Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Někdo jen udělal čáru, plánovaná rychlodráha tak vede skrz zámek

  10:33aktualizováno  10:33
Do budoucna je plánovaná rychlodráha vedoucí z Prahy do Berouna, na které by jezdily novým koridorem rychlovlaky. Trasa však dělá starosti obcím Beroun a Králův Dvůr, které s ní musí počítat v územních plánech. V Králově Dvoře byla navíc dráha naplánovaná tak, že by vedla skrz zámek.

Ilustrační foto | foto: Kateřina Šulová, ČTK

„Pevně věřím, že paskvil, který udělali komunisté v osmdesátých letech v podobě dálnice, která rozdělila Králův Dvůr na dvě poloviny, už není možný,“ zahání královodvorský starosta Petr Vychodil starosti, které jemu a jeho kolegům na radnici způsobil plán vybudování vysokorychlostní tratě (VRT).

V Králově Dvoře byla trasa dokonce zakreslena skrz zámek, který město s pomocí dotací koupilo a postupně ho rekonstruuje. Nově v něm našla místo knihovna a také třeba klub seniorů. „Někdo prostě udělal čáru, aniž se podíval, kudy vede. Navíc jsme v údolí, takže další doprava by tu jen zvýšila hluk a znečištění,“ řekl Vychodil.

Ministerstvo dopravy v roce 2012 požadovalo, aby pro VRT byla v územních plánech vymezena podle schválených Zásad územního rozvoje (ZÚR) Středočeského kraje rezerva v šířce 200 až 300 metrů. Proti tomu se ohradil Králův Dvůr i Beroun.

„Vedli jsme marný spor se Středočeským krajem, který je v tom ale vlastně nevinně. Pouze zanáší do plánů územního rozvoje, co dorazí z ministerstva,“ upozorňuje Vychodil.

Důvody stavby VRT

  • Zvýšení konkurenceschopnosti železnice a nabídka atraktivní, bezpečné a ekologické alternativy k automobilové a letecké dopravě.
  • Uvolnění kapacit stávající železniční sítě pro rozvíjející se příměstskou a nákladní dopravu.
  • Mají zabránit, aby se Česko stalo „periferií“ Evropy (reakce na budování kvalitní dopravní infrastruktury v sousedních zemích), zapojení ČR do evropského systému VRT.

Do aktuálního územního plánu proto Královodvorští zakreslili koridor v takové šíři, aby se vyhnul zámku.

„Kdyby někdy došlo na původní plány, jsem si jist, že by se tisíce lidí k zámku na protest přivázaly,“ míní Petr Vychodil, kterému se tak podařilo zabránit nejhoršímu.

Nyní čeká na novou studii ZÚR, která má být hotová do konce roku.

„Sice jsme to na úrovni úředníků projednali s krajem, ale pokud ministerstvo řekne, že to bude jinak, nic už s tím nenaděláme,“ říká starosta. V Králově Dvoře se už kvůli takzvané územní rezervě v územním plánu objevil první stěžovatel.

„V březnu jsme dostali první žádost o náhradu od majitele, který koupil pozemky podél řeky Litavky. Pořídil je v době, kdy ještě nynější změny nebyly v plánu. Obávám se, že se podobné případy budou množit,“ říká starosta, který problém řešil s právníkem města. Podle něj zatím škoda nevznikla, protože územní rezerva není trvalá.

Možná dojde k znehodnocení pozemku

„Pokud se ale stát zastoupený resortem dopravy rozhodne, že tudy někdy v budoucnu trať povede, dojde skutečně ke znehodnocení pozemku,“ doplňuje Vychodil. V sousedním Berouně vyvolávají plány na budování VRT stejně jako v Králově Dvoře obavy ze zhoršení životních podmínek.

„Vedle dálnice by už byla vysokorychlostní trať úplně zoufalá,“ podotýká starostka Berouna Šárka Endrlová, a jak dodává, akceptovatelná by trať byla pouze v původním provedení, kdy měla být ukrytá v tunelu. Změna plánů, jež trasu vyvedla na povrch, je pro ni neakceptovatelná.

Vlaky měly původně z Prahy na Beroun skutečně uhánět dvěma jednokolejnými tunely o délce pětadvacet kilometrů.

„Toto řešení ale v rámci aktualizované studie proveditelnosti III. tranzitního železničního koridoru pro úsek Praha–Plzeň rozporovala Iniciativa JASPERS (bezplatná pomoc expertů EU, pozn. red.).

Podle ní je ekonomicky příliš nákladné a navíc problematické i z hlediska bezpečnosti. Proto jsme museli hledat přijatelnou alternativu,“ vysvětluje změnu mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Vedení trasy VRT a požadovaná územní rezerva donutila berounskou radnici zastavit nový územní plán. Přestože jde o stavbu, která se zřejmě dostane na pořad dne až ve vzdálené budoucnosti, nechtějí v Berouně dostat své nástupce do potíží kvůli projektu, který by město připravil o možnost nakládat podle svého se „strategickými“ pozemky.

„Není to skutečně na spadnutí, ale znamená to zakonzervovat určitá území, na nichž nikdo nic nepostaví,“ vysvětluje starostka Šárka Endrlová. Podle jejích slov je pro Beroun prioritní, aby koridor VRT neomezil připravovanou stavbu obchvatu města. Ideální by podle ní bylo podobné zúžení územní rezervy, které se snaží prosadit v Králově Dvoře.

Miliardy na úpravu tratě

 Je otázka, s čím přijde ministerstvo dopravy, které má ohledně VRT připravenou řadu dalších variant.

„Nyní prověřujeme vedení nové železniční stopy formou územně technické studie, která bude v letošním roce pokračovat svou druhou fází. Naším cílem je nalézt ekonomicky efektivní a zároveň územně průchodné řešení mezi Prahou a Berounem, případně Hořovicemi. Finální vedení nové stopy tak není dosud rozhodnuto,“ dodává mluvčí resortu Tomáš Neřold.

Původní plány vysokorychlostního koridoru jsou podle jeho slov opravdu zatím jen na papíře. Ministerstvo proto zatím řeší modernizaci stávající trasy vlaků.

„S ohledem na čerpání prostředků z Operačního programu Doprava, potřebu dokončení úprav III. tranzitního železničního koridoru a nevyhovující technický stav stávající tratě muselo ministerstvo primárně navrhnout řešení spojené s úpravou stávajícího stavu tratě vedené na povrchu údolím řeky Berounky,“ upřesnil Tomáš Neřold.

V následujících letech se prozatím zaměří na takzvané optimalizace tří úseků železnice: Smíchov–Černošice, Černošice–Beroun a Beroun–Králův Dvůr. Hotovo by mělo být do tří až pěti let a předpokládaná cena úprav je zhruba 9 miliard korun.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.