Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chystá se žaloba kvůli parkovacím zónám. Poškozují nás, tvrdí podnikatelé

  19:00aktualizováno  19:00
Zavedení parkovacích zón v Praze 5 a 6 potěšilo rezidenty. Kromě pochval se však na nové zóny snáší kritika a brzy přijde nejspíš i hromadná žaloba na Prahu. Plánují ji ti, kteří se cítí zónami poškozeni.

Podle společnosti Eltodo spuštění parkovacích zón nic nebrání. Jako první by na nový systém měly najet Praha 6 a Praha 5. | foto: Yan Renelt, MAFRA

Na jedné straně řada rezidentů vítá, že má konečně kde zaparkovat. „Je super, že člověk může v sedm večer vyrazit autem na nákup, aniž musí počítat s tím, že bude při vynášení věcí stát na chodníku a pak věnuje hodinu objíždění okolí Kulaťáku při hledání místa,“ uvedla na Facebooku Ivana Jakoubková.

Méně spokojení jsou lidé obývající ulice sousedící s těmi, kde zóny vznikly. Do nich si totiž svá auta přesunula řada řidičů, kteří nemají šanci sehnat parkovací oprávnění. A ještě více zóny popuzují živnostníky a podnikatele.

Ti totiž musí za parkovací oprávnění zaplatit oproti rezidentům desetinásobek. Za první auto dají ročně 12 tisíc korun, za každé další od 24 do 36 tisíc korun, v závislosti na daném cenovém pásmu. Podle řady z nich jde ze strany města o diskriminaci, která poškozuje jejich podnikání.

Nejen podnikatelů se chce u soudu zastat advokát Ondřej Pecák. Ten spolu s těmi, kdo se cítí zónami poškozeni, plánuje na Prahu podat hromadnou žalobu. Zóny podle něj sice na jedné straně pomohou tisícovkám lidí, poškodí však zároveň miliony jiných. „Jsou zaváděny i tam, kde nejsou reálně potřeba, a kde k tomu tedy chybí zákonný důvod,“ vysvětluje.

Advokátovi již podle jeho slov přišly stovky zpráv a žádostí o pomoc. Nejčastěji si lidé stěžují, že musí nově platit, ač parkují stále stejně. Tedy že zóny vznikly tam, kde s parkováním nebyl dříve problém.

Obtíže působí zóny i rezidentům, kteří nevlastní auto, jež používají, a těm, kdo v Praze sice dlouhodobě žijí, ale nemají zde trvalé bydliště.

„Nejhorší jsou ale příběhy sociálního charakteru. Jako příklad mohu uvést třeba matku ze Suchdola, která vozí své postižené dítě na Základní školu Emy Destinnové, kde je nově fialová zóna,“ říká Pecák. Jelikož matka není z Prahy 6, parkovací kartu nedostane, ročně by tak musela za parkovací lístky zaplatit asi dvacet tisíc korun. Dítě totiž musí osobně předat do školy, a proto se bez parkování neobejde.

Ať soud smaže nové zóny

Pecákovi se již podařilo získat zmocnění od více než dvacítky obyvatel a podnikatelů, kteří se k žalobě údajně připojí. Další prý účast přislíbili. Právník teď dokončuje text žaloby a nejpozději příští týden ji podá k soudu. Žádá také o vydání předběžného opatření, které by parkování v Praze vrátilo do stavu před poslední změnou. Zóny by tím zmizely z Prahy 5 a 6 a jinde by se snížila částka za parkování.

Pecák chce u soudu napadnout i nepoměr ceny, kterou za parkování platí rezidenti a podnikatelé. Na ten podle pražské hospodářské komory doplácí v důsledku zejména zákazníci. „Tento další náklad budou podnikatelé nuceni promítnout do ceny stávajících výrobků a služeb, což samozřejmě povede ke zdražení,“ říká Roman Pommer, předseda představenstva komory. To potvrzuje například obchodní zástupce společnosti Stěhování Praha Martin Kapal.

„Doteď jsme to nedělali, ale jak se zóny čím dál více rozšiřují, zvažujeme, že budeme muset parkování zákazníkům účtovat,“ říká. Magistrát, který ceník parkování určil na základě dohody s městskými částmi, jej však brání. „Důvodem rozdílné ceny je to, že rezident používá své vozidlo k soukromým účelům, zatímco podnikatel si svým vozidlem vydělává,“ uvedl Vít Hofman, mluvčí magistrátu.

Náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD) nicméně připustil, že není s cenou, kterou za parkování platí živnostníci, spokojen. „Je vidět, že ta částka není příjemná a nepomáhá k tomu, aby i drobný podnikatel mohl po Praze dobře rozvíjet své podnikání, takže budeme určitě měnit sazebník,“ řekl. Cenami parkování se již zabýval Nejvyšší správní i Ústavní soud. Ani jeden je však neshledal diskriminačními.

Problémy pociťují i majitelé drobných obchodů, kaváren či restaurací. Mění se totiž chování jejich zákazníků. „Zóny mě tlačí jezdit nakupovat do supermarketů a přesouvat služební schůzky a obědy do míst, kde zóny nejsou nebo kde mají provozovny vlastní parkovací místa,“ uvedla Sylvie Petrů, obyvatelka Prahy 6.

Úbytek klientů postihl třeba restauraci Potrefená husa v Dejvicích. „Je pravda, že zákazníků chodí o něco méně, nejde ale zatím o velký propad. Větším problémem jsou zóny pro naše firemní vozy na rozvážku zboží. Nemůžeme si dovolit pro každý z nich platit parkování ve výši 36 tisíc korun,“ říká Petr Klaus, provozovatel restaurace.

Podle Pommera nové zóny nepovedou k rozsáhlému uzavírání podniků. Alespoň pokud se dá soudit ze zkušeností z městských částí, kde již zóny platí delší dobu. „Podnikatelé v Praze 1, 2, 3 a 7 se se zavedením parkovacích zón vyrovnali,“ vysvětluje.

Nerovné podmínky podnikatelů

Problémem jsou podle hospodářské komory nerovné podmínky: podnikatel v Praze 3 za parkování platit musí, a má tak větší náklady než podnikatel v Praze 10, kde zóny nejsou. To podle Pommera není fér.

„Jsme pro srovnání podmínek, tedy zavedení plošných zón v Praze,“ dodává. V praxi by to vypadalo tak, že podnikatel parkování zaplatí tam, kde má sídlo, a bude moci parkovat po celé Praze.

Dolínkovými slovy nemusí být dnešní podoba zón definitivní. V následujících letech bude Praha sjednocovat systém nových a starých zón. To nabízí prostor pro diskusi, jak by měl systém vypadat po 1. lednu 2019.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.