Před několika lety chtěl developer v Praze 12 postavit bytový projekt. Radnice mu na projekt sice kývla, ale s podmínkou – musí jí dát peníze na infrastrukturu. „Bylo to 15 milionů korun,“ říká starostka Prahy 12 Daniela Rázková.
„Než bychom s developerem bojovali předem prohraný boj, protože měl všechna povolení, raději jsme se dohodli,“ pokračuje.
Tento model, kdy šly peníze stavebníka do vylepšení veřejného prostoru, pak městská část zopakovala ještě několikrát. A nejde jen o peníze na silnice a chodníky. Modřanská radnice od stavebníků žádá, aby v rámci svých projektů stavěli školky, pošty či sociální byty. A ti na to kývají.
Teď o stejný model usilují i další městské části a do budoucna by tyto odvody mohly být povinné pro veškerou developerskou výstavbu v Praze.
„Říká se tomu plánovací smlouva,“ vysvětluje starosta Prahy 4 Petr Štěpánek. „Když někdo postaví bytový projekt s nějakou kapacitou, vyvolá tím požadavky na infrastrukturu, na dopravu, mateřské školy, školy, domy s pečovatelskou službou. Dnes to musí hradit městská část, která na to nemá peníze,“ vypočítává Štěpánek s tím, že prostřednictvím plánovacích smluv by developer pomáhal tyto náklady městské části hradit.
Plánovací smlouvy by v Praze 4 chtěli využívat co nejdříve. Už i vědí, kam by peníze od developerů investovali.
„Preventivně zvyšujeme kapacitu v mateřské škole Němčická a snažíme se s městem dohodnout, abychom dokázali znovu využít kapacitu školky Horáčkova. To jsou přesně ty projekty, kde bychom tyto peníze využili,“ vysvětluje starosta.
Kolik by Praha 4 od developerů žádala, Štěpánek zatím neví. Čeká nyní, až magistrát hlavního města připraví celopražská pravidla v rámci Pražských stavebních předpisů.
„Každá nová výstavba přináší většinou více negativních externalit, které nejsou kompenzovány. Jediný nástroj, který nám zbývá a který má oporu ve stavebním zákoně, je plánovací smlouva,“ potvrzuje poradce náměstka primátora Lukáš Vacek. Podle něj by její podoba, a tedy i konkrétní podmínky mohly být známé ještě letos.
I když zatím není jasné, jak by se developerský poplatek počítal, nabízí se již vyzkoušená metoda zmiňované Prahy 12, kdy se dar na infrastrukturu vypočítává z rozměru obytné plochy. „Máme na to přesné tabulky,“ vysvětluje modřanská starostka Rázková.
„Je to výhodné pro obě strany, pro městskou část to znamená peníze na rozvoj a pro developera jasně dané mantinely, s jakými náklady může počítat,“ pokračuje. Ideálně by developer měl dostat, například společně se změnou územního plánu, také informaci, jak by měl výstavbu dané lokalitě kompenzovat.
Je třeba schválit Pražské stavební předpisy
Nicméně, aby mohla jednotná pražská pravidla platit, musí být schváleny Pražské stavební předpisy. Ty měly v posledních týdnech možnost připomínkovat právě pražské radnice, a ne vždy se setkaly s bezmezným souhlasem.
Oslovení developeři s plánovacími smlouvami souhlasí, byť s výhradami. „To, čemu se tady říká plánovací smlouva, není plánovací smlouva v tom smyslu, jak se používá v západní Evropě,“ říká Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol.
Západoevropský model podle něj vypadá tak, že radnice sama nejdříve v rozvojové oblasti investuje do infrastruktury a poté, když se začne stavět, tuto investici developeři samosprávě postupně vracejí.
„Tady mi to spíš připadá, že jde o legalizaci peněz od developerů,“ říká s tím, že pokud by peníze šly skutečně do rozvoje oblasti v okolí nové výstavby, s plánovací smlouvou tak, jak si ji představují pražští starostové, by neměl v zásadě problém.
„Pokud se jedná o velké rozvojové projekty, vždy by měla developerská společnost přispět na rozvoj celé oblasti,“ souhlasí mluvčí Central Group Milan Jankovský. Jak ale dodává, jako každý náklad se i tento promítne do prodejních cen.
Podle odborníků by měli developeři zapomenout na to, že jim radnice budou aktivně pomáhat s prosazováním jejich projektů. Tyto smlouvy by měly být na rozhodovacím procesu stavebních úřadů zcela nezávislé.
