Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pietní pochod za Jana Palacha se změnil v protest proti prezidentovi

  20:14aktualizováno  20:14
Přibližně dvě stovky lidí si v neděli pochodem od hrobu Jana Palacha na Olšanských hřbitovech na Václavské náměstí připomněly 46. výročí jeho sebeupálení. Organizátoři akce nazvané Nevyhasneme! také protestovali proti prezidentu Miloši Zemanovi, kterého obvinili z šíření ruské propagandy.

Pochod u příležitosti výročí upálení Jana Palacha na Václavském náměstí. (18. ledna 2015) | foto:  Michal Šula, MAFRA

„Jeden z požadavků Jana Palacha byl i okamžité zastavení sovětské propagandy na území našeho státu. Je podle nás trestuhodné, že dnes v našem státě šíří ruskou propagandu přímo náš prezident,“ prohlásil na shromáždění v horní části Václavského náměstí Martin Přikryl ze spolku Podhradí.

Spolek Podhradí založili organizátoři protestů proti Zemanovi, a platforma Bez komunistů.cz. V nedělním prohlášení určeném oběma komorám Parlamentu vyzvali poslance a senátory, aby se „činy prezidenta mnohem vážněji zabývali“.

Fotogalerie

Akce začala v 16:00 u hrobu Jana Palacha na Olšanských hřbitovech, kde lidé zapálili svíčky a s dalšími v ruce se vydali do centra Prahy. Ze hřbitova se na pochod v klidu a bez provolávání jakýchkoliv hesel vydalo podle odhadu ČTK zhruba 150 lidí. Na náměstí Jiřího z Poděbrad se k nim připojilo na 50 lidí, kteří nesli ukrajinské vlajky a transparenty odsuzující vměšování Ruska do ukrajinských záležitostí.

Účastníci zároveň vyjádřili rozhořčení nad oběťmi z autobusu zasaženého raketou na východě Ukrajiny, jejichž památku uctily v neděli na Ukrajině tisíce lidí (více čtěte zde). Někteří účastníci pražského pochodu měli v rukách plakáty s nápisem Je suis Volnovacha. Z odpovědnosti se vzájemně obviňují proruští separatisté i Ukrajinci.

Na závěr shromáždění účastníci zazpívali českou státní hymnu a sestavili svíčky do podoby siluety postavy ležící na zemi.

Jan Palach se upálil 16. ledna 1969. Svým činem chtěl vyburcovat společnost, aby se nesmiřovala s vývojem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Tři dny po svém hrdinském činu svým zraněním podlehl. Jeho pohřeb se stal jednou z posledních velkých akcí, při níž lidé dali najevo nesouhlas s realitou, která nastala po konci takzvaného pražského jara. Protikomunistické protesty, které se konaly na konci 80. let vždy v polovině ledna, pak získaly název Palachův týden.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.