Bývalá nádražní budova, která už slouží jen jako železniční zastávka, je nyní spíše zastrčeným místem Holešovic. Jedinou připomínkou osudu bubenského nádraží zatím zůstává instalace Brána nenávratna sochaře Aleše Veselého v podobě dvacetimetrové koleje zdvižené k nebi.
Na jaře příštího roku by se ale mělo začít pracovat na rekonstrukci nádražní haly, ve které má vzniknout Památník ticha. Tedy místo, které bude připomínat nejen historii nádraží a osudy Židů, ale také současná témata, o kterých by veřejnost neměla mlčet.
Podle ředitele organizace Památník Šoa Pavla Štingla by přestavba měla být hotova na podzim roku 2018.
„V současné době máme s vlastníkem, tedy Správou železniční a dopravní cesty, podepsanou nájemní smlouvu na padesát let, hotový architektonický projekt i stavební povolení,“ uvádí Štingl.
Hlavní důraz chtějí autoři památníků klást na nádražní budovu. Proto by měla, stejně jako v případě prostoru nástupiště, zůstat zachována její původní podoba. „Předpokládáme ale, že nějaký otisk moderní architektury tam bude. Návštěvník musí poznat, že jde o současnou budovu a o památník,“ dodává Štingl. To bude úkolem ateliéru architekta Romana Kouckého.
Zmizelá identita Prahy
V hlavní nádražní hale by se měly konat především krátkodobé výstavy. Ani její podobu nebudou architekti příliš měnit. V prvním patře haly už budou úpravy znatelnější. Vzniknou tam stálé expozice, které budou připomínat zmizelou identitu, o niž Praha přišla spolu s transporty části jejích obyvatel.
Do podkroví chtějí autoři památníku umístit expozice, které bude tematicky spojovat okamžik návratu. A to jak válečných veteránů, tak lidí, kteří se do Prahy vrátili z koncentračních táborů. „Zároveň by měl památník apelovat i na současné generace a připomínat jim současná témata,“ doplňuje cíle Památníku ticha Štingl.
Městská část Praha 7 projekt podpořila milionem korun. „S místy, na kterých se psala historie holocaustu, si společnost často neví rady. Památník, který by měl v Bubnech vzniknout, je přesně tím, co takové místo potřebuje. Tedy důstojné připomenutí minulosti, ale i přesah do současnosti,“ myslí si starosta městské části Jan Čižinský (Praha 7 sobě).
Památník by chtěli zpřístupnit zdarma
Na přestavbu nádražní haly přispěje ministerstvo kultury. Cena rekonstrukce vychází podle Štingla na pětašedesát milionů korun. Spolu s financováním expozic a vzdělávacího programu se konečná cena vyšplhá zhruba na 125 milionů korun. Zapojit by se mohly i další organizace, které se zabývají vzděláváním o dějinách holocaustu a připomínáním osudů 20. století. Památník se už domluvil s neziskovou organizací Post Bellum, jedná také s Ústavem pro studium totalitních režimů.
Památník by podle slibů jeho tvůrců neměl být klasickým muzeem, ale i kulturním prostorem pro mladší generace. „Chceme, aby tu byly i komunitní aktivity, diskuse nebo moderní venkovní výstavy před nádražím. Proto spolupracujeme třeba s galerií Dox nebo s galerií Trafačka,“ upřesňuje Štingl.
Zodpovězena zatím není otázka vstupného. „Doufám, že se nám podaří najít takové zdroje financí, které nám umožní zpřístupnit památník kompletně zdarma,“ říká Štingl s tím, že bude záležet především na tom, kdo se k projektu připojí.
Tvůrci Památníku ticha uvažují například i o tom, že využijí protiatomový kryt, který se nachází pod parkovištěm před nádražní budovou. V současnosti je zatopen vodou, ale v budoucnu by mohl sloužit jako galerie nebo památník obětem válek. Ve fázi plánování je také proměna širšího okolí nádraží. Ta závisí hlavně na rekonstrukci železniční trati. „Vzhledem k tomu, že se teď opravuje Negrelliho viadukt, je snad oprava navazující trati reálná. Pak se to území otevře i investorům,“ dodává starosta Čižinský.