Památník ticha. Tedy místo, které bude připomínat nejen historii nádraží a osudy Židů, ale také současná témata, o kterých by veřejnost neměla mlčet.

Podle ředitele organizace Památník Šoa Pavla Štingla by přestavba měla být hotova na podzim roku 2018.

„V současné době máme s vlastníkem, tedy Správou železniční a dopravní cesty, podepsanou nájemní smlouvu na padesát let, hotový architektonický projekt i stavební povolení,“ uvádí Štingl.

Hlavní důraz chtějí autoři památníků klást na nádražní budovu. Proto by měla, stejně jako v případě prostoru nástupiště, zůstat zachována její původní podoba. „Předpokládáme ale, že nějaký otisk moderní architektury tam bude. Návštěvník musí poznat, že jde o současnou budovu a o památník,“ dodává Štingl. To bude úkolem ateliéru architekta Romana Kouckého.

Zmizelá identita Prahy

V hlavní nádražní hale by se měly konat především krátkodobé výstavy. Ani její podobu nebudou architekti příliš měnit. V prvním patře haly už budou úpravy znatelnější. Vzniknou tam stálé expozice, které budou připomínat zmizelou identitu, o niž Praha přišla spolu s transporty části jejích obyvatel.

Do podkroví chtějí autoři památníku umístit expozice, které bude tematicky spojovat okamžik návratu. A to jak válečných veteránů, tak lidí, kteří se do Prahy vrátili z koncentračních táborů. „Zároveň by měl památník apelovat i na současné generace a připomínat jim současná témata,“ doplňuje cíle Památníku ticha Štingl.

Městská část Praha 7 projekt podpořila milionem korun. „S místy, na kterých se psala historie holocaustu, si společnost často neví rady. Památník, který by měl v Bubnech vzniknout, je přesně tím, co takové místo potřebuje. Tedy důstojné připomenutí minulosti, ale i přesah do současnosti,“ myslí si starosta městské části Jan Čižinský (Praha 7 sobě).

Památník by chtěli zpřístupnit zdarma

Na přestavbu nádražní haly přispěje ministerstvo kultury. Cena rekonstrukce vychází podle Štingla na pětašedesát milionů korun. Spolu s financováním expozic a vzdělávacího programu se konečná cena vyšplhá zhruba na 125 milionů korun. Zapojit by se mohly i další organizace, které se zabývají vzděláváním o dějinách holocaustu a připomínáním osudů 20. století. Památník se už domluvil s neziskovou organizací Post Bellum, jedná také s Ústavem pro studium totalitních režimů.

Památník by podle slibů jeho tvůrců neměl být klasickým muzeem, ale i kulturním prostorem pro mladší generace. „Chceme, aby tu byly i komunitní aktivity, diskuse nebo moderní venkovní výstavy před nádražím. Proto spolupracujeme třeba s galerií Dox nebo s galerií Trafačka,“ upřesňuje Štingl.

Zodpovězena zatím není otázka vstupného. „Doufám, že se nám podaří najít takové zdroje financí, které nám umožní zpřístupnit památník kompletně zdarma,“ říká Štingl s tím, že bude záležet především na tom, kdo se k projektu připojí.

Tvůrci Památníku ticha uvažují například i o tom, že využijí protiatomový kryt, který se nachází pod parkovištěm před nádražní budovou. V současnosti je zatopen vodou, ale v budoucnu by mohl sloužit jako galerie nebo památník obětem válek. Ve fázi plánování je také proměna širšího okolí nádraží. Ta závisí hlavně na rekonstrukci železniční trati. „Vzhledem k tomu, že se teď opravuje Negrelliho viadukt, je snad oprava navazující trati reálná. Pak se to území otevře i investorům,“ dodává starosta Čižinský.