Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kanceláře místo kanceláří. Developer chce zbourat brutalistní unikát

  20:00aktualizováno  20:00
Unikátní komplex budov ze 70. let na Vinohradské třídě v Praze chce podnikatel a miliardář Ivan Chrenko zbourat a nahradit jiným kancelářským objektem. Plán má kritiky. „Jakoby se superbohatí předháněli, kdo udělá větší blbost,“ glosuje ho architektka Radomíra Sedláková.

Objekty a pozemky mezi ulicemi Vinohradská, Římská a Rubešova získala Chrenkova developerská firma HB Reavis od společnosti ČEZ minulý rok. V komplexu postaveném ve stylu brutalismu v letech normalizace původně sídlil Ústřední dispečink tranzitního plynovodu, nyní je tam klientské centrum VZP.

Na parcelách o celkové rozloze 6 tisíc metrů čtverečních chce majitel postavit objekt o šesti až osmi nadzemních podlažích s obchody v přízemí. Ve dvou až třech podzemních podlažích má být prostor pro 220 parkujících aut.

Fotogalerie

„Součástí má být veřejně přístupný vnitroblok se zelení, kavárnami a drobnými obchodními plochami a službami. Stávající objekty v místě stavby budou demolovány,“ píše se ve stručném oznámení záměru.

Komplex ve stínu Národního muzea se tyčí nad třemi vinohradskými železničními tunely a blízko tubusu metra, pod okny vede jedna z větví severojižní magistrály.

„Bylo velmi složité postavit jej tak, aby intenzitou dopravy netrpěl. Hned mě napadlo, že tam pan Chrenko zřejmě nikdy nebyl, když uvažuje o tomhle,“ míní architektka a kurátorka Národní galerie v Praze Radomíra Sedláková. 

Podle ní jde o jednu z nejzajímavějších staveb, která u nás v 70. letech vznikla. „Je příkladem citlivě prokomponovaného urbanistického celku, jsou tam tři budovy, každá je jiná a dohromady spolu komunikují. Sice je to brutalistický styl, ale betonový je pouze spodek, zbytek je ocel a sklo,“ vysvětluje, v čem spočívá výjimečnost objektů.

Chtějí sálové kanceláře? Tam je mají

Řízení o posouzení vlivu na životní prostředí je na začátku. „Záměr je nyní v prvotní fázi projednávání, proto nemůžeme v tuto chvíli konkrétní parametry záměru komentovat,“ odvětila mluvčí HB Reavis Magdaléna Drsová mimo jiné i na dotaz, proč chce firma nahrazovat kanceláře jinými kancelářemi.

Dispečink plynovodu a dvě kancelářské budovy

Komplex vyrostl v letech 1972 až 1978 poté, co se v roce 1970 Československo zavázalo k přepravě plynu ze SSSR do západní Evropy a stavbě 1 030 km dlouhého tranzitního plynovodu přes své území, pro niž zřídilo nový národní podnik Tranzitní plynovod. Součástí této finančně náročné a technicky mimořádné akce byla také stavba telemetrické řídící ústředny, vybavené nejmodernější výpočetní technikou. Počítače instalovali v části obložené žulou, v prosklené noze seděli dispečeři. V komplexu sídlilo také Federální ministerstvo paliv a energetiky a Světová odborová federace.

Celý areál sjednocují prosklené obchody ve dvou úrovních spojených schodišti se zábradlími z plynovodních trubek, které lze chápat jako ilustraci jeho hlavní původní funkce.

Zdroj: Lukáš Beran, Archiweb

Dle dostupných informací investor přizval ke konzultacím i architekta Václava Aulického, který před více než 45 lety spolu s Jiřím Eisenreichem, Ivo Loosem a Jindřichem Malátkem komplex budov navrhl.

„Nevím, co je k tomu může vést. Někdy mi připadá, že se staví, jen aby se stavělo. Pokud by někdo chtěl sálové kanceláře, tak tam je má,“ zauvažovala Sedláková.

Brutalistní komplex podle ní nezestárl, potřebuje jen oprášit.

„Je nějaká divná móda raději bourat a stavět znovu, než opravovat. Možná to svědčí o naší společnosti, že si to necháme líbit. To by jim nikde ve světě neprošlo. Navíc je to na okraji památkové rezervace,“ říká Sedláková.

„Chtějí si dokázat, že mohou co Kellner“

Lukáš Beran z Výzkumného centra průmyslového dědictví architektonické fakulty ČVUT v Praze před časem zpracoval odborný rozbor staveb, který by mohl posloužit jako informační podklad pro žádost o zapsaní areálu na seznam památek.

„Nápad na zapsání se objevuje periodicky, zatím jej ale nikdo neuskutečnil. Třeba oproti Německu jsme asi 20 let ve skluzu s uznáváním těchto hodnot. Soubor ale jednoznačně patří k tomu lepšímu, co se v dané době udělalo. Architektonicky i z technického hlediska, nevím o žádné jiné budově postavené přímo pro to, aby v ní fungoval počítač,“ objasnil Beran.

Zajímavosti

Neochota uznávat z ideologických důvodů hodnotu socialistických staveb podle něj přetrvala dlouho po revoluci.

„Když už se v té době podařilo vytvořit špičkovou architekturu, tak ji teď zlikvidujeme, abychom mohli říkat, že v té době nic dobrého nevzniklo. Přijde mi to jako schválnost a nerozum,“ přidává se Sedláková.

Případ přirovnává k již zbouranému Hotelu Praha, jehož demolici si prosadil miliardář a majitel investiční skupiny PPF Petr Kellner (psali jsme o tom zde). 

„Všude jste se dočetli, že je to betonové monstrum, ale betonové byly jen stropy, jinak to byla úchvatná ocelová stavba. Všichni si asi potřebují dokázat, že co si mohl dovolit Kellner, mohou si dovolit taky,“ míní kurátorka.

Vedení Prahy 2 se k připravovanému projektu vyjádřilo neurčitě. „Obdrží-li městská část konkrétní žádost jako účastník územního řízení, věc bude nejprve projednána v komisi rozvoje, popřípadě radou městské části,“ sdělila mluvčí Prahy 2 Jitka Bartáková.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.